Předseda vlády Bohuslav Sobotka navrhne odvolání ministra školství a svého spolustraníka Marcela Chládka. Odkázal na informace v Mladé frontě DNES o šikaně podřízených na ministerstvu, nechce je prý zlehčovat. Chládek premiérovo rozhodnutí respektuje, článek ale označuje za lynč Babišových médií. S ministrem financí se prý pře o finance pro školství.
„Pokládám Marcela Chládka za nejlepšího ministra školství za posledních deset let, z mého pohledu předsedy ČSSD ale přestal splňovat přísné nároky, které spojuji s tím, když sociální demokrat vykonává vysokou ústavní funkci člena vlády,“ uvedl premiér. Mladou frontu Dnes sice podle Sobotky nelze považovat za nezávislé médium, když deník patří předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi, premiér ale nechce „zveřejněné informace zlehčovat“.
Deník vydavatelství Mafra přišel s informací, že za šestnáct měsíců Chládkova působení v čele ministerstva odešlo jen z oddělení ministerského protokolu devět zaměstnankyň. Důvodem mělo být ministrovo výbušné a hrubé chování, které list dokládá výpověďmi desítky podřízených. Příkladem může být příběh jedné ze zaměstnankyň, která Chládkovi o víkendu během pracovního volna nezvedla služební telefon. „Pak si nás všechny zavolal na kobereček do pracovny a tam se šíleně rozzlobil, že on je ministr a také stále zvedá telefony. Pak řekl Anetě, ať se sbalí a odejde,“ cituje MfD nejmenovaný zdroj.
První konec ministra za ČSSD
Podle deníku Sobotka s Chládkem o fluktuaci zaměstnanců na ministerstvu a jeho přístupu k nim mluvil už loni. Ministr měl časté odchody pracovníků vysvětlit tím, že je náročný šéf, od premiéra si vyslechl žádost, aby se ke svým zaměstnancům choval lépe. Protože se situace pravděpodobně nezměnila, přichází nyní Sobotka se závažnějším krokem - navrhuje Chládkovo odvolání, coby vůbec prvního stranického kolegy ve své vládě. Až dosud odešli tři ministři a všichni za ANO (viz níže).
Sobotka podle tiskového prohlášení respektuje, že Chládek by svou rezignaci považoval za přiznání viny. „Při našem dnešním rozhovoru ministr Chládek nařčení publikovaná v MfD odmítl jako nepravdivá, chce se proti nim bránit,“ uvedl premiér a dodal, že si nepřeje, „aby zveřejněnými podezřeními vůči chování ministra Chládka a diskusí o nich bylo jakkoliv zatíženo fungování ministerstva školství a práce sociální demokracie ve vládě.“
Kdo opustil vládní řady?
Věra Jourová, ministryně pro místní rozvoj za ANO, v úřadu skončila 3. října 2014, rezignovala kvůli kandidatuře na post eurokomisařky v Junckerově komisi. Nahradila ji Karla Šlechtová.
Antonín Prachař, ministr dopravy za ANO, v úřadu skončil 13. listopadu 2014, rezignoval kvůli kritice. Zatímco Andrej Babiš (ANO) tvrdil, že svoji práci zvládal, podle Bohuslava Sobotky (ČSSD) nedokázal řešit problémy, které se na ministerstvu kumulovaly, včetně otázky vedení ŘSD nebo tendru na provozovatele mýtného systému. Nahradil ho Dan Ťok.
Helena Válková, ministryně spravedlnosti za ANO, v úřadu skončila 1. března 2015, rezignovala, i když posléze řekla, že odejít nechtěla, ale že ji přimělo vedení hnutí ANO. Její působení na ministerstvu nicméně doprovázelo od začátku několik chyb, jednou se nevhodně vyjádřila k situaci Čechů za protektorátu, posléze se dostala do sporů s první náměstkyní Hanou Marvanovou nebo s náměstkem Pavlem Šternem. Nahradil ji Robert Pelikán.
Chládek: Lynči Babišových médií ale neustupujme
„Respektuji rozhodnutí pana premiéra,“ reagoval ministr Chládek s tím, že osobně důvody k rezignaci nevidí. „Jsem přesvědčen, že by se nemělo ustupovat připravenému lynči médií, které vlastní Andrej Babiš, taková akce totiž v budoucnu může být použita proti jakémukoli členu vlády včetně premiéra.“
Podle Chládka stojí za zmiňovaným mediálním lynčem jeho spor s Babišem o navýšení rozpočtu školství a sportu na příští rok. Blíže chce situaci komentovat na své zítřejší tiskové konferenci. Šéfredaktor Mladé fronty Jaroslav Plesl reagoval slovy, že obdobně jako Chládek ve stejné situaci mluví 99 procent dalších politiků. Článek Marka Přibyla je podle něj výsledkem několikaměsíční investigativní práce.
„Svědectví bylo tolik, že jsme si byli absolutně jisti, že máme dost informací, které potvrzují dění na ministerstvu,“ prohlásil Plesl. „Když politik reprezentuje sociální demokracii s akcentem na sociální cítění, není možné, aby se ministr školství takovým způsobem choval k nejbližším podřízeným, a speciálně pak k ženám, což je pro sociální demokracii důležité téma a mají na to kvóty (ve stranickém zastoupení).“
Proti textu v MfD se ohradili i odboráři z ministerstva, označili ho za „nepodložený, zavádějící a účelový“; na Chládkovi ocenili jeho vstřícný postoj při společných jednáních, mimo jiné proto, že uspořádal anketu o zachování jídelny. Reakce politiků si můžete přečíst zde.
Kdy Chládek čelil kritice?
KLAUS: Na podzim 2014 ministr Chládek hodlal do připravované Národní rady pro vzdělávání jmenovat bývalého českého prezidenta Václava Klause. Negativní ohlas tohoto záměru vedl Chládka k tomu, aby od Klausova angažmá ustoupil.
MATEMATIKA A PŘÍJIMAČKY NA STŘEDNÍ: V lednu 2015 Chládkovi vystavil nelichotivou bilanci premiérův poradce Stanislav Štěch, když konstatoval, že jednotné příjímací zkoušky na střední školy a povinná maturita z matematiky – dva plány, jež Chládek prosazuje – neodpovídají politické linii ČSSD. „Sociálnědemokratická koncepce je spíše o tom, jak pěstovat, nikoliv testovat. Jak vychovávat, kultivovat, dávat šanci co největšímu počtu dětí, nesegregovat,“ konstatoval tehdy.
ČIPY: V dubnu 2015 vzbudil nelibou pozornost ministrův záměr zavést v českém školství čipy, které by měly zajistit větší bezpečnost dítěte – a přehled pro rodiče o pohybu jejich potomka. Chládek tím reagoval na útok psychicky nemocné ženy ve Žďáru nad Sázavou. Kritici namítali, že tím do školství vnáší principy Velkého bratra.
