Maláčová se setkala se Zemanem. Jednali o nezaměstnanosti a situaci na trhu práce

Brífink ministryně práce a sociálních věci Jany Maláčové po jednání s prezidentem (zdroj: ČT24)

Při případném zvýšení podpory v nezaměstnanosti v Česku by víc peněz měli dostat hlavně lidé, kteří si budou aktivně hledat práci. V úterý po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem to novinářům řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Už dříve uvedla, že při skokovém růstu počtu lidí bez práce bude navrhovat zvýšení podpor. Naposledy mluvila o vyšší částce jako o prémii za aktivitu při hledání nového uplatnění. S prezidentem se podle svých slov také bavila o situaci na trhu práce.

„Shodli jsme se na tom s prezidentem, že pokud přistoupíme k navýšení podpory v nezaměstnanosti, tak by to mělo být zejména pro ty, kteří skutečně chtějí pracovat a budou si skutečně hledat práci. To je asi nejdůležitější závěr dnešní schůzky,“ řekla ministryně po úterní schůzce na Hradě. 

Nezaměstnanost v Česku v únoru a březnu dosahovala tří procent. V dubnu se zvedla na 3,4 procenta a v květnu pak na 3,6 procenta. Bez práce na konci minulého měsíce bylo 266 144 lidí, zhruba o 40 500 více než na konci března. Podporu v květnu dostávalo 96 914 lidí, tedy 36,4 procenta uchazečů o práci. Průměrná částka činila 8649 korun.

Resort práce očekává zvýšení nezaměstnanosti

Ministerstvo práce už dříve uvedlo, že očekává případné zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů, tedy na hodnotu kolem osmi procent. Při jakém přírůstku a podílu lidí bez práce by resort návrh na zvýšení podpor předložil, zatím neupřesnil. 

Podpora se lidem do padesáti let vyplácí za určitých podmínek pět měsíců, lidem od 50 do 55 let osm měsíců a lidem nad 55 let 11 měsíců. Částka se u zaměstnanců stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku za poslední dva roky, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z vyměřovacího základu.

První dva měsíce se vyplácí 65 procent, další dva měsíce padesát procent a ve zbytku času 45 procent. Pokud člověk odejde z práce bez vážného důvodu sám, nebo „na dohodu“, dostává 45 procent. Při rekvalifikaci, kterou zajistí úřad práce, je podpora vyšší. Činí šedesát procent. 

Nejvyšší možná podpora dosahuje 0,58násobku průměrné mzdy, letos to je 19 389 korun. Při rekvalifikaci je to pak 0,65násobek, tedy 21 729 korun za měsíc. Na částku 19 389 korun dosáhla čtyři procenta nezaměstnaných.

V polovině května po jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV) Maláčová oznámila, že jsou tři scénáře zvýšení podpory. Zmínila se jen o nejvyšší variantě, a to pět set korun na den. Měsíčně by tak částka činila 15 tisíc korun, minimální mzda je letos 14 600 korun.

Začátkem června pak ministryně mluvila o prémii pro nezaměstnané, kteří se budou snažit najít si nové místo či zlepšit své dovednosti. Zaměstnavatelé si už nyní stěžují na to, že jim chybějí pracovníci s nízkou kvalifikací.