Schillerová chce po ministrech provozní úspory. Ti ale většinou škrty nechystají

Události: Schillerová chce po ministrech provozní úspory (zdroj: ČT24)

Úspory v provozních výdajích až 10 procent požaduje pro příští rok po členech vlády ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Jednotlivé resorty mají šetřit na nákupech nebo na zahraničních cestách. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby ministři na provozu uspořili miliardy korun. Většina resortů se ale zatím chystá utratit v příštím roce více než letos. Opozice vládu kritizuje, že její úsporný plán je nedostatečný a nekonkrétní.

Ministryně financí pro příští rok počítá se škrty v provozních nákladech až do výše deseti procent v porovnání s předchozím rokem. Podobně jako loni by tak ráda ušetřila aspoň tři miliardy. Předpokládá, že prostor pro úspory najdou i další ministři.

„Určitě si myslím, že to je reálné, když to vezmu podle své kapitoly, která také není malá. Ale spíše se budu s každou kapitolou bavit jednotlivě,“ uvedla Schillerová.

„Někteří kolegové museli zjistit, že mají v rámci úspor velký prostor. Jsem přesvědčen, že to zjistili. Tak doufejme, že se k tomu postaví férově a že budou chtít do rozpočtu na příští rok míň peněz,“ říká premiér Andrej Babiš (ANO).

Ministerstva varují, že šetřit v jejich oblastech není vhodné

Ministerstvo zahraničích věcí už zrušilo plán, podle kterého se měli tuzemští diplomaté před zahájením českého předsednictví Evropské unii v roce 2022 přestěhovat se do šestipatrové budovy v centru Bruselu. Ministerstvo zahraničí tak chce ušetřit zhruba půl miliardy.

„To je úspora jednorázové investice. Také v letošním roce asi uspoříme na některých provozních nákladech, protože na tři měsíce se přerušily fyzické cesty. Takže zhruba desítky milionů korun se ušetří zde,“ komentuje to ministr Tomáš Petříček (ČSSD).

Na zrušených zahraničních cestách ušetřily i další resorty, většinou šlo ale o částky v řádech statisíců. Většina resortů pro příští rok zatím s výraznými úsporami nepočítá. Některá ministerstva pak varují, že šetřit v některých oblastech není vhodné.

„Deset procent z provozu na ministerstvu vnitra znamená, že můžeme pár stanic zavřít a na podzim nebudou mít hasiči na benzín a na naftu. Nemyslím, že to je rozumné,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Ministerstvo zdravotnictví plánuje na příští rok vyšší výdaje, například kvůli projektu Chytrá karanténa a potřebě posílení krajských hygienických stanic.

Více peněz žádá také ministerstvo školství, které chce přidat hlavně na platy učitelů. Ty by měly v příštím roce vzrůst o devět procent. „Vzdělávání nemůže být první oblastí, ve které se škrtá v době, kdy poklesne ekonomický růst nebo dochází hospodářské krizi,“ zdůraznil ministr Robert Plaga (ANO).

„Co se týká provozních nákladů, tak si dovedu představit, že na deseti procentech skutečně dokážeme ušetřit. Co se týká investičních, tam půjdeme výrazně nahoru,“ uvedl k možným škrtům ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Čas na sestavení možných úspor mají jednotliví ministři do léta. Právě prázdninové týdny už pravidelně využívá ministryně financí k debatám se svými kolegy o tom, jak by měly vypadat rozpočty jednotlivých resortů pro příští rok.

Úspory jsou naprosto nutné, volá opozice

Opoziční politici ale vládu kritizují, dosavadní úsporné plány jsou podle nich nedostatečné a nekonkrétní. „Ty úspory jsou naprosto nutné. To není otázka jestli, ale kolik. Dá se očekávat, že několik set tisíc lidí vypadne z trhu práce, a to budou desítky miliard mínus pro stát,“ varuje Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

„Pokud někde šetřit, tak opravdu na provozu. Jedním z těch našich návrhů je spustit další kroky digitalizace, aby se touto cestou ušetřilo na zbytečné byrokracii,“ navrhuje Martin Kupka (ODS).

Opoziční strany vládu vyzývají, aby miliardy v provozních výdajích seškrtala už letos. Kabinet už ale v tomto roce s žádnými výraznějšími škrty nepočítá. Sněmovna už schválila deficit 300 miliard. Vláda ho chce navýšit na 500 miliard, zatím pro to ale nemá ve sněmovně dostatečnou podporu.