Msta za smrt zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, na něhož byl spáchán atentát 27. května 1942, si vyžádala o dva týdny později zničení obce Lidice, 10. června. Muži a chlapci starší 15 let byli popraveni, ženy a děti byly odvlečeny do koncentračních táborů. Pietní akce byla poprvé od roku 1945 neveřejná kvůli koronavirovým opatřením.
Na tragickou událost českých dějin se kvůli pandemii vzpomínalo v komornějším duchu, než tomu bývalo zvykem. Uctít památku obětí přijel prezident Miloš Zeman a další přední ústavní činitelé republiky. Jako jediná lidická žena se letošní vzpomínky dožila Jaroslava Skleničková, spolu s ní několik lidických dětí. Veřejnost může přijít na pietní místo odpoledne.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) řekl, že vyhlazení Lidic bylo projevem rasismu. „Lidice, to byla odveta, pomsta nacistů za atentát na Reinharda Heydricha. A Heydrich, to byla snaha o genocidu českého národa,“ uvedl Zaorálek s tím, že rasismus je aktuální problém i v dnešním světě.
„Tehdejší idea, že některý národ je méněcenný a že si zaslouží být vyhlazen, to je něco, co není vůbec tak staré a tak minulé, jak si myslíme, a proto je důležité si to připomínat,“ dodal.
Skromnost piety zapříčinila opatření kvůli koronaviru
Opatření kvůli covidu-19 se sice podle ředitele Památníku Lidice Eduarda Stehlíka postupně uvolňovala, ale nebylo možné plánovat dostatečně dopředu, aby mohla být pietní akce v obvyklém rozsahu. Součástí vzpomínky nebyla obvyklá ranní mše ani tradiční přehlídka dětských pěveckých sborů. Pieta se v uplynulých letech konávala v sobotu blízkou 10. červnu, letos připadla přesně na den výročí, navíc na středu, stejně jako v den vyhlazení obce.
Z původních obyvatel Lidic přežilo válku 143 žen a 17 dětí, celkový počet obětí se vyšplhal na 340. „Myslím si, že to bylo zoufalství nacistického bezpečnostního aparátu po 27. květnu. Neměli sebemenší stopu, kdo atentát uskutečnil,“ uvedl Stehlík.
