O prodloužení ošetřovného pro rodiče, kteří se rozhodli neposlat své děti do škol, ve středu rozhodl Senát. Schválil i odklad úhrady sociálních odvodů pro zaměstnavatele. Horní komora už také projednala návrh na prodloužení lhůty pro přípravu rozpočtu kvůli dopadům pandemie, senátoři jej ani nepřijali, ani nezamítli. Senátoři se také vyslovili proti ruským a čínským snahám na ovlivňování české politiky.
Nárok na ošetřovné budou mít nadále i rodiče, kteří neposlali kvůli zdraví či jiným omezením své děti do otevíraných škol a školek, vládní návrh senátoři schválili. Důvodem by mohla být například omezená kapacita školských zařízení. Ošetřovné činí 80 procent vyměřovacího základu a vyplácet se bude do konce nynějšího školního roku.
Podle Michaela Canova (SLK) ale takový návrh může motivovat rodiče k tomu, aby s dětmi zůstali doma a nenastoupili znovu do práce, protože tak by o ošetřovné přišli. Stát by je měl podle něj po návratu do práce finančně podpořit. Postup ministerstva školství pak označil za neústavní.
Návrh ohledně ošetřovného je součástí zákona, podle něhož firmy budou moci odložit na říjen úhradu sociálních odvodů za květen až červenec. Z dlužné částky budou platit část obvyklého penále za podmínky, že odvedou pojistné, které musí hradit jejich zaměstnanci. Sněmovna už předtím odmítla snahy opozice, která má v Senátu většinu, o odpuštění části sociálních odvodů nebo o výraznější snížení penále, případně jeho úplné zrušení.
I senátorka Jitka Chalánková (nezávislá) přednesla pozměňovací návrh, který by pouhé snížení penále dluhu na pojistném změnilo na jeho úplné zrušení. „Penále je formou sankce a trestat zaměstnavatele by bylo nejen nepřijatelné a neobhajitelné, ale bylo by i v příkrém rozporu s proklamovaným účelem zákona, kterým je naopak zaměstnavatelům pomoci,“ zdůvodnila Chalánková.
Nakonec se ale Senát přiklonil k původnímu vládnímu návrhu zákona. Z dluhu tak zaměstnavatelé zaplatí pětinu obvyklého penále za podmínky, že odvedou pojistné, které musí hradit jejich zaměstnanci. V doprovodném usnesení senátoři požádali kabinet o to, aby co nejrychleji předložil návrh na dočasné snížení sociálních odvodů zaměstnavatelům, které vládní restrikce k omezení šíření nového koronaviru postihly nejvíce.
„Dočasné snížení nákladů je jedním z nejúčelnějších způsobů podpory zaměstnavatelům, které může řadu z nich zachránit před krachem,“ uvedla horní komora. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že návrh na snížení sociálních odvodů se finalizuje a v pondělí by jej měla projednat tripartita i vláda.
Schillerová žádala více času na rozpočet 2021
Horní komora rozhodovala také o vládním návrhu zákona, který kvůli dopadům epidemie koronaviru prodlužuje některé lhůty pro přípravu a předložení státního rozpočtu na příští rok. Senátoři jej ani neschválili, ani nezamítli, nepřijali také žádné usnesení. Zákon tak po 30 dnech projde takzvanou marnou lhůtou a bude na něj nahlíženo tak, jako by jej Senát schválil. Horní komora tak umožnila vládě delší lhůtu pro přípravu rozpočtu.
Vláda tedy bude moci dostat návrh rozpočtu až do konce září a dolní komora do konce října. Jde o měsíční posun proti běžnému harmonogramu. Totéž bude platit pro střednědobý výhled na léta 2022 a 2023.
Důvody jsou podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) „extrémní nejistota ohledně hloubky zdravotní a ekonomické krize, jejího trvání a následných projevů po jejím skončení,“ řekla Schillerová. Připomněla také, že harmonogram schvalování rozpočtu už se v minulosti jednou posouval, a to z důvodu zasažení Česka povodněmi.
Pomožme i krajům a obcím, zní ze Senátu
Senátoři navrhli, aby stát kvůli dopadům epidemie koronaviru poskytl krajům podporu 400 korun na obyvatele a obcím tisíc korun na obyvatele. Tyto peníze mají obcím a krajům vyrovnat propad jejich příjmů způsobený financováním pomoci podnikatelům kvůli epidemii koronaviru. Návrh podepsali zástupci všech senátorských klubů, ve středu pro něj hlasovalo všech 60 přítomných členů horní komory. Nyní ho projednají senátní výbory.
Aktivita senátorů souvisí s vládním návrhem, podle něhož jednorázový příspěvek 500 korun denně mají dostat živnostníci i společníci malých společností s ručením omezeným, kteří museli kvůli koronaviru přerušit činnost. Příspěvek je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. V důsledku toho obce podle senátorů budou letos připraveny na daňových příjmech o zhruba 11 miliard korun a kraje asi o čtyři miliardy korun.
Hamousovou komora vydala, bude ji stíhat policie
Senátoři se věnovali i případu předsedkyně senátorského klubu ANO Zdeňky Hamousové. Policie ji chce stíhat kvůli řízení pod vlivem alkoholu, senátní imunitní výbor s tím souhlasil, stejně jako sama senátorka. „Jsem si vědoma toho, že jsem nejednala správně. Musím nést případné následky svého nesprávného chování,“ uvedla senátorka. Pro její vydání hlasovalo 58 ze 60 přítomných senátorů včetně Hamousové, dva členové horní komory se zdrželi.
Provinění zjistili policisté při dopravní kontrole v Žatci 9. dubna kolem 0:55. Na jejich výzvu se senátorka podrobila odběru krve, dechová zkouška se neprováděla. O trestní stíhání senátorky požádali policisté kvůli tomu, že měla v krvi více než jedno promile alkoholu, což je trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky. Hrozí za něj podmíněný či nepodmíněný trest až jednoho roku vězení, pokuta v rozmezí 25 tisíc až 50 tisíc korun a zákaz řízení na jeden až dva roky.
Horní komora také odsoudila k výročí skončení druhé světové války zločiny proti lidskosti, které způsobili nacisté. Stejně se postavili i ke genocidě Arménů na území dnešního Turecka. Senát přijal obsahově stejné usnesení jako sněmovna před třemi lety. Za genocidu označil likvidaci Arménů také prezident Miloš Zeman. Ministerstvo zahraničí na turecké protesty uvedlo, že tato hodnocení nejsou právně závazná.
Vyvražďování Arménů v roce 1915 v tehdejší Osmanské říší padlo za oběť až jeden a půl milionu lidí. Je označováno za první cílenou snahu o likvidaci jiného etnika ve 20. století. Turecko coby nástupce Osmanské říše odmítá interpretovat masakry jako genocidu. Tvrdí, že údaj počtu zavražděných je nadsazený a že mrtví byli oběti občanské války, nikoli genocidy.
Nejsme lokajem, prohlásil Vystrčil. Senátoři jej podpořili
Senátoři na konci jednání také odmítli zasahování Ruska a Číny do vnitřních záležitostí Česka, a to v souvislosti se sporem o Koněvovu sochu a misí senátorů na Tchaj-wan. „Považujeme to, co se odehrává v současné době kolem odstranění sochy maršála Koněva nebo v souvislosti s inaugurací tchajwanské prezidentky, za naprosto nepřijatelné,“ prohlásil místopředseda horní komory Jiří Růžička z klubu Starostů.
Senátoři vyjádřili předsedovi horní komory Miloši Vystrčilovi (ODS) podporu k cestě na Tchaj-wan, proti které se staví čínská ambasáda a Pražský hrad, jejichž razítka nese takzvaný čínský dopis psaný ve výhružném tónu. Ten objevila manželka předchozího zesnulého předsedy Senátu Jaroslava Kubery v jeho tašce. Vystrčil připomněl, že původ dokumentu je nejasný, stejně tak nejasný je i proměnlivý význam, který mu dává prezidentská kancelář.
„Není dnes žádného nástroje, jak se vysvětlení těchto nelogičností domoci,“ řekl předseda horní komory. „Dokud se neohradíme veřejně, mám pocit, že má Čínská lidová republika dojem, že bychom mohli být dobrým lokajem ve středu Evropy,“ uvedl.
Usnesení proti vměšování Číny a Ruska přijal Senát 50 hlasy, proti byl pouze jediný. Přijetí stanoviska ve středu před jednáním podpořil i senátní organizační výbor.
