Přesně před měsícem se uzavřely české školy. Žáci a studenti se tak od 11. března učí na dálku. Ministr školství Robert Plaga (ANO) zopakoval, že do lavic by se mohli vrátit na konci května. Záležet bude ale hlavně na ministerstvu zdravotnictví. Oba resorty už dřív termín konce příštího měsíce označily za realistický. Mezitím se kvůli plánovaným maturitám nebo přijímacím zkouškám upravují zákony – v týdnu sněmovna podpořila změnu pravomocí vysokých škol. Následující týden ji budou posuzovat senátoři.
„Otevření škol bude záležet na zdravotních hlediscích. Primární rozhodnutí je rozhodnutí zdravotnické, respektive epidemiologické. Jak velké mají být skupinky (dětí ve školách), musí určit hygienik, epidemiolog. Všechny faktory musíme zohlednit na základě toho, co navrhne ministerstvo zdravotnictví,“ řekl ministr Plaga.
„Nejrozumnější varianta je ta, která zajistí ochranu jak učitelů, tak žáků, a bude proveditelná na našich školách, aby návrhy na hygienická opatření nezůstaly pouze na papíře. Situace musí být taková, aby nehrozilo primární riziko našim žákům,“ dodal Plaga.
Petici proti otevření škol podepsalo přes 80 tisíc lidí
Proti záměru znovu otevřít školy ještě na jaře vznikla petice, která vyzývá ministra k tomu, aby se návrat do škol odložil až na září. Do soboty ji podepsalo přes 80 tisíc lidí.
Podle předsedy spolku Fórum rodičů Petra Chaluše byla petice odeslána na ministerstvo školství, ministerstvo zdravotnictví, Centrální řídící tým COVID-19, Ústřední krizový štáb, petiční výbory sněmovny a Senátu. Signatáři se obávají toho, že by otevření škol zrychlilo šíření koronavirové nákazy. Také se jim nelíbí to, že by děti při vyučování možná nosily roušky.
Výuka na dálku je náročná hlavně pro rodiče
Současné učení na dálku je nová situace jak pro učitele, tak také pro žáky i rodiče. Někde si pro zadání úkolů chodí osobně do školy, jinde jsou třeba dostupná na internetových stránkách nebo je učitelé posílají.
Žáci se ale někdy můžou učit i on-line. Jedno je však jisté, dětem chybí větší sociální kontakt, na který byly zvyklé. Zaškolují se i pedagogové, a to prostřednictvím projektu podpory učitelů, který zaštiťuje ministerstvo.
Výuka na dálku je náročná i pro rodiče, ministerstvo už dřív apelovalo na učitele, aby žáky nepřetěžovali. Obtížné je hlavně zkoordinovat výuku dětí z různých tříd. „Nevím, jestli je ideální dělat z dětí ve druhé, třetí a šesté třídě 'on-line děti'. Jestliže přijdeme s manželem z práce, tak jsme tím učivem zahlceni, volíme ty nejhlavnější obory,“ potvrdila náročnost Kateřina Michalíčková, matka sedmi dětí.
Stále mnoho otázek
Za jakých podmínek a bezpečnostních opatření by se mohly školy otevřít, zatím zůstává otázkou. Mluvilo se třeba o možných rozestupech mezi žáky nebo o nošení roušek. Tyto záměry ale narážely na výtky některých rodičů i učitelů. Podle kritiků by to narušovalo fungování výuky – roušky se navíc musí po několika hodinách měnit.
Vyvstávají ale i další problémy. Zatím například není jasné, jak bude škola řešit stravování dětí. Myslet se musí i na samotné učitele, některým z nich je nad šedesát let a věkově tak spadají do nejohroženější skupiny koronavirové epidemie.
Státnice on-line nemusí být sci-fi. Čeká se na Senát
Studia letos končí pětašedesát tisíc studentů českých vysokých škol. Přednášky museli kvůli opatřením v souvislosti se šířením koronavirové nákazy absolvovat na dálku. S možností udělat státní zkoušky přes internet současná legislativa nepočítá. Do Senátu nyní míří novela zákona o vysokých školách. Pokud ji schválí, on-line státnice budou v českém školství průlomové.
Týkalo by se to například závěrečných zkoušek budoucích lékařů. „Musíme zkoušet trochu jinak. Musí to být intenzivní rozhovor. Budeme klást studentovi jednu otázku za druhou. Nebudeme je nechávat, aby nám recitovali odpovědi,“ uvedl Jan Lébl, přednosta pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol.
Podle Lébla není zkoušení na dálku ideální. Neobvyklá situace je ale výzvou pro všechny a ta je součástí lékařské práce. „Studium medicíny potřebuje osobní přítomnost studenta, protože to je vyšetřování pacienta, interpretace nálezů, které na něm našel,“ zdůvodnil Lébl.
- Žáci ZŠ - 953 tisíc
- Studenti SŠ - 424 tisíc
- Studenti VOŠ - 18 tisíc
- Studenti VŠ - 289 tisíc
- Učitelé - 133 tisíc
- Akademici - 26 tisíc
