Nouzový stav v Česku skončil se 17. květnem, část opatření proti šíření nemoci covid-19 ale stále platí. Jaké služby fungují, kdy chodit do obchodu a doručuje Česká pošta zásilky? Odpovědi nabízí webové stránky jednotlivých úřadů a institucí, souhrn nabízíme zde.
OTÁZKY A ODPOVĚDI: Omezení obchodů, služeb či škol. Co jak funguje v Česku v době koronaviru?
NOUZOVÝ STAV A VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ
Vláda omezila volný pohyb osob. Co to znamená?
Volný pohyb zakázala vláda od pondělí 16. března, ovšem v pátek 24. dubna bylo toto omezení zrušeno, při pohybu na veřejnosti ale nadále zůstalo omezení počtu osob ve skupině, lidé se mohli ve volném prostoru pohybovat ve skupinách nanejvýš deseti lidí, předtím mohli chodit maximálně po dvou. Od 25. května je ale povolené i pořádání hromadných akcí, od 8. června v maximálním počtu 500 lidí. V průběhu června se zvýšil povolený počet účastníků na 1000 lidí, na veletrzích až na 5000 lidí. Od 30. června bude na Karvinsku a Frýdecko-Místecku snížen maximální počet účastníků na 100.
19. března také začala platit povinnost zakrývat si dýchací cesty, a to buď respirátorem, rouškou, ústenkou, šátkem neco čímkoliv jiným, co zabrání kapénkové infekci. V pondělí 25. května došlo i k rozvolnění tohoto pravidla. Nos a ústa je třeba mít zakrytá při použití veřejné dopravy, v obchodech, úřadech, nemocnicích a dalších vnitřních prostorech.
Od 8. června není povinné nosit roušku u bazénů a na koupalištích, nemusejí ji mít televizní a rozhlasoví moderátoři a redaktoři s hosty ve studiu, pokud dodrží dvoumetrový odstup. Od 15. června lidé nemusí venku nosit roušku i v případě menších než dvoumetrových rozestupů. Povinné ale zůstávají u venkovních hromadných akcí, pokud při nich nelze dodržet odstup od ostatních lidí aspoň 1,5 metru. Ve většině republiky skončí povinnost nosit ochranu úst a nosu 1. července. V Praze budou roušky nadále povinné v metru, v Moravskoslezském kraji ve všech hromadných dopravních prostředcích a v budovách.
Na přelomu března a dubna byly výjimkou z omezení volného pohybu cesty do zaměstnání, za rodinou nebo osobami blízkými či za nákupy potravin, léků, zdravotnických prostředků, hygienického zboží, kosmetiky, krmiva a potřeb pro zvířata. Výjimek byla celá řada.
Bylo možné pobývat třeba v přírodě nebo parcích. Už od úterý 7. dubna vláda povolila sportování na venkovních sportovištích, v parcích, v přírodě a na jiných veřejně přístupných místech za splnění určitých podmínek - lidé museli nosit ochranné prostředky dýchacích cest s výjimkou venkovních sportovišť, kdy jsou sportující osoby odděleny od jiných osob fyzickou překážkou (jako stěna nebo plot) nebo vzdáleností nejméně dva metry. Původně byl počet omezen na dva, od 27. dubna mohly začít v počtu deseti lidí i společné venkovní tréninky amatérských sportovců včetně dětí a mládeže.
Co přesně znamená vyhlášení nouzového stavu?
V Česku byl nouzový stav vyhlášen ve čtvrtek 12. března odpoledne na 30 dní. Posléze byl prodloužen do konce dubna. Po souhlasu sněmovny ho vláda prodloužila znovu, a to do 17. května.
Ministři ANO původně už po 30. dubnu nouzový stav prodlužovat nechtěli, naopak za jeho prodloužení orodoval ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Žádost poslala vláda až po verdiktu pražského městského soudu, který zrušil hlavní omezující opatření ministerstva zdravotnictví vydávaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Podle soudu měla vláda postupovat podle krizového zákona jako na začátku koronavirové epidemie, což kabinet po verdiktu znovu učinil.
V době nouzového stavu mohou být na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezena některá práva, uvádí ministerstvo vnitra.
Občanů se to může dotknout třeba na svobodě vstupu, pobytu či pohybu. Mohou být usměrněny dodávky či spotřeba léčiv a zdravotních prostředků. Mohou být přijata opatření v dopravě a zásobování může mít nařízeno přednostně zajistit potřeby třeba záchranářů nebo dětských či zdravotnických nebo sociálních zařízení.
Jak dlouho budou současná omezení platit a lze očekávat jejich další úpravy?
Jednotlivá opatření vláda uvolňuje podle toho, jak se situace okolo nákazy vyvíjí. Restrikce pomíjejí postupně. Byl zrušen zákaz pohybu, s omezeními je možné pořádat společenské a sportovní akce, uvolnila se i pravidla pro vycestování ze země.
Cestování do sousedních států je nyní již možné bez omezení zavedených po vypuknutí koronavirové epidemie. Miniterstvo zdravotnictví stanovilo pravidla pro cesty do evropských zemí, které rozdělila do tří kategorií. Nedoporučuje cestovat do Švédska, Portugalska a polského Slezska.
Vláda na základě epidemiologického vývoje nemoci COVID-19 také uspíšila harmonogram rozvolňování v případě uzavřených provozoven a služeb.
MIMOŘÁDNÝ POŘAD ČT: Země v nouzi, aneb jak teď a kudy dál (zdroj: ČT24)
ŽIVOT V ČESKU
Jak je to s obchody a službami? Co je otevřeno – a za jakých podmínek?
V obchodech a provozovnách stále platí omezení. Ve vnitřích prostorách musí mít zákazníci do konce června zakryté dýchací cesty, dodržovat dvoumetrové rozestupy, zavedna jsou i další hygienická pravidla. Již neplatí omezení vstupu do větších obchodů s potravinami a drogerií v době mezi 8:00 až 10:00 na osoby starší 65 let, držitele průkazů pro osoby zdravotně postižené a zaměstnance pečovatelských služeb.
Dveře obchodů se v uplynulých týdnech otevíraly postupně. Už od úterý 7. dubna vláda umožnila otevřit sběrny a výkupny surovin, od čtvrtka 9. dubna dále hobby markety, železářství či prodejny jízdních kol. Otevřeny byly servisy počítačů a spotřební elektroniky, ale obchody s elektronikou ne.
Nadále bylo možné zajít do květinářství, zahrádkářství, za pohřební službou, případně do prodejny jízdenek, i když samotný prodej jízdenek ve vlacích Českých drah byl až do 14. dubna pozastaven. Otevřené už byly také prádelny.
Ode dne 27. dubna také mohly otevřít turistická informační centra, pokud nejsou v nákupních centrech nad pět tisíc metrů čtverečních. Fungovat začaly i posilovny bez zázemí, autoškoly, knihovny a vnější prostory zoologických, dendrologických a botanických zahrad. Od 25. května mohou návštěvníci sportovišť využít ale i vnitřní prostory, stejně tak mohou i do pavilonů a vnitřních částí zahrad. Od 8. června se počty návštěvníků zoo, botanických zahrad a arboret navýší na 250 lidí na hektar, dosud jich mohlo být 150.
Češi si mohou od 11. května zajít i ke kadeřníkovi, ten ale musí používat zdvojenou ochranu (roušku a štít), mezi zákazníky musí být také alespoň dva metry. Do kadeřnictví nebo holičství nemohou lidé s teplotou na 37 stupňů Celsia.
Nadále je možné prodávat ubytovací služby cizincům. V plném rozsahu se hotely, penziony a další ubytovací zařízení otevřely 25. května.
Fungují i taxislužby. Pro tradiční taxikáře platila omezení do konce března, pro alternativní taxislužby skončila omezení 25. května. Řidič i zákazník musí nosit roušku, povinná je také dezinfekce částí vozu, kterých se cestující dotýkal.
Zákazníci se od 25. května mohou vrátit i do vnitřního prostoru hospod, barů a restaurací. Od 11. května mohli přitom hosté zavítat jen na venkovní prostor a na zahrádky. Vevnitř provozoven musí nosit roušky jak personál, tak zákazníci, ti si ale ochranu dýchacích cest mohou odložit při jídle nebo pití. Při dalším pohybu po restauraci ale musí mít roušku nasazenou. Omezení o uzavření mezi 23:00 a 06:00 pro venkovní zahrádky restaurací skončilo 8. června. Od 1. července bude možné pobývat v noci i ve vnitřních prostorách restaurací.
Až pět set lidí může od 8. června i do hudebních klubů. Ale jen do jedenácti večer, pak mohou zůstat otevřené pouze venkovní prostory.
Znovu začaly vařit i restaurace rychlého občerstvení v nákupních centrech, kde ale není možné jídlo konzumovat přímo na místě. Lidé by se měli v centrech zdržovat co nejméně. Ze stejného důvodu nejsou otevřené ani dětské koutky a odpočinkové prostory.
Jaké požadavky musí otevřené obchody a služby splňovat?
Od 27. dubna vláda povolila otevření provozoven do 2500 metrů čtverečních. Jejich provoz ale doprovázejí důležité preventivní a hygienické požadavky. Mezi ně patří například dodržování dvoumetrových odstupů, na jednoho zákazníka mělo být počítáno s nejméně deseti metry čtverečních prodejní plochy.
V místě provozovny by měla být dostupná dezinfekce rukou. Zákazníci i zaměstnanci musí uvnitř nosit roušky a při práci také rukavice, které by měl personál zároveň poskytnout na vyžádání také klientům.
Provozovny by rovněž měly aktivně bránit hromadění osob bezprostředně u vstupu do provozovny, upřednostňovat bezhotovostní platby a omezit koutky k sezení či odpočinkové zóny, kde by mohlo dojít ke zdržování a shlukování osob.
Zákazníci si mohou v obchodech také i zkoušet oblečení. Musí si předtím ale dezinfikovat ruce a v případě, že si vyzkoušený kus nekoupí, musí jej pracovníci uložit na 24 hodin do prostoru mimo ostatní zboží. Teprve po uplynutí této doby ho znovu nabízet do prodeje.
Co se týče knihoven a knihkupectví, manipulace s knihami a dalším podobným zbožím má podle ministerstva zdravotnictví probíhat v rukavicích ze strany personálu. Pro zákazníky je povinná dezinfekce rukou u vstupu a doporučená u výstupu z prodejny knihkupectví.
Pracovníci knihoven by měli nosit rukavice při kontaktu s knihami a dalším podobným zbožím. U vstupu do knihovny by měl zákazník provést dezinfekci rukou, prostředek k tomu by měl zajistit provozovatel knihovny.
Dne 27. dubna se také obnovil provoz autoškol a center pro zdokonalovací výcvik řidičů. Teoretické výuky se mohou zúčastnit maximálně čtyři studenti, praktickou jízdu pak může absolvovat pouze jeden. Je nutné přitom dodržovat rozestupy, nosit ochranu dýchacích cest a před vstupem do místnosti zajistit možnost dezinfekce rukou. Po skončení dojde k dezinfekci předmětů.
Posilovny a fitness centra se původně otevřely bez možnosti využití zázemí, kde je vyšší epidemiologické riziko, jako jsou sprchy nebo šatny. Od 25. května sportoviště mohou otevřít i vnitřní zázemí. Mezi hygienické požadavky na provoz patří zejména omezení kapacity při zachování principu dvoumetrových rozestupů s výjimkou oddělených skupinových cvičení.
Provozovatel musí zajistit dezinfekci strojů, nářadí a míst, kudy zákazník prochází. Stejně tak musí návštěvníkům zajistit dezinfekci a zajistit co největší rozestupy ve sprchách. V šatnách by pak měli lidé strávit co nejméně času
Zájemci o návštěvu zoologických, botanických a dendrologických zahrad mohli podle ministerstva zdravotnictví moci využívat výlučně vzdálený on-line nákup časových vstupenek bez možnosti jejich zakoupení na místě. Šlo o prevenci shlukování velkého počtu osoba na relativně malé ploše. Od 25. května ale tato výlučná povinnost neplatí, i když by měl provozovatel stále zabraňovat shromažďování lidí například u pokladen.
Provozovatelé musí také zajistit zvýšenou dezinfekci ploch. Rovněž musí zamezit kontaktu mezi návštěvníky a zaměstnanci, kteří pečují o zvířata. Vnitřní pavilony a expozice se otevřely společně s hrady, zámky a jinými kulturními zařízeními. I pro hrady a zámky platí od 8. června limit až pět set návštěvníků.
Jaká je situace ohledně kulturních akcí?
Od úterý 10. března vláda zakázala všechny sportovní, kulturní, náboženské i umělecké akce s účastí nad sto lidí, později byl zákaz rozšířen a akce už nebyly povolené vůbec. To se postupně změnilo, akce pro nejvýše sto lidí vláda povolila od 11. května. Od 25. května se jejich maximální kapacita zvýšila až na 300 lidí, od 8. června pak na 500 lidí.
Od 15. června může za určitých podmínek navštívit jednu akci až 2500 lidí. Pořadatelé mohou využít až pět sektorů, z nichž v každém může být až 500 lidí. Účastníci akcí se ale podle ministerstva nesmějí pohybovat mezi sektory a musí dodržovat odstup nejméně 1,5 metru od lidí, kteří nejsou z jejich domácnosti.
V divadlech bylo až do 8. června možné obsadit jen každou druhou řadu, v kinech mělo dvojici diváků od dalších oddělit minimálně jedno volné sedadlo. To už nyní neplatí, divadla, kina či koncertní sály nemusejí dodržovat rozestupy v hledištích. Od 15. června mohou kina a divadla nabízet občerstvení, ačkoli diváci nemohou konzumovat žádné potraviny a nápoje přímo v hledišti.
Po náhlém rušení akcí lidé řešili, co se zakoupeným lístkem. Způsob vrácení vstupenek byl různý zařízení od zařízení: některá vrací peníze na účet, jiná vyžadovala vrácení na pokladně, jiné akce se přesunuly na náhradní termín.
Poslanci podpořili 6. května novelu, podle níž by pořadatelé zrušených kulturních akcí mohli odložit vrácení peněz za uhrazené vstupné. Lidé by mohli organizátory požádat o poukaz na náhradní nebo odloženou akci. Na odklad vrácení platby by měla platit takzvaná ochranná doba do konce října příštího roku. Vztahovat by se to mělo na akce, které se měly konat do konce letošního října.
Doporučujeme vyhledat konkrétní informace na stránkách jednotlivých divadel, kin, klubů a jiných zařízení.
Jak je to s bohoslužbami?
K rozvolnění opatření ohledně bohoslužeb došlo 24. dubna. Od tohoto dne bylo možné konat náboženské obřady s účastí do patnácti lidí. Poté se počet účastníků zvýšil, nejprve od 11. května na 100, od 25. května může na jednu bohoslužbu až 300 lidí.
Účastníci bohoslužby mezi sebou musí dodržovat minimální dvoumetrové rozestupy, s výjimkou členů společné domácnosti. Před vstupem do bohoslužebného prostoru si povinně dezinfikují ruce a po celou dobu trvání akce budou muset mít na sobě roušku, vyjma okamžiku přijetí eucharistie.
Podle ministerstva zdravotnictví se v rámci bohoslužby bude muset vynechat pozdravení pokoje, žehnání se svěcenou vodou nebo obdobné obřady. Duchovní si musí dezinfikovat ruce před začátkem bohoslužby, podáváním eucharistie i po něm. Délka bohoslužby se při zachování liturgických předpisů nemá zbytečně prodlužovat.
Prostor by měl být po bohoslužbě řádně vyvětrán a měly by být dezinfikovány také kontaktní plochy (kliky, lavice a podobně). Je také potřeba omezit přístup věřících do míst mimo hlavní bohoslužebný prostor. Stejná pravidla platí také pro svatby a křty. Prostory mimo bohoslužeb mohou zůstat otevřené pro osobní modlitbu a individuální duchovní péči.
Bohoslužeb k 75. výročí konce druhé světové války, která se v katedrále sv. Víta uskutečnila 5. května, se mohlo zúčastnit 60 lidí.
DOPRAVA V ČESKU
Jakým způsobem funguje hromadná doprava?
Hromadná doprava byla v Česku postupně utlumována, ale nikoliv z nařízení vlády, nýbrž v reakci na omezení volného pohybu lidí.
Některé dopravní podniky přešly na prázdninový režim, jiné rušily noční spoje. Konkrétní informace najdete na webu jednotlivých dopravních podniků. U řidičů zpravidla nebylo možné koupit si jízdenku a nenastupovalo se předními dveřmi.
Vláda zrušila městské placené zóny parkování od 16. března jako jedno z opatření proti šíření epidemie koronaviru. Usnesení počítalo s tím, že platit v zónách se nebude do konce nouzového stavu. Kabinet nicméně rozhodl, že opatření zruší dřív. Většina měst tak zpoplatněné parkování postupně opět zavedla. V Praze se parkovací zóny obnovily 11. května.
Jsou nějaká omezení v meziměstské dopravě vlakem či autobusem?
Dopravci ze začátku snížily počty spojů s ohledem na nižší počet cestujících, což souviselo i s omezením volného pohybu. České dráhy postupně obnovují svoje linky, jejich přehled naleznete zde.
Podobně nyní rozvolňují původní opatření i ostatní dopravci, kteří rušili zejména dálkové spoje. Také zde doporučujeme vyhledat aktuální informace přímo na stránkách dopravců.
Zájem lidí o cestování vlaky nyní stoupá, ve srovnání s předchozími týdny až o desítky procent. Dopravci proto postupně obnovují některé dálkové i regionální spoje, případně doplňují vlaky o dodatečné vozy.
ČESKÁ POŠTA A ÚŘADY
Jak nyní funguje Česká pošta a další doručovací služby?
U 208 pošt, které spadají do kritické infrastruktury státu, zůstala otevírací doba do 16:00 hodin po celou dobu nouzového stavu. Většina poboček se od 4. května vrátila k původní otevírací době s tím, že do 9:00 jsou vyhrazeny pro seniory nad 65 let. Od 25. května už ve standardní době fungují všechny pobočky pošty, a to včetně nedělních provozů.
Komplikované je kvůli omezení mezinárodní dopravy doručování z některých a do některých zemí. Například doručení zásilek ze Spojených států nebo naopak může být podle České pošty „neúměrně dlouhé“. Od 27. dubna Česká pošta obnovila doplňkové služby a poskytování loterijních služeb. Od stejného data začaly u větších pošt s plochou nad 200 metrů čtverečních poskytovat služby stejně jako u malých provozoven.
Česká pošta se snaží o bezkontaktní doručování zásilek, lidé v nařízené karanténě by ji na to měli upozornit na lince 840 111 244. Osobám v karanténě pošta prodloužila dobu, po kterou jim zásilku uloží na poště. Adresátům bez roušky či jiné ochrany nemusí pošta zásilku předat. Obecně platí doporučení využívat doručovacích služeb co nejméně a odložit například on-line nákupy, které nejsou nutné. Naopak se pošta snažila podpořit rozšiřování ochranných pomůcek mezi lidi - kdo posílal roušky nebo jiné podobné pomůcky a nedostal za to od příjemce zaplaceno, sám nemusel platit poštovné.
Důchody chce pošta nadále doručovat. Pošťáci navíc donesou důchody domů i seniorům, kteří pro ně běžně chodí na pobočky.
Jiné logistické podniky – například Zásilkovna už v pondělí 16. března ubezpečila, že její výdejny v partnerských provozovnách nadále fungují. „Pro mnoho obchodníků, malých a středních podnikatelů je proto výdej zásilek z internetových obchodů alespoň částečnou kompenzací poklesu tržeb,“ vysvětlila.
Podobně jsou na tom i další doručovací služby, některé ale omezují službu vyhledávání zásilky v depu. A stejně jako Česká pošta varují před komplikacemi se zásilkami ze zahraničí nebo do zahraničí.
- 1212
Jak fungují úřady a státní správa?
Úřady měly část nouzového stavu podle vládního nařízení omezené pracovní hodiny: v pondělí a ve středu byly otevřené maximálně tři hodiny. Od pondělí 20. dubna se vrátily k plnému provozu, platí v nich ale přísnější hygienická opatření, včetně odstupů mezi lidmi a zajištění dezinfekce.
V které hodiny jsou úřady otevřené, o tom by měly instituce informovat na svých úředních deskách či jinde, například na svých webových stránkách. Osobní kontakt na úřadech je dosud také omezen; podle vlády by se maximum úkonů mělo dát vyřídit telefonicky, písemně či elektronicky.
Už od pondělí 6. dubna ministerstvo zdravotnictví ukončilo omezení rozsahu úředních hodin pro kontaktní místa veřejné správy CzechPoint.
Co se změnilo ohledně podání daňového přiznání fyzických a právnických osob?
Daňová přiznání je letos možné odevzdávat ještě tři měsíce po tradičním termínu, tedy až do 1. července. A to bez pokut. Nicméně pokuty budou vyměřovány k dubnovému termínu, uvedla 19. března na svých stránkách Finanční správa.
Stejně tak bude do konce července odpuštěna pokuta a úrok z prodlení za pozdní podání kontrolního hlášení.
Stát také odpustil drobným podnikatelům minimální měsíční zálohy na sociální pojištění. Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně také nebudou muset hradit půlrok zálohy na zdravotní pojištění.
Vláda také odložila všechny nové vlny pro přijetí elektronické evidence tržeb v letošním roce. EET mělo být spuštěno třeba pro řemeslníky nebo lékaře už od 1. května.
Jiří Fojtík z Generálního finančního ředitelství radí, jak letos odevzdat daňové přiznání (26. března) (zdroj: ČT24)
Konkrétní informace najdete na webu Finanční správy, případně se lze ptát na infolince správy 225 092 392 od pondělí do pátku v čase od 9. do 17. hodiny. Je možné se také obrátit na daňové auditory a poradce, kteří mohou poskytovat své služby i během nouzového stavu.
Finanční správa také vyzvala veřejnost, aby maximálně využila elektronickou formu komunikace s úřady.
Zřejmě se změní i pravidla insolvencí i exekucí. Podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh. Do konce června mají být pozastaveny až na výjimky exekuce movitých věcí i nemovitostí. Tyto i další změny přinese vládní návrh zákona, který sněmovna schválila 8. dubna.
ŠKOLSTVÍ
Které školy jsou zavřeny, jak probíhá výuka a co to znamená pro maturity, zápisy a přijímací zkoušky?
Aktuální harmonogram rozvolňování opatření pro školy naleznete opět na stránkách vlády.
Česká televize nabízí určitou formu náhrady vyučování pro žáky prvního stupně základních škol na programu ČT2 ve vysílání UčíTelka. Pro žáky i učitele od mateřských škol po střední nabízí ČT vzdělávací videa z vlastních pořadů, a to na webu ČT edu.
Zavřeny nebyly z nařízení vlády pouze mateřské školy, platí pro ně jen doporučení ministerstva školství, aby se řídily stejnými pravidly jako ostatní školy. Řada mateřských škol byla zavřená z pokynu zřizovatele.
Některé školy a školky se přesto otevřely, a to pro menší skupiny dětí, jejichž rodiče jsou v souvislosti s epidemií potřeba v zaměstnání.
Vrátit se mohli studenti všech ročníků vysokých škol, a to za účelem konzultací, zkoušení, či praxe. I to má svá omezení. Při společných aktivitách jich může být maximálně pět. Mohly by se tak konat například státnice či rigorózní zkoušky.
Povolena je také osobní přítomnost všech studentů na klinické a praktické výuce. Rovněž jsou umožněny individuální návštěvy knihoven a studoven za účelem vyzvednutí nebo odevzdání studijní literatury. Studenti se také mohou osobně dostavit na konzultaci nebo na zkoušení do pěti osob.
Studentům se rovněž povoluje účast na laboratorní, experimentální nebo umělecké práci zejména pro realizaci závěrečných prací v rámci bakalářského, magisterského nebo doktorského studia za přítomnosti nejvýše pěti osob.
Od 11. května se možný počet studentů ve skupině zvýšil na patnáct, limit se nevztahuje na klinickou a praktickou výuku. Téhož dne se mohli vrátit do škol žáci posledních ročníků středoškolského studia, například pro konzultace s pedagogy. Tím se otevřela i cesta ke konání maturit.
Základní školy se připravují na návrat dětí. Ředitelé řeší, jak bude probíhat výuka (zdroj: ČT24)
Výuka se také obnovila pro žáky 9. ročníků základních škol. Je dobrovolná a omezena doporučením, aby se v jedné skupině učilo pouze 15 dětí bez možnosti průběžně složení skupiny měnit. Družiny fungovat nebudou. O nošení roušek má rozhodnout v hodině učitel, povinně je budou žáci nosit ve společných prostorách škol. Vedení škol bude musí zajistit, aby se žáci před školou neshlukovali.
Plně obnovena byla prezenční výuka ve školách při dětských domovech, výchovných a diagnostických ústavech nebo ve školách při zdravotnickém zařízení.
Od 25. května se zrušil zákaz i pro osobní přítomnosti žáků 1. stupně základních škol a jejich organizované a zájmové aktivity nepovinného charakteru formou školních skupin. Možnost přijít do školy je dobrovolná, maximální počet ve skupině je opět omezen na 15 žáků. Vláda upozornila, že rozložení těchto skupin nebude možné měnit.
Druhý stupeň základních škol a střední školy se mohou znovu otevřít všem žákům od 8. června. Podobně jako v jejich případě je ale i nadále pro všechny docházka dobrovolná. Školy se navíc mohly samy rozhodnout, zda a jak aktivity pro žáky zorganizují.
Společná část maturitních zkoušek proběhne 1. až 3. června, nebudou se ale psát písemné (slohové) práce z češtiny ani cizích jazyků. Profilovou část doporučilo ministerstvo školám zahájit 10. června. Přijímací zkoušky na střední školy se uskuteční 8. června v případě čtyřletého studia a 9. června na víceletých gymnáziích.
Ministerstvo školství doporučilo ředitelům škol, aby nechali učitele z rizikových skupin v domácí karanténě. Ministerstvo tak chce starší učitele ochránit před koronavirem. Taková možnost je ale podle ředitelů nereálná, protože starší učitelé jsou pro konání zkoušek nepostradatelní.
Přijímací zkoušky budou mohou vysoké školy uskutečnit nejdříve 15 dnů po znovuotevření škol. O konkrétních zkoušek si ale instituce rozhodují samy, doporučujeme obrátit se na jejich webové stránky.
Vysoké školy by je mohly s ohledem na epidemii koronaviru uskutečnit prezenčně i na dálku, podobně jako státní zkoušky. Lhůta, ve které přijatí uchazeči mohou dodat dodatečně maturitní vysvědčení, se zvýšila ze 30 na 45 dnů po zápisu na univerzitu. Vysoké školy také budou moci prodloužit akademický rok a mohou studentům odpustit poplatky za dlouhé studium. Normu s tímto zněním podpořila 8. dubna sněmovna.
Zápisy do základních škol se letos musí obejít bez přítomných dětí. Vyšetření dětí k žádostem o odklad školní docházky se letos ve většině pedagogicko-psychologických poraden budou dělat zřejmě i přes letní prázdniny.
Jsou zrušeny zájmové či sportovní kroužky?
Zpravidla ano, a to s ohledem na omezení volného pohybu osob a zavření základních uměleckých a jazykových škol. Od 25. května mohou ale fungovat střediska volného času pro nejvýše patnáctičlenné skupiny.
OŠETŘOVNÉ
Kdo má nárok na ošetřovné kvůli zavření škol, v jaké výši a po jak dlouhou dobu? A jak o ošetřovné požádat?
Stát vyplácí ošetřovné rodičům dětí do 13 let věku, kteří s potomky zůstali doma v souvislosti s uzavřením škol a školek kvůli koronavirové krizi. Zaměstnancům stát doplatí ošetřovné za celou dobu uzavření, nejdéle však do konce školního roku. Za březen se poskytuje 60 procent základu příjmu, od dubna 80 procent.
Od 25. května se ale otevřely základní školy pro žáky prvního stupně. Vyučování probíhá nejvýše ve skupinách o 15 dětech, jejich přítomnost je také dobrovolná. Po otevření škol tak nárok na ošetřovné zůstane, i pokud rodiče své děti nepošlou do školy z několika vyjmenovaných důvodů (kvůli možnosti ohrožení potomkova zdraví či zdraví jiných členů domácnosti, omezené kapacitě školy nebo její provozní době).
Pro živnostníky dosahovalo ošetřovné výše 424 korun za den, 4. května ale vláda zvýšila tuto částku na 500 korun, je tedy stejná jako pro rodiče v zaměstnaneckém poměru. Stát uhradí ošetřovné i lidem, kteří se doma starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb.
Jak o ošetřovné požádat, uvádí web České správy sociálního zabezpečení. Na základě čestného prohlášení je možné o ošetřovné žádat na živnostenských úřadech od 1. dubna. Žádost je možné podat také elektronicky.
REŽIM NA HRANICÍCH
Jaký je aktuální režim cestování do zahraničí a naopak z ciziny do Česka?
Od pátku 24. dubna je možné z Česka volně vycestovat kamkoliv do zahraničí. Ministerstvo zahraničí ale upozorňuje, že i přes rozvolnění opatření by lidé měli cestovat jen z vážných důvodů. Při návratu do vlasti bude nutné prokázat se buď maximálně čtyři dny starým negativním testem na koronavirus, nebo nastoupit na dvoutýdenní karanténu.
Výjimku budou ale mít zaměstnanci ve zdravotnictví, integrovaného záchranného systému, sociálních službách a subjektech kritické infrastruktury. Ti mají platí právo vycestovat bez karantény při návratu a nemusejí tedy předkládat ani negativní test. Totéž platí u pracovníků v mezinárodní dopravě, diplomatů nebo osob cestujících za hranice v mimořádných případech na dobu kratší než 24 hodin.
Bude dovolená v zahraničí?
Vláda v pondělí 1. června schválila systém označující bezpečné země pro cestování platný od 15. června. Země jsou v systému rozdělené do tří kategorií značících nízké, střední a vysoké riziko. Jako bezpečné země vláda označila většinu států EU.
Výjimkou jsou například Španělsko, Itálie, Nizozemsko, Belgie, Francie nebo Portugalsko. Tyto země vláda označila jako středně rizikové. Naopak se nedoporučuje cestovat do Velké Británie a jako rizikové bylo označeno i Švédsko.
Při návratu z Velké Británie a Švédska se Češi budou muset prokazovat negativními testy na onemocnění covid-19. Z dalších zemí Evropské unie budou moci přicestovat bez omezení, týká se to všech sousedních zemí včetně Polska i turistických destinací, jako jsou Řecko, Chorvatsko či Bulharsko.
Do Chorvatska je už delší dobu možné vstoupit bez nutnosti projít dvoutýdenní karanténou, podmínkou je na hranicích předložit doklad o ubytování. Čeští občané mohou už nyní bez povinnosti předkládat negativní test na koronavirus navštívit Slovensko, Rakousko a Maďarsko, musí se ale do 48 hodin vrátit zpět.
Pokud jde o země mimo Evropskou unii a přidružené země v Evropském hospodářském prostoru, má být přijato řešení na úrovni celé Unie.
Co znamená karanténa nařízená lékařem či hygienikem?
Karanténa znamená podle Státního zdravotního ústavu oddělení zdravé osoby, která byla ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních lidí. Potvrzení o nařízení karantény vydává lékař nebo hygienik, pacientovi je také vystavena neschopenka (pokud se v současné situaci nedomluví se zaměstnavatelem na home office).
Doporučení, jak se chovat, najdete na stránkách ministerstva zdravotnictví nebo také v manuálu zde.
Za porušení nařízené karantény hrozí pokuta až tři miliony korun, postih může přijít i zpětně. Na dodržování karantény dohlíží krajské hygienické stanice ve spolupráci s policií. Zásadní je také osobní zodpovědnost každého. „Dodržením karantény nechráníte jen sebe, ale především své blízké, své okolí a v konečném důsledku celou společnost,“ dodává ministerstvo zdravotnictví.