Stát chce doplatit ošetřovné rodičům dětí do 13 let za celou dobu uzavření škol

Stát se chystá doplatit ošetřovné za celou dobu uzavření škol rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma. Shodla se na tom ve čtvrtek vláda. Návrh nového zákona dostane sněmovna, měla by ho projednat v úterý ve stavu legislativní nouze. Kabinet také rozhodl, že výdaje na náhrady výdělků pracovníků v karanténě proplatí zaměstnavatelům stát. Uhradí také 80 procent mzdy zaměstnanců zavřených provozů. Posunut bude termín maturit. Tvrdší postup bude vůči pendlerům.

  • Stát se chystá doplatit ošetřovné za celou dobu uzavření škol rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma. Návrh nového zákona dostane sněmovna.
  • Výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v nařízené karanténě kvůli šíření koronaviru proplatí zaměstnavatelům stát. Uhradí také 80 procent výdělku zaměstnanců obchodů, restaurací a dalších provozů, které se musely uzavřít.
  • Dvě hodiny vyhrazené pro nákupy seniorů v obchodech s potravinami či drogeriích nebudou nadále od 10:00 do 12:00, ale už mezi 07:00 a 09:00. Do obchodů mohou nově ve vymezenou dobu také držitelé průkazů pro osoby zdravotně postižené a zaměstnanci pečovatelských služeb. Tato regulace se už nově netýká lékáren.
  • Přes hranice budou od noci z pátku na sobotu takzvaní pendleři smět pouze s vyplněným formulářem od zaměstnavatelů doplněným navíc i každodenním razítkem. Razítka bude policie na hranicích dávat každému ráno při výjezdu a po příjezdu zpět.
  • Vláda rozhodla o zrušení výjimky ze zákazu návštěv v nemocnicích, která umožňovala přítomnost otců u porodu. Návštěvy na lůžkových odděleních nemocnic a v domovech seniorů zakázal kabinet minulé pondělí.
  • Ministr školství Robert Plaga (ANO) předloží zákon, kterým bude chtít posunout termín maturit na dobu, kdy se znovu otevřou školy.
  • Lůžka pro pacienty s nemocí COVID-19 musí podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví vyčlenit všechny nemocnice akutní lůžkové péče. Musí pro ně mít i vyhrazený personál.

Ošetřovné se nyní vyplácí devět dnů na děti do deseti let, samoživitelkám a samoživitelům pak až 16 dnů na školáky do 16 let. Na dávku z nemocenského pojištění mají nárok jen zaměstnanci. Vláda souhlasila s tím, aby stát dávku od desátého, respektive sedmnáctého dne doplatil.

Podporu od státu by měli dostat i rodiče z řad živnostníků. Stát bude platit ošetřovné také osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) s dětmi do 13 let,  velmi přibližně by mělo jít o 13 tisíc korun měsíčně.

Ošetřovné stát doplatí i zaměstnancům, kteří museli zůstat doma se staršími či postiženými členy domácnosti po zavření sociálních služeb, rozhodla vláda.

Více peněz na bezúročné úvěry podnikatelům

Vláda ve čtvrtek vyčlenila na bezúročné půjčky podnikatelům 10 miliard korun. Pět miliard korun bude směřovat na bezúročné půjčky poskytované v rámci programu Covid přímo Českomoravskou záruční a rozvojovou (ČMZRB). Dalších pět miliard korun ČMZRB využije jako záruku na úvěry od komerčních bank a dotaci na úrokové sazby těchto úvěrů. To by mělo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) vytvořit až 40 miliard korun bezúročných půjček pro podnikatele.

„Tím, že ČMZRB pustí do komerčních bank pět miliard korun, tak vytvoří možnost čerpat několikanásobně více úvěrů, protože ta záruka pouze částečně slouží pro případné nesplácení úvěrů. Takže ta první opatření přinesou zhruba 40 miliard korun bezúročných úvěrů s odkladem splátek,“ uvedl Havlíček.

Vláda do programu Covid původně vyčlenila 600 milionů korun a následně přidala miliardu.

Obchody budou pro seniory vyhrazené ráno od 7 do 9 hodin. Netýká se to už lékáren

Dvě hodiny vyhrazené pro nákupy seniorů v obchodech s potravinami či drogeriích nebudou nadále od 10:00 do 12:00, ale nově už mezi 07:00 a 09:00. Na čtvrtečním zasedání o tom rozhodla vláda a upravila tak své středeční usnesení, informoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Do obchodů mohou nově ve vymezenou dobu také držitelé průkazů pro osoby zdravotně postižené a zaměstnanci pečovatelských služeb.

Vojtěch řekl, že změna reaguje na diskusi s reprezentanty maloobchodu. „Upozornili nás, že ty původní hodiny nejsou úplně nejvhodnější z hlediska toho, jak tyto osoby jsou zvyklé nakupovat,“ uvedl ministr.

Vymezené hodiny pro nákupy seniorů se nově už nebudou týkat lékáren, řekl Vojtěch. Vláda tak zareagovala především na připomínky lékárníků.

Stát uhradí 80 procent mzdy v zavřených provozech a náhrady karantény

Výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v nařízené karanténě kvůli šíření koronaviru proplatí zaměstnavatelům stát. Uhradí také 80 procent výdělku zaměstnanců obchodů, restaurací a dalších provozů, které se musely uzavřít. Po jednání vlády to na tiskové konferenci řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Opatření má zmírnit dopady koronavirové krize na firmy a instituce a bránit propouštění.

Zaměstnavatelé vyplácejí lidem v karanténě 60 procent základu výdělku. Výdaje by jim měl proplatit úřad práce. Podle ministryně je v Česku nyní 24 tisíc osob v karanténě. Pracovníci zavřených obchodů, restaurací a dalších provozů mají dostávat podle zákoníku práce svůj plný průměrný výdělek. Stát by z něj měl uhradit čtyři pětiny. Podle návrhu by měl proplatit dobu deseti dnů. Tak dlouho má zatím nařízení o uzavření platit.

„Opatření A i B by se dotkla zhruba 100 tisíc lidí. Byla by to částka 1,1 miliardy. Důležité je dodat, že se jedná opravdu o ochranu pracovních míst,“ uvedla Maláčová.

Náhrady mezd v karanténě a poskytnutí čtyř pětin proplacené mzdy patří do pětice opatření programu na podporu zaměstnanosti Antivir, který připravilo ministerstvo práce. Zbývající tři příspěvky státu na mzdy při omezení práce kvůli kolegům v karanténě či na ošetřovném, výpadku surovin a snížení poptávky kabinet neschválil.

Příští týden ve sněmovně o rozpočtu a pomoci ekonomice

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády uvedl, že v úterý na mimořádném jednání sněmovny předloží kabinet novelu zákona o státním rozpočtu na letošní rok a bude informovat o pomoci pro celou ekonomiku.

Ve středu premiér uvedl, že vláda by mohla na podporu firem a ekonomiky připravit balík opatření za zhruba jeden bilion korun, přičemž přímá pomoc by měla činit zhruba 100 miliard korun. Ministerstvo financí pak připravuje změnu rozpočtu, která by měla navýšit schodek rozpočtu o desítky miliard korun. Nyní je schválen rozpočet s deficitem 40 miliard korun.

Maturity budou posunuty podle otevření škol

Ministr školství Robert Plaga (ANO) předloží zákon, kterým bude chtít posunout termín maturit na dobu, kdy se znovu otevřou školy. Po jednání vlády to řekl premiér. Kvůli šíření koronaviru jsou nyní uzavřeny základní, střední, vyšší odborné i vysoké školy.

Státní maturity by podle původního plánu měly začít slohem z češtiny 8. dubna, další části státní maturity mají pokračovat 30. dubna a 4. až 6. května. Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory se mají konat 14. a 15. dubna a na víceletá gymnázia 16. a 17. dubna. 

Ve středu ministerstvo školství nařídilo, že základní školy budou muset v dubnu zapsat předškoláky do prvních tříd bez přítomnosti dětí. Ke změnám musela přistoupit také společnost Scio, která organizuje Národní srovnávací zkoušky. Měnit termíny přijímacích zkoušek či zápisů se chystají i některé vysoké školy.

Přísněji na pendlery

Přes hranice budou od noci z pátku na sobotu takzvaní pendleři smět pouze s vyplněným formulářem od zaměstnavatelů doplněným navíc každodenním razítkem. Razítka bude policie na hranicích dávat každému ráno při výjezdu a po příjezdu zpět. Impulsem ke zpřísnění jsou informace, že režim, který dovoluje zemi opustit v době opatření proti epidemii koronaviru, někteří lidé zneužívají. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) se objevila například falešná potvrzení.

Nově tak přes hranice podle něj „nebude vpuštěn nikdo, kdo kromě potvrzení nebude mít knížku přeshraničního pracovníka“. To bude list s razítky o každodenním přechodu hranic. Na základě takto nasbíraných údajů se podle Hamáčka ukáže, kdo za hranice skutečně jezdí za prací.

Lůžka pro pacienty musí vyhradit všechny nemocnice

Lůžka pro pacienty s nemocí COVID-19 musí podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví vyčlenit všechny nemocnice akutní lůžkové péče. Musí pro ně mít i vyhrazený personál, uvedl po jednání ministr Vojtěch.

„Vláda schválila mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které ukládá všem poskytovatelům akutní lůžkové péče vyčlenit speciální lůžka pro potřebu pacientů s onemocněním COVID-19,“ řekl Vojtěch. Připomněl, že vláda na to už vyčlenila Nemocnici na Homolce v Praze a Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, ale o pacienty budou muset pečovat i ostatní nemocnice.

Premiér Babiš původně řekl, že v těchto dvou nemocnicích může být dohromady 300 lůžek. Ukázalo se ale, že to zřejmě nebude možné, ozvaly se i samotné nemocnice. 

Vláda zrušila výjimku, která umožňovala otcům být u porodu

Vláda také rozhodla o zrušení výjimky ze zákazu návštěv v nemocnicích, která umožňovala přítomnost otců u porodu. Návštěvy na lůžkových odděleních nemocnic a v domovech seniorů zakázal kabinet minulé pondělí. Konec výjimky podle ministra Vojtěcha reaguje na připomínky od zdravotníků, kteří se obávali zavlečení nákazy do nemocnic.

Zákaz návštěv se v původní verzi netýkal oddělení nemocnic, na kterých je poskytována péče nezletilým pacientům, pacientům s omezenou svéprávností a rodičkám.

Situace se však podle ministra změnila a nyní již není prostor pro výjimky. „Reagujeme na vývoj epidemiologické situace, na vývoj z hlediska počtu nakažených, vývoj infekce jako takové,“ uvedl. Rozhodnutí vychází z podnětů zdravotníků, porodnic. „Byla obava, že by mohlo dojít k zavlečení té nákazy, je to spíše ochrana samotných zdravotníků,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...