Stát chce doplatit ošetřovné rodičům dětí do 13 let za celou dobu uzavření škol

Stát se chystá doplatit ošetřovné za celou dobu uzavření škol rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma. Shodla se na tom ve čtvrtek vláda. Návrh nového zákona dostane sněmovna, měla by ho projednat v úterý ve stavu legislativní nouze. Kabinet také rozhodl, že výdaje na náhrady výdělků pracovníků v karanténě proplatí zaměstnavatelům stát. Uhradí také 80 procent mzdy zaměstnanců zavřených provozů. Posunut bude termín maturit. Tvrdší postup bude vůči pendlerům.

  • Stát se chystá doplatit ošetřovné za celou dobu uzavření škol rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma. Návrh nového zákona dostane sněmovna.
  • Výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v nařízené karanténě kvůli šíření koronaviru proplatí zaměstnavatelům stát. Uhradí také 80 procent výdělku zaměstnanců obchodů, restaurací a dalších provozů, které se musely uzavřít.
  • Dvě hodiny vyhrazené pro nákupy seniorů v obchodech s potravinami či drogeriích nebudou nadále od 10:00 do 12:00, ale už mezi 07:00 a 09:00. Do obchodů mohou nově ve vymezenou dobu také držitelé průkazů pro osoby zdravotně postižené a zaměstnanci pečovatelských služeb. Tato regulace se už nově netýká lékáren.
  • Přes hranice budou od noci z pátku na sobotu takzvaní pendleři smět pouze s vyplněným formulářem od zaměstnavatelů doplněným navíc i každodenním razítkem. Razítka bude policie na hranicích dávat každému ráno při výjezdu a po příjezdu zpět.
  • Vláda rozhodla o zrušení výjimky ze zákazu návštěv v nemocnicích, která umožňovala přítomnost otců u porodu. Návštěvy na lůžkových odděleních nemocnic a v domovech seniorů zakázal kabinet minulé pondělí.
  • Ministr školství Robert Plaga (ANO) předloží zákon, kterým bude chtít posunout termín maturit na dobu, kdy se znovu otevřou školy.
  • Lůžka pro pacienty s nemocí COVID-19 musí podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví vyčlenit všechny nemocnice akutní lůžkové péče. Musí pro ně mít i vyhrazený personál.

Ošetřovné se nyní vyplácí devět dnů na děti do deseti let, samoživitelkám a samoživitelům pak až 16 dnů na školáky do 16 let. Na dávku z nemocenského pojištění mají nárok jen zaměstnanci. Vláda souhlasila s tím, aby stát dávku od desátého, respektive sedmnáctého dne doplatil.

Podporu od státu by měli dostat i rodiče z řad živnostníků. Stát bude platit ošetřovné také osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) s dětmi do 13 let,  velmi přibližně by mělo jít o 13 tisíc korun měsíčně.

Ošetřovné stát doplatí i zaměstnancům, kteří museli zůstat doma se staršími či postiženými členy domácnosti po zavření sociálních služeb, rozhodla vláda.

Více peněz na bezúročné úvěry podnikatelům

Vláda ve čtvrtek vyčlenila na bezúročné půjčky podnikatelům 10 miliard korun. Pět miliard korun bude směřovat na bezúročné půjčky poskytované v rámci programu Covid přímo Českomoravskou záruční a rozvojovou (ČMZRB). Dalších pět miliard korun ČMZRB využije jako záruku na úvěry od komerčních bank a dotaci na úrokové sazby těchto úvěrů. To by mělo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) vytvořit až 40 miliard korun bezúročných půjček pro podnikatele.

„Tím, že ČMZRB pustí do komerčních bank pět miliard korun, tak vytvoří možnost čerpat několikanásobně více úvěrů, protože ta záruka pouze částečně slouží pro případné nesplácení úvěrů. Takže ta první opatření přinesou zhruba 40 miliard korun bezúročných úvěrů s odkladem splátek,“ uvedl Havlíček.

Vláda do programu Covid původně vyčlenila 600 milionů korun a následně přidala miliardu.

Obchody budou pro seniory vyhrazené ráno od 7 do 9 hodin. Netýká se to už lékáren

Dvě hodiny vyhrazené pro nákupy seniorů v obchodech s potravinami či drogeriích nebudou nadále od 10:00 do 12:00, ale nově už mezi 07:00 a 09:00. Na čtvrtečním zasedání o tom rozhodla vláda a upravila tak své středeční usnesení, informoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Do obchodů mohou nově ve vymezenou dobu také držitelé průkazů pro osoby zdravotně postižené a zaměstnanci pečovatelských služeb.

Vojtěch řekl, že změna reaguje na diskusi s reprezentanty maloobchodu. „Upozornili nás, že ty původní hodiny nejsou úplně nejvhodnější z hlediska toho, jak tyto osoby jsou zvyklé nakupovat,“ uvedl ministr.

Vymezené hodiny pro nákupy seniorů se nově už nebudou týkat lékáren, řekl Vojtěch. Vláda tak zareagovala především na připomínky lékárníků.

Stát uhradí 80 procent mzdy v zavřených provozech a náhrady karantény

Výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v nařízené karanténě kvůli šíření koronaviru proplatí zaměstnavatelům stát. Uhradí také 80 procent výdělku zaměstnanců obchodů, restaurací a dalších provozů, které se musely uzavřít. Po jednání vlády to na tiskové konferenci řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Opatření má zmírnit dopady koronavirové krize na firmy a instituce a bránit propouštění.

Zaměstnavatelé vyplácejí lidem v karanténě 60 procent základu výdělku. Výdaje by jim měl proplatit úřad práce. Podle ministryně je v Česku nyní 24 tisíc osob v karanténě. Pracovníci zavřených obchodů, restaurací a dalších provozů mají dostávat podle zákoníku práce svůj plný průměrný výdělek. Stát by z něj měl uhradit čtyři pětiny. Podle návrhu by měl proplatit dobu deseti dnů. Tak dlouho má zatím nařízení o uzavření platit.

„Opatření A i B by se dotkla zhruba 100 tisíc lidí. Byla by to částka 1,1 miliardy. Důležité je dodat, že se jedná opravdu o ochranu pracovních míst,“ uvedla Maláčová.

Náhrady mezd v karanténě a poskytnutí čtyř pětin proplacené mzdy patří do pětice opatření programu na podporu zaměstnanosti Antivir, který připravilo ministerstvo práce. Zbývající tři příspěvky státu na mzdy při omezení práce kvůli kolegům v karanténě či na ošetřovném, výpadku surovin a snížení poptávky kabinet neschválil.

Příští týden ve sněmovně o rozpočtu a pomoci ekonomice

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády uvedl, že v úterý na mimořádném jednání sněmovny předloží kabinet novelu zákona o státním rozpočtu na letošní rok a bude informovat o pomoci pro celou ekonomiku.

Ve středu premiér uvedl, že vláda by mohla na podporu firem a ekonomiky připravit balík opatření za zhruba jeden bilion korun, přičemž přímá pomoc by měla činit zhruba 100 miliard korun. Ministerstvo financí pak připravuje změnu rozpočtu, která by měla navýšit schodek rozpočtu o desítky miliard korun. Nyní je schválen rozpočet s deficitem 40 miliard korun.

Maturity budou posunuty podle otevření škol

Ministr školství Robert Plaga (ANO) předloží zákon, kterým bude chtít posunout termín maturit na dobu, kdy se znovu otevřou školy. Po jednání vlády to řekl premiér. Kvůli šíření koronaviru jsou nyní uzavřeny základní, střední, vyšší odborné i vysoké školy.

Státní maturity by podle původního plánu měly začít slohem z češtiny 8. dubna, další části státní maturity mají pokračovat 30. dubna a 4. až 6. května. Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory se mají konat 14. a 15. dubna a na víceletá gymnázia 16. a 17. dubna. 

Ve středu ministerstvo školství nařídilo, že základní školy budou muset v dubnu zapsat předškoláky do prvních tříd bez přítomnosti dětí. Ke změnám musela přistoupit také společnost Scio, která organizuje Národní srovnávací zkoušky. Měnit termíny přijímacích zkoušek či zápisů se chystají i některé vysoké školy.

Přísněji na pendlery

Přes hranice budou od noci z pátku na sobotu takzvaní pendleři smět pouze s vyplněným formulářem od zaměstnavatelů doplněným navíc každodenním razítkem. Razítka bude policie na hranicích dávat každému ráno při výjezdu a po příjezdu zpět. Impulsem ke zpřísnění jsou informace, že režim, který dovoluje zemi opustit v době opatření proti epidemii koronaviru, někteří lidé zneužívají. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) se objevila například falešná potvrzení.

Nově tak přes hranice podle něj „nebude vpuštěn nikdo, kdo kromě potvrzení nebude mít knížku přeshraničního pracovníka“. To bude list s razítky o každodenním přechodu hranic. Na základě takto nasbíraných údajů se podle Hamáčka ukáže, kdo za hranice skutečně jezdí za prací.

Lůžka pro pacienty musí vyhradit všechny nemocnice

Lůžka pro pacienty s nemocí COVID-19 musí podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví vyčlenit všechny nemocnice akutní lůžkové péče. Musí pro ně mít i vyhrazený personál, uvedl po jednání ministr Vojtěch.

„Vláda schválila mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které ukládá všem poskytovatelům akutní lůžkové péče vyčlenit speciální lůžka pro potřebu pacientů s onemocněním COVID-19,“ řekl Vojtěch. Připomněl, že vláda na to už vyčlenila Nemocnici na Homolce v Praze a Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, ale o pacienty budou muset pečovat i ostatní nemocnice.

Premiér Babiš původně řekl, že v těchto dvou nemocnicích může být dohromady 300 lůžek. Ukázalo se ale, že to zřejmě nebude možné, ozvaly se i samotné nemocnice. 

Vláda zrušila výjimku, která umožňovala otcům být u porodu

Vláda také rozhodla o zrušení výjimky ze zákazu návštěv v nemocnicích, která umožňovala přítomnost otců u porodu. Návštěvy na lůžkových odděleních nemocnic a v domovech seniorů zakázal kabinet minulé pondělí. Konec výjimky podle ministra Vojtěcha reaguje na připomínky od zdravotníků, kteří se obávali zavlečení nákazy do nemocnic.

Zákaz návštěv se v původní verzi netýkal oddělení nemocnic, na kterých je poskytována péče nezletilým pacientům, pacientům s omezenou svéprávností a rodičkám.

Situace se však podle ministra změnila a nyní již není prostor pro výjimky. „Reagujeme na vývoj epidemiologické situace, na vývoj z hlediska počtu nakažených, vývoj infekce jako takové,“ uvedl. Rozhodnutí vychází z podnětů zdravotníků, porodnic. „Byla obava, že by mohlo dojít k zavlečení té nákazy, je to spíše ochrana samotných zdravotníků,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se shodli na změně nastavení platů

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v pondělí dohodli na změně odměňování ve veřejných a státních službách od ledna. Většině pracovníků se v nových platových tabulkách příští rok tarify zvýší, nikomu se nesníží. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to řekli ministryně financí Alena Schillerová a ministr práce Aleš Juchelka (oba ANO). Podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiřího Horeckého by přidání mohlo činit od nuly do zhruba devíti tisíc korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Volkswagen podle odborů plánuje zmrazit mzdy do roku 2030, týkalo by se to i Škody

Automobilový koncern Volkswagen plánuje do roku 2030 zmrazit mzdy svých více než 660 tisíc zaměstnanců, uvedl německý odborový svaz IG Metall. Volkswagen odmítl komentovat informaci, kterou dříve přinesl i deník Süddeutsche Zeitung. Součástí koncernu Volkswagen je česká Škoda Auto, která má zhruba 36 500 zaměstnanců včetně agenturních. Automobilka ohledně možného dopadu plánu na své zaměstnance uvedla, že spekulace nebude komentovat.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vláda odkládá snížení firemních daní

Vládní koalice odkládá snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent, ačkoliv jde o jeden z jejích největších ekonomických slibů. Podle nového propočtu ministerstva financí by kvůli snížení firemní daně o dva procentní body veřejné rozpočty přišly o třicet miliard ročně. Šéfka resortu Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že momentálně si stát nemůže takto výrazný výpadek dovolit. Místo toho plánuje kabinet nabídnout firmám výhodnější odpisy – třeba na vědu a výzkum nebo pro nově založené společnosti.
18. 10. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali rostoucí ceny hypoték

Hypotéky v Česku zdražují už sedmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba podle dat Hypoindexu na začátku října vystoupala na 5,79 procenta, což je nejvýše od ledna 2024. Od letošního března se tak zvýšila téměř o jeden procentní bod. Zdražování hypoték bankám vyčítá ministryně financí Alena Schillerová (ANO), kritizuje zdražování navzdory neměnné základní sazbě České národní banky. Splátka je vysoká, potvrdil v Událostech, komentářích z ekonomiky hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, děje se tak prý kvůli tomu, že dlouhou dobu rostou ceny nemovitostí. Zmínil také růst tržních úrokových sazeb od útoku na Írán. Podle ekonoma Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické a poradce ministryně financí Milana Bednáře je prostor se bavit o tom, jaká je cenotvorba a jaká je cenová politika bank. Podotknul, že banky v Česku jsou vysoce ziskové. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
18. 10. 2026‌‌

Ceny plynu a energií stoupají, řadu domácností nutí šetřit

Velkoobchodní ceny plynu a elektřiny stoupají. To se postupně začíná propisovat do ceníků pro spotřebitele. Hlavně u nově uzavíraných smluv. Drahé energie tak znovu nutí řadu domácností šetřit. Část z nich ceny elektřiny a zemního plynu fixuje. Další se snaží získat výhodnější nabídku změnou dodavatele.
18. 10. 2026‌‌

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
17. 10. 2026Aktualizováno17. 10. 2026‌‌

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
17. 10. 2026Aktualizováno17. 10. 2026‌‌

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.