Stát chce doplatit ošetřovné rodičům dětí do 13 let za celou dobu uzavření škol

Stát se chystá doplatit ošetřovné za celou dobu uzavření škol rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma. Shodla se na tom ve čtvrtek vláda. Návrh nového zákona dostane sněmovna, měla by ho projednat v úterý ve stavu legislativní nouze. Kabinet také rozhodl, že výdaje na náhrady výdělků pracovníků v karanténě proplatí zaměstnavatelům stát. Uhradí také 80 procent mzdy zaměstnanců zavřených provozů. Posunut bude termín maturit. Tvrdší postup bude vůči pendlerům.

  • Stát se chystá doplatit ošetřovné za celou dobu uzavření škol rodičům dětí do 13 let, kteří s potomky zůstali doma. Návrh nového zákona dostane sněmovna.
  • Výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v nařízené karanténě kvůli šíření koronaviru proplatí zaměstnavatelům stát. Uhradí také 80 procent výdělku zaměstnanců obchodů, restaurací a dalších provozů, které se musely uzavřít.
  • Dvě hodiny vyhrazené pro nákupy seniorů v obchodech s potravinami či drogeriích nebudou nadále od 10:00 do 12:00, ale už mezi 07:00 a 09:00. Do obchodů mohou nově ve vymezenou dobu také držitelé průkazů pro osoby zdravotně postižené a zaměstnanci pečovatelských služeb. Tato regulace se už nově netýká lékáren.
  • Přes hranice budou od noci z pátku na sobotu takzvaní pendleři smět pouze s vyplněným formulářem od zaměstnavatelů doplněným navíc i každodenním razítkem. Razítka bude policie na hranicích dávat každému ráno při výjezdu a po příjezdu zpět.
  • Vláda rozhodla o zrušení výjimky ze zákazu návštěv v nemocnicích, která umožňovala přítomnost otců u porodu. Návštěvy na lůžkových odděleních nemocnic a v domovech seniorů zakázal kabinet minulé pondělí.
  • Ministr školství Robert Plaga (ANO) předloží zákon, kterým bude chtít posunout termín maturit na dobu, kdy se znovu otevřou školy.
  • Lůžka pro pacienty s nemocí COVID-19 musí podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví vyčlenit všechny nemocnice akutní lůžkové péče. Musí pro ně mít i vyhrazený personál.

Ošetřovné se nyní vyplácí devět dnů na děti do deseti let, samoživitelkám a samoživitelům pak až 16 dnů na školáky do 16 let. Na dávku z nemocenského pojištění mají nárok jen zaměstnanci. Vláda souhlasila s tím, aby stát dávku od desátého, respektive sedmnáctého dne doplatil.

Podporu od státu by měli dostat i rodiče z řad živnostníků. Stát bude platit ošetřovné také osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) s dětmi do 13 let,  velmi přibližně by mělo jít o 13 tisíc korun měsíčně.

Ošetřovné stát doplatí i zaměstnancům, kteří museli zůstat doma se staršími či postiženými členy domácnosti po zavření sociálních služeb, rozhodla vláda.

Více peněz na bezúročné úvěry podnikatelům

Vláda ve čtvrtek vyčlenila na bezúročné půjčky podnikatelům 10 miliard korun. Pět miliard korun bude směřovat na bezúročné půjčky poskytované v rámci programu Covid přímo Českomoravskou záruční a rozvojovou (ČMZRB). Dalších pět miliard korun ČMZRB využije jako záruku na úvěry od komerčních bank a dotaci na úrokové sazby těchto úvěrů. To by mělo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) vytvořit až 40 miliard korun bezúročných půjček pro podnikatele.

„Tím, že ČMZRB pustí do komerčních bank pět miliard korun, tak vytvoří možnost čerpat několikanásobně více úvěrů, protože ta záruka pouze částečně slouží pro případné nesplácení úvěrů. Takže ta první opatření přinesou zhruba 40 miliard korun bezúročných úvěrů s odkladem splátek,“ uvedl Havlíček.

Vláda do programu Covid původně vyčlenila 600 milionů korun a následně přidala miliardu.

Obchody budou pro seniory vyhrazené ráno od 7 do 9 hodin. Netýká se to už lékáren

Dvě hodiny vyhrazené pro nákupy seniorů v obchodech s potravinami či drogeriích nebudou nadále od 10:00 do 12:00, ale nově už mezi 07:00 a 09:00. Na čtvrtečním zasedání o tom rozhodla vláda a upravila tak své středeční usnesení, informoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Do obchodů mohou nově ve vymezenou dobu také držitelé průkazů pro osoby zdravotně postižené a zaměstnanci pečovatelských služeb.

Vojtěch řekl, že změna reaguje na diskusi s reprezentanty maloobchodu. „Upozornili nás, že ty původní hodiny nejsou úplně nejvhodnější z hlediska toho, jak tyto osoby jsou zvyklé nakupovat,“ uvedl ministr.

Vymezené hodiny pro nákupy seniorů se nově už nebudou týkat lékáren, řekl Vojtěch. Vláda tak zareagovala především na připomínky lékárníků.

Stát uhradí 80 procent mzdy v zavřených provozech a náhrady karantény

Výdaje na náhrady mezd a platů pracovníků v nařízené karanténě kvůli šíření koronaviru proplatí zaměstnavatelům stát. Uhradí také 80 procent výdělku zaměstnanců obchodů, restaurací a dalších provozů, které se musely uzavřít. Po jednání vlády to na tiskové konferenci řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Opatření má zmírnit dopady koronavirové krize na firmy a instituce a bránit propouštění.

Zaměstnavatelé vyplácejí lidem v karanténě 60 procent základu výdělku. Výdaje by jim měl proplatit úřad práce. Podle ministryně je v Česku nyní 24 tisíc osob v karanténě. Pracovníci zavřených obchodů, restaurací a dalších provozů mají dostávat podle zákoníku práce svůj plný průměrný výdělek. Stát by z něj měl uhradit čtyři pětiny. Podle návrhu by měl proplatit dobu deseti dnů. Tak dlouho má zatím nařízení o uzavření platit.

„Opatření A i B by se dotkla zhruba 100 tisíc lidí. Byla by to částka 1,1 miliardy. Důležité je dodat, že se jedná opravdu o ochranu pracovních míst,“ uvedla Maláčová.

Náhrady mezd v karanténě a poskytnutí čtyř pětin proplacené mzdy patří do pětice opatření programu na podporu zaměstnanosti Antivir, který připravilo ministerstvo práce. Zbývající tři příspěvky státu na mzdy při omezení práce kvůli kolegům v karanténě či na ošetřovném, výpadku surovin a snížení poptávky kabinet neschválil.

Příští týden ve sněmovně o rozpočtu a pomoci ekonomice

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády uvedl, že v úterý na mimořádném jednání sněmovny předloží kabinet novelu zákona o státním rozpočtu na letošní rok a bude informovat o pomoci pro celou ekonomiku.

Ve středu premiér uvedl, že vláda by mohla na podporu firem a ekonomiky připravit balík opatření za zhruba jeden bilion korun, přičemž přímá pomoc by měla činit zhruba 100 miliard korun. Ministerstvo financí pak připravuje změnu rozpočtu, která by měla navýšit schodek rozpočtu o desítky miliard korun. Nyní je schválen rozpočet s deficitem 40 miliard korun.

Maturity budou posunuty podle otevření škol

Ministr školství Robert Plaga (ANO) předloží zákon, kterým bude chtít posunout termín maturit na dobu, kdy se znovu otevřou školy. Po jednání vlády to řekl premiér. Kvůli šíření koronaviru jsou nyní uzavřeny základní, střední, vyšší odborné i vysoké školy.

Státní maturity by podle původního plánu měly začít slohem z češtiny 8. dubna, další části státní maturity mají pokračovat 30. dubna a 4. až 6. května. Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory se mají konat 14. a 15. dubna a na víceletá gymnázia 16. a 17. dubna. 

Ve středu ministerstvo školství nařídilo, že základní školy budou muset v dubnu zapsat předškoláky do prvních tříd bez přítomnosti dětí. Ke změnám musela přistoupit také společnost Scio, která organizuje Národní srovnávací zkoušky. Měnit termíny přijímacích zkoušek či zápisů se chystají i některé vysoké školy.

Přísněji na pendlery

Přes hranice budou od noci z pátku na sobotu takzvaní pendleři smět pouze s vyplněným formulářem od zaměstnavatelů doplněným navíc každodenním razítkem. Razítka bude policie na hranicích dávat každému ráno při výjezdu a po příjezdu zpět. Impulsem ke zpřísnění jsou informace, že režim, který dovoluje zemi opustit v době opatření proti epidemii koronaviru, někteří lidé zneužívají. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) se objevila například falešná potvrzení.

Nově tak přes hranice podle něj „nebude vpuštěn nikdo, kdo kromě potvrzení nebude mít knížku přeshraničního pracovníka“. To bude list s razítky o každodenním přechodu hranic. Na základě takto nasbíraných údajů se podle Hamáčka ukáže, kdo za hranice skutečně jezdí za prací.

Lůžka pro pacienty musí vyhradit všechny nemocnice

Lůžka pro pacienty s nemocí COVID-19 musí podle rozhodnutí ministerstva zdravotnictví vyčlenit všechny nemocnice akutní lůžkové péče. Musí pro ně mít i vyhrazený personál, uvedl po jednání ministr Vojtěch.

„Vláda schválila mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví, které ukládá všem poskytovatelům akutní lůžkové péče vyčlenit speciální lůžka pro potřebu pacientů s onemocněním COVID-19,“ řekl Vojtěch. Připomněl, že vláda na to už vyčlenila Nemocnici na Homolce v Praze a Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, ale o pacienty budou muset pečovat i ostatní nemocnice.

Premiér Babiš původně řekl, že v těchto dvou nemocnicích může být dohromady 300 lůžek. Ukázalo se ale, že to zřejmě nebude možné, ozvaly se i samotné nemocnice. 

Vláda zrušila výjimku, která umožňovala otcům být u porodu

Vláda také rozhodla o zrušení výjimky ze zákazu návštěv v nemocnicích, která umožňovala přítomnost otců u porodu. Návštěvy na lůžkových odděleních nemocnic a v domovech seniorů zakázal kabinet minulé pondělí. Konec výjimky podle ministra Vojtěcha reaguje na připomínky od zdravotníků, kteří se obávali zavlečení nákazy do nemocnic.

Zákaz návštěv se v původní verzi netýkal oddělení nemocnic, na kterých je poskytována péče nezletilým pacientům, pacientům s omezenou svéprávností a rodičkám.

Situace se však podle ministra změnila a nyní již není prostor pro výjimky. „Reagujeme na vývoj epidemiologické situace, na vývoj z hlediska počtu nakažených, vývoj infekce jako takové,“ uvedl. Rozhodnutí vychází z podnětů zdravotníků, porodnic. „Byla obava, že by mohlo dojít k zavlečení té nákazy, je to spíše ochrana samotných zdravotníků,“ konstatoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 4 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 5 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 10 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.