Koronavirus připomněl, jakou mají média sílu, ale také zodpovědnost, říká novinář Břešťan

Přepjatě, přepáleně, neadekvátně. Tak podle šéfredaktora serveru HlídacíPes.cz někteří novináři informují o koronaviru. „Až se budou zase jednou novináři, my novináři, divit, proč důvěra v média není taková, jakou bychom si přáli, tak si můžeme vzpomenout na to, jak jsme my nebo část médií toto téma uchopili,“ říká. Všechna média „do jednoho pytle“ házet nechce, některá ale podle něj k panice skutečně přispěla. Tomu, jak čeští novináři zvládají neustálé informování o nákaze, se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Jak se česká média vypořádala s informováním o koronaviru?

Je dost náročné mluvit o médiích jako celku. Je nutné rozlišovat veřejnoprávní a seriózní média od bulvárních. Jak je vidět na dopadech, například vykoupených obchodech, dá se možná vyvodit, jaká média lidé sledují. Ukazují to ostatně i nějaké statistiky. Máme i několik ukázek, kdy média selhala nebo hrála na klikavost, na čtenost. Nadřadila vlastní zájem na čtenosti nad informační hodnotou, důležitostí a uměřeností.

Primářka mikrobiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze vyloženě říká, že epidemie bude trvat tak dlouho, jak ji média budou živit. Souhlasíte?

Zase bych nerad pranýřoval média jako celek, protože když se podíváme i do zahraničí, téma vévodí britským, německým, vlastně všem serverům v zemích, kde se koronavirus vyskytl. Takže není žádný div, že média informují o koronaviru. Zásadní je ale přesně zvolit uměřenou, odpovídající formu – nepomáhat šířit paniku. Takže paní primářka má samozřejmě pravdu v tom, že panika bude, dokud tu paniku bude někdo podporovat. To neznamená přestat se koronaviru věnovat, ale spíš dbát na roli médií – ne tu zábavnou, ale roli informovat, vzdělávat, varovat.

Co by tedy ideálně mělo být obsahem takového zpravodajství?

Myslím, že v tomto případě i servery, které za normálních okolností jsou přiznaně bulvární a jedou na clickbaity, by si měly v ideálním světě uvědomit svoji zodpovědnost a spíše informovat a varovat ve smyslu dobrých rad: co dělat, dbát na hygienu, vyhýbat se kontaktu s nemocnými. Zkrátka nabídnout fakta, data a informace než nějakou senzaci, protože opravdu je mezi lidmi rozdmýchávána panika. Až se budou zase jednou novináři, my novináři, divit, proč důvěra v média není taková, jakou bychom si přáli, tak si můžeme vzpomenout na to, jak jsme my nebo část médií toto téma uchopili – naprosto přepjatě, přepáleně a neadekvátně.

Psát „dělejte si zásoby“ není namístě

Je to i v četnosti zpráv, textů, článků a vysílání o koronaviru, nebo jen v obsahu?

Když je o čem mluvit, když je o čem vysílat, nechť těch článků je nějaké množství, těžko říct nějakou kvótu nebo limit. Pokud je o čem mluvit, tak o tom mluvme. Ale vymýšlet texty typu „dělejte si zásoby, křečkujte, protože nevíte, co se stane, bude hlad, zemřete, protože budete v karanténě“, když to záměrně přepálím, tak to určitě namístě není.

Tím nejspíš narážíte na text z iDNES.cz, překročil tím tu hranici? Překročili ji i další?

Nechci tvrdit, že jsem sledoval celou mediální scénu, od televizí přes všechny servery, takže nerad bych teď ukazoval prstem na nějaké konkrétní novináře, konkrétní servery. Když už bych měl, tak tento text z iDNES.cz, který patří k těm čtenějším webům v České republice, svým dílem k panice přispěl. Ostatně expert, který v článku hovoří, se zpětně poměrně důrazně ohradil, že netušil, v jaké souvislosti budou jeho slova, která řekl někdy před čtyřmi lety v souvislosti s povodní, znovu použita.

Měli by si teď novináři a jejich editoři dávat větší pozor? Měli by být opatrnější?

Měli by být hlavně féroví ke čtenářům. Ale dobře, že jste zmínila editora, protože v novinářské hierarchii hraje významnou roli. To, co napíše autor, může velmi snadno zastavit a nebo tomu naopak dát důraz, vytáhnout nahoru, udržet to na homepage neúměrně dlouho. Role editora v médiích je významná, možná mnohdy podceňovaná, běžný divák vlastně netuší, že taková funkce existuje, přitom je to někdo, kdo může danému textu dát jinou kvalitu, nějaký jiný důraz nebo úplně stáhnout, když uzná, že je to hloupost, nebo že by právě šířil paniku.

Jak moc by si tedy novináři měli dávat pozor, odkud čerpají informace právě ohledně tohoto tématu?

Na práci novináře by se vlastně nemělo nic měnit jenom proto, že tady létá nějaký virus, který v Česku zaplaťpánbůh zatím nikoho nezabil, na rozdíl od běžné chřipky. Novinářský přístup má být úplně běžný jako k jakémukoli jinému tématu – ctít fakta, hledat pravdu, jakkoli to může znít pateticky, a psát tak, aby se člověk za to nemusel stydět.

Klíčová je zodpovědnost

Dá se srovnat nynější situace s něčím, co už tady někdy v historii bylo?

Nepochybně bychom našli v minulosti případy typu SARS nebo virus zika, o kterém se mluvilo, ale pořád to byl pocit, že se nás netýká, že je někde v cizině. Že bych si vybavoval paniku, které pomohla nebo kterou podpořila média, tak to si upřímně řečeno nevybavuju.

Je to podle vás tedy v Česku poprvé?

Takhle bych to asi neformuloval. Média zkrátka mají pořád svou moc a nepochybně mají schopnost lidi aktivizovat, ať už třeba k volbám, nebo něčemu jinému. Asi by se dala najít nějaká paralela, ale jak už to s paralelami bývá, kulhají. Takže svým způsobem ano – koronavirus je nějakou metou pro českou i celosvětovou novinařinu, protože si znovu mohou uvědomit, jakou mají sílu, ale také zodpovědnost, což je podle mě klíčové slovo.

Jaká média podle vás tuto situaci dobře zvládají?

Mám pár oblíbených serverů, na které se dívám. Můžu například jmenovat britské The Times, které téma pojímají velmi faktograficky, i když těch textů mají hodně. Najde se spousta kvalitních a dobrých případů stejně jako těch špatných a určitě nejen v České republice.

Jaký je dosah článků vzbuzujících hysterii? Kdo je vůči nim náchylný?

Dosah článků se samozřejmě násobí vlivem sociálních sítí. Lidé to sdílí, přeposílají. Plus další významný kanál v České republice, na který nedohlédneme, jsou řetězové e-maily, kde si zejména lidé seniorského věku tyto informace přeposílají. Takže to, že si nějaký článek přečteme, je jedna věc, druhá věc je, jak se s ním potom pracuje někde v zákulisí, co s ním dělají různé řetězové e-maily a jak se jím lidé ve vzájemné panice podporují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zuny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich bojové a užitné hodnotě vůči nižší zbytkové hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
16:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun ČTK řekl, že Šeredova rezignace nemá žádný vliv na rozpracované trestní kauzy. Odbor se dvěma pobočkami v Ostravě a v Olomouci bude do výběru nového ředitele řídit náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, uvedl Dragoun.
12:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
09:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 3 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud potvrdil trest Igoru Mižákovi za zveřejnění korespondence expremiérů

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.
před 4 hhodinami

Rozhodnutí je na mandátovém výboru, řekl Okamura ke svému vydání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu před výborem vyjádřil jako první. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...