Slovenská prezidentka slavila v Brně 100 let československé ústavy. V projevu kritizovala současné politiky

Zuzana Čaputová poprvé ve funkci slovenské prezidentky navštívila Brno. Před Novou radnicí, kde se setkala s primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS), ji hlasitým potleskem vítala asi stovka příznivců. Pak Čaputová odjela na slavnostní shromáždění ke stému výročí přijetí Ústavy Československé republiky do sídla Ústavního soudu.

Ve svém projevu na slavnostním shromáždění v budově Ústavího soudu Čaputová kritizovala politiky, kteří podle ní vyvolávají konflikty, aby polarizovali společnost, a získávali tak voličské hlasy. Vymezila se vůči těm, kteří se k sobě chovají nikoliv jako názoroví oponenti, ale jako úhlavní nepřátelé.

„Je to symptom, že nemají v potřebné úctě základní zákon státu, ve kterém žijí a který z nich činí spoluobčany,“ uvedla Zuzana Čaputová. Distancovala se od těch, kteří vyvolávají konflikty, aby polarizovali společnost, udržovali své příznivce v militantním stavu, a získávali tak hlasy. „Společnost potřebuje spíše státníky, kteří budují úctu k ústavě a právnímu státu,“ řekla.

Slovenská prezidentka také vyzdvihla roli ústavních soudů jako ochránců liberální demokracie a nezávislé justice. Současné společnosti podle ní chybí sdílený základ a hodnoty. Historie podle Čaputové ukázala, že československá ústava z roku 1920 byla ve své době jedna z nejlepších. Umožnila Československu ve 30. letech poměrně dlouho odolávat „protidemokratické smršti“. „Jsem hrdá, že byla přijata i s podporou tehdejších slovenských poslanců,“ řekla Čaputová.

Rychetský: Ústavní soud má širší záběr, důvěru i respekt

O výjimečnosti prvorepublikové ústavy hovořil v projevu i předseda českého Ústavního soudu Pavel Rychetský. Stala se podle něj páteří nového státního systému a pojetí veřejné moci. Zároveň jako první ústava zakotvila ústavní soud, byť měl mnohem méně kompetencí než ten současný a nakonec se ukázal jako křehká „historická hříčka“, která nepřežila střet s dějinami, míní Rychetský.

Podařilo se jej obnovit až po roce 1989. „Ale poučili jsme se, moderní ústavní soudnictví stojí na více pilířích, má širší záběr, důvěru i respekt,“ uvedl šéf Ústavního soudu. Vyjádřil přání, aby se dějiny neopakovaly.

Děkan pražské právnické fakulty Jan Kuklík označil československou ústavní listinu za kompromis mezi českými politickými stranami, ke kterému se připojil i slovenský klub, který se při tom vzdal myšlenky na autonomii. Ustoupit musel při jednání o obsahu ústavy podle Kuklíka i první prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Slavnostního shromáždění se zúčastnili představitelé české a slovenské justice, akademické obce i někteří politici. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) věnoval ústavním soudcům sošku lva symbolizující jejich roli ochránců ústavnosti.

  • Ústava Československé republiky byla schválena na dvoudenní schůzi Národního shromáždění v únoru 1920, a to jednomyslně. Proklamovala jednotu československého národa, republikánskou formu státního zřízení, svrchovanost lidu, princip demokratického státu a princip nedělitelnosti státního území.

 „V páté hlavě ústavy byl zařazen obsáhlý katalog občanských práv, svobod a povinností, který deklaroval rovnost všech občanů a povolání, a na svoji dobu byl skutečně moderní a pokrokový,“ uvedl v tiskové zprávě generální sekretář soudu Vlastimil Göttinger.

Ústava obsahovala i uvozovací zákon, který ji označil za normu nejvyšší právní síly a zrušil veškeré zákony jí odporující. Zároveň byly vymezeny pravomoci a složení československého Ústavního soudu, na jehož tradici navazuje ten český.

Návštěva Ústavního soudu nebyla jediným bodem programu Zuzany Čaputové na jižní Moravě. Cestu zahájila v Hodoníně, kde položením věnce uctila památku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Uvedla, že je to jeden z největších státníků v naší historii. Pak odjela do Brna, kde se setkala s vedením města.

Před Novou radnicí ji přivítalo shromáždění, které svolal spolek Společně Brno. Lidé drželi v rukou červená srdce, jeden mával vlajkou Evropské unie. Na některých srdcích bylo napsáno Čaputová, další lidé měli nápis „Lúbime ťa, Zuzana“. Zástupci spolku předali Čaputové kytku s dopisem, prezidentka se potom šla s lidmi krátce přivítat.

„Řekla nám, že děkuje a váží si toho. V dopise jsme jí napsali, že si vážíme její práce, toho, jak se chová ke svému okolí, že nerozděluje národ, ale spojuje. Je pro nás velkým vzorem a úkazem toho, že lidskost a slušnost se dá udržet i na nejvyšších politických příčkách,“ řekla Hana Strašáková ze spolku Společně Brno.

Zuzana Čaputová byla na první oficiální návštěvě Česka loni v červnu. Zahájila ji na Pražském hradě, kde ji uvítal s vojenskými poctami český prezident Miloš Zeman. Brno ještě oficiálně nenavštívila. Loni v lednu ve městě byl tehdejší slovenský prezident Andrej Kiska. Převzal velkou zlatou medaili Masarykovy univerzity a v projevu varoval před populismem, šířením nenávisti a nedůvěry ve stát.