Slovenská prezidentka slavila v Brně 100 let československé ústavy. V projevu kritizovala současné politiky

Zuzana Čaputová poprvé ve funkci slovenské prezidentky navštívila Brno. Před Novou radnicí, kde se setkala s primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS), ji hlasitým potleskem vítala asi stovka příznivců. Pak Čaputová odjela na slavnostní shromáždění ke stému výročí přijetí Ústavy Československé republiky do sídla Ústavního soudu.

Ve svém projevu na slavnostním shromáždění v budově Ústavího soudu Čaputová kritizovala politiky, kteří podle ní vyvolávají konflikty, aby polarizovali společnost, a získávali tak voličské hlasy. Vymezila se vůči těm, kteří se k sobě chovají nikoliv jako názoroví oponenti, ale jako úhlavní nepřátelé.

„Je to symptom, že nemají v potřebné úctě základní zákon státu, ve kterém žijí a který z nich činí spoluobčany,“ uvedla Zuzana Čaputová. Distancovala se od těch, kteří vyvolávají konflikty, aby polarizovali společnost, udržovali své příznivce v militantním stavu, a získávali tak hlasy. „Společnost potřebuje spíše státníky, kteří budují úctu k ústavě a právnímu státu,“ řekla.

Slovenská prezidentka také vyzdvihla roli ústavních soudů jako ochránců liberální demokracie a nezávislé justice. Současné společnosti podle ní chybí sdílený základ a hodnoty. Historie podle Čaputové ukázala, že československá ústava z roku 1920 byla ve své době jedna z nejlepších. Umožnila Československu ve 30. letech poměrně dlouho odolávat „protidemokratické smršti“. „Jsem hrdá, že byla přijata i s podporou tehdejších slovenských poslanců,“ řekla Čaputová.

Rychetský: Ústavní soud má širší záběr, důvěru i respekt

O výjimečnosti prvorepublikové ústavy hovořil v projevu i předseda českého Ústavního soudu Pavel Rychetský. Stala se podle něj páteří nového státního systému a pojetí veřejné moci. Zároveň jako první ústava zakotvila ústavní soud, byť měl mnohem méně kompetencí než ten současný a nakonec se ukázal jako křehká „historická hříčka“, která nepřežila střet s dějinami, míní Rychetský.

Podařilo se jej obnovit až po roce 1989. „Ale poučili jsme se, moderní ústavní soudnictví stojí na více pilířích, má širší záběr, důvěru i respekt,“ uvedl šéf Ústavního soudu. Vyjádřil přání, aby se dějiny neopakovaly.

Děkan pražské právnické fakulty Jan Kuklík označil československou ústavní listinu za kompromis mezi českými politickými stranami, ke kterému se připojil i slovenský klub, který se při tom vzdal myšlenky na autonomii. Ustoupit musel při jednání o obsahu ústavy podle Kuklíka i první prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Slavnostního shromáždění se zúčastnili představitelé české a slovenské justice, akademické obce i někteří politici. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) věnoval ústavním soudcům sošku lva symbolizující jejich roli ochránců ústavnosti.

  • Ústava Československé republiky byla schválena na dvoudenní schůzi Národního shromáždění v únoru 1920, a to jednomyslně. Proklamovala jednotu československého národa, republikánskou formu státního zřízení, svrchovanost lidu, princip demokratického státu a princip nedělitelnosti státního území.

 „V páté hlavě ústavy byl zařazen obsáhlý katalog občanských práv, svobod a povinností, který deklaroval rovnost všech občanů a povolání, a na svoji dobu byl skutečně moderní a pokrokový,“ uvedl v tiskové zprávě generální sekretář soudu Vlastimil Göttinger.

Ústava obsahovala i uvozovací zákon, který ji označil za normu nejvyšší právní síly a zrušil veškeré zákony jí odporující. Zároveň byly vymezeny pravomoci a složení československého Ústavního soudu, na jehož tradici navazuje ten český.

Návštěva Ústavního soudu nebyla jediným bodem programu Zuzany Čaputové na jižní Moravě. Cestu zahájila v Hodoníně, kde položením věnce uctila památku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Uvedla, že je to jeden z největších státníků v naší historii. Pak odjela do Brna, kde se setkala s vedením města.

Před Novou radnicí ji přivítalo shromáždění, které svolal spolek Společně Brno. Lidé drželi v rukou červená srdce, jeden mával vlajkou Evropské unie. Na některých srdcích bylo napsáno Čaputová, další lidé měli nápis „Lúbime ťa, Zuzana“. Zástupci spolku předali Čaputové kytku s dopisem, prezidentka se potom šla s lidmi krátce přivítat.

„Řekla nám, že děkuje a váží si toho. V dopise jsme jí napsali, že si vážíme její práce, toho, jak se chová ke svému okolí, že nerozděluje národ, ale spojuje. Je pro nás velkým vzorem a úkazem toho, že lidskost a slušnost se dá udržet i na nejvyšších politických příčkách,“ řekla Hana Strašáková ze spolku Společně Brno.

Zuzana Čaputová byla na první oficiální návštěvě Česka loni v červnu. Zahájila ji na Pražském hradě, kde ji uvítal s vojenskými poctami český prezident Miloš Zeman. Brno ještě oficiálně nenavštívila. Loni v lednu ve městě byl tehdejší slovenský prezident Andrej Kiska. Převzal velkou zlatou medaili Masarykovy univerzity a v projevu varoval před populismem, šířením nenávisti a nedůvěry ve stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 46 mminutami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 1 hhodinou

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 1 hhodinou

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je rekordní, uvádí InterSucho

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na třiceti procentech území se nedostatek půdní vláhy vyskytuje od začátku roku. Jde o jižní a střední Moravu a také o závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem. Uvádí to projekt InterSucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
před 10 hhodinami

Hradecké hejtmanství vyzvalo k prověření smrti pacientky s endoprotézou

Královéhradecké hejtmanství vyzvalo státní zastupitelství, aby prošetřilo smrt pacientky nemocnice v Rychnově nad Kněžnou před dvěma lety. Ženu s endoprotézou kolene operovali původně v Praze, pobývala ale ve východních Čechách. Nemocnice ji tehdy přijala s komplikacemi. Hned ji ale převezli do Prahy, jak si ona i rodina přály. Tam krátce nato zemřela.
před 12 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 12 hhodinami

Problematiku sucha nevidíme komplexně, upozornil Pavel po debatě s odborníky

V přístupu k suchu a reakci na klimatické změny často řešíme jednotlivosti a nevidíme problém komplexně, prohlásil prezident Petr Pavel po jednání s odborníky. Dle něj nepomůže jen stavět vodní nádrže, ale je třeba dělat celou řadu opatření. Pavel s první dámou Evou v úterý uspořádal v Lánech setkání k tématu životního prostředí. Diskuse se měla zaměřit i na význam vědeckého poznání a na to, jak ho srozumitelně přibližovat veřejnosti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.