V koalici je podle Maláčové shoda na změně dětských skupin na jesle

Koaliční strany se shodly na tom, že by se dětské skupiny mohly přeměnit na jesle. Shoda ale zatím není na tom, jak velký příspěvek na místo pro dítě by jim měl stát poskytovat. Při návštěvě dětských skupin v Akademii věd to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Návrh novely se změnou pravidel dostane vláda a pak parlament.

Maláčová svůj plán změnit dětské skupiny na jesle představila loni v září. Podle návrhu novely měly nové jesle začít fungovat od roku 2021 a stát měl na místo pro dítě do čtyř let, jehož rodiče pracují či studují, z rozpočtu dávat pět tisíc korun měsíčně.

Rodina by pak mohla nejvýš platit částku ve výši třetiny minimální mzdy, letos je to asi 4870 korun. Podle propočtů ministerstva by výdaje byly nižší než příjmy z odvodů a daní zaměstnaných matek a otců. O přeměně skupin na jesle jednaly v úterý koaliční strany. 

„Máme na tom shodu. Nemáme shodu na těch částkách, ale vyšleme zákon do legislativního procesu. A máme shodu na tom, že ty částky bude každoročně upravovat vláda tak, aby to bylo pro zřizovatele finančně únosné,“ řekla ve středu Maláčová. Podle ní by se měla péče v dětských skupinách po jejich přeměně na jesle zkvalitnit.

Ministerstvo práce eviduje tisícovku dětských skupin s asi 14 tisíci místy, o která se dělí na 16 tisíc dětí. Služba se platí převážně z peněz z fondů EU.

Jejich čerpání ale skončí v polovině roku 2022. Pokud by Česká republika chtěla evropské finance na skupiny dál využívat, musela by podle Maláčové přijít s „něčím novým“. Unijní finance mají sloužit k podpoře inovativních projektů.

Česko je v dostupnosti zařízení pro děti do tří let v EU druhé nejhorší

Česká republika patří v EU ke státům s nejnižší dostupností péče o malé děti. Podle poslední evropské zprávy je v nabídce jeslí, školek či dalších zařízení pro chlapce a děvčata do tří let v osmadvacítce druhá nejhorší. V zajištění míst pro děti od tří let do nástupu do školy je pak desátá od konce.

„Potřebovali bychom systém, který je běžný v Evropě: do tří let jesle, od tří let vzdělávání ve školkách. Kvalitní vzdělávání, ne pouze péči, ne pouze hlídání,“ řekla ministryně. Míní, že jakmile se podaří zajistit financování, začnou zařízení pro děti vznikat. O výši příspěvku, který by stát na místo pro dítě mohl poskytovat, Maláčová mluvit nechtěla. Nakonec zmínila, že „to vypadá“, že by částka mohla činit 7500 korun.

Podle ministryně Česko na rodinnou politiku, která zahrnuje dávky, daňové úlevy a služby, málo peněz nedává.

„Extrémně vyčníváme v daňových slevách. Dáváme dvojnásobek toho, co je běžné, co je průměr. U služeb dáváme polovičku toho, co je běžné. Služby jsou to, co lidem nejvíce pomáhá,“ uvedla šéfka resortu práce. Míní, že nabídka služeb a možnost sladit práci s rodinou hrají roli při rozhodování o tom, zda budou mít lidé další dítě.

Pokud se podle Maláčové nepodaří umožnit zaměstnání a domácnost sladit, bude to znamenat „hospodářskou sebevraždu“. Nevyužívání pracovního potenciálu matek označila ministryně za plýtvání potenciálem. „Jde o svobodu volby. Kdo chce, ať slaďuje, kdo chce, tak ať zůstane doma a pečuje dlouho,“ dodala Maláčová.