Praha – Zatímco v prvním půlroce své existence byla Sobotkova vláda nebývale stabilní, během dalších měsíců přišla již o tři členy, resp. členky původní sestavy. Všechny výměny se týkaly ministrů nominovaných hnutím ANO. Zatímco opozice to považuje za důkaz manažerské neschopnosti Andreje Babiše, on sám naopak hovoří o větším důrazu na kvalitní práci ministrů, než je tomu u jiných stran.
Třetí ministr ANO končí, opozice viní Babiše z manažerské neschopnosti
Vládu, která vznikla po předloňských volbách, opustili zatím tři ministři – Věra Jourová „povýšila“ do Evropské komise, avšak Antonín Prachař i Helena Válková podali demise, aniž by se před nimi skvělo obdobně lukrativní křeslo. Andrej Babiš jako předseda hnutí ANO, k němuž všichni tři ministři, kteří vládu opustili, patří, nyní čelí opoziční kritice. „Andrej Babiš sliboval veřejnosti kompetentní vedení resortů. Když se podíváme na bilanci, zhruba po roce už ze šesti ministrů jsou tři vyměněni. To nesvědčí o manažerských schopnostech a dobrém personálním řízení jeho strany,“ vymezil se vůči němu po oznámení rezignace Válkové předseda ODS Petr Fiala.
Babiš je ale přesvědčen, že výměny dvou ministrů, kteří před svým koncem čelili kritice nejenom od opozice, ale i z vlastního hnutí, jsou spíše projevem opaku. „Zásadní rozdíl mezi naším hnutím a našimi koaličními partnery je v tom, že my nenominujeme ministry podle vůle krajských organizací a já ani nemusím usilovat o jejich podporu na sněmu ANO. Proto si dovolujeme ministry nějakým způsobem usměrňovat, řídit a hodnotit. Oni mají vykonávat funkci pro hnutí. Hodnotíme ministry za jejich výkon,“ řekl. Současně příznivě zhodnotil práci ministryně Šlechtové a ministra Ťoka, kteří přišli do vlády na podzim. „Mají tah na branku a řeší věci pozitivně,“ uvedl.
Podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka je důraz na práci ministrů součástí étosu hnutí. „My jsme šli do politiky s tím, že chceme rychle napravit věci, které se tady děly v minulosti, a vyžadujeme po našich ministrech, aby pracovali rychle, rychle předkládali zákony do sněmovny, protože bohužel mechanismus jednání Poslanecké sněmovny je mnohdy blokován různými obstrukcemi a legislativní proces trvá dlouho,“ uvedl Faltýnek v Interview ČT24. On i Babiš však zdůraznili, že Helenu Válkovou do rezignace nenutili. Podle předsedy poslanců ANO ona, stejně jako Antonín Prachař odešli z funkce po „vzájemné dohodě“ s hnutím.
Helena Válková
GALERIE
Eurokomisařka Věra Jourová autor: Michal Kamaryt, zdroj: ČTK
Bez ohledu na příčinu výměn je však fakt, že zhruba rok od jmenování Sobotkovy vlády v ní zůstává už pouze polovina z původních šesti ministrů za ANO – kromě Andreje Babiše ještě Martin Stropnický a Richard Brabec. Podle politologa ústeckého Univerzity J. E. Purkyně Daniela Kroupy je problémem některých ministrů zastupujících ve vládě hnutí ANO – a to včetně předpokládaného nového ministra spravedlnosti Roberta Pelikána – především nedostatek potřebné politické kompetence. „Ve chvíli, kdy se posadíte do ministerské funkce, musíte ve vládě, v parlamentu předkládat zákony a osvědčit schopnost zákony obhájit a hlavně obhájit jejich cíl – proč se který zákon předkládá,“ poukázal Daniel Kroupa. Zdůraznil přitom, že za koncem Heleny Válkové ani bývalého ministra dopravy Antonína Prachaře nevidí rozpory mezi nimi a vedením ANO. „Ani ministr dopravy, ani ministryně spravedlnosti neodešli proto, že by nebyli loajální. V tom případě byly jiné důvody,“ zdůraznil politolog.
Události: Helena Válková bude třetí vyměněnou ministryní (zdroj: ČT24)
Vláda již není etalonem stability
Sobotkova vláda nyní patří se třemi rezignacemi ministrů k průměrně stabilním kabinetům. Například Paroubkova vláda, která existovala rok a čtyři měsíce, tedy o něco déle, než zatím uplynulo od jmenování původních Sobotkových ministrů, vyměnila čtyři své členy, a to včetně Pavla Dostála, který ve funkci zemřel. Naproti tomu v Nečasově kabinetu došlo za tři roky k patnácti změnám, průměrně tedy pěti za rok. Ne vždy však při výměnách odcházeli ministři do výslužby, stejně jako v případech předchozích vlád docházelo i k přesunům ministrů mezi jednotlivými resorty.
Mirek Topolánek ve svém kabinetu měnil šest ministrů, vláda přitom existovala krátce přes dva roky, jeho průměr na rok je tedy obdobný jako u současné vlády. Vladimír Špidla měnil během svých dvou let pět ministrů. Zcela bez nových jmen se od jmenování do demise obešly pouze menšinová vláda Mirka Topolánka, která nezískala důvěru a po půlroce ji nahradil koaliční kabinet, a Grossova vláda, která se po osmi měsících existence zhroutila pod váhou skandálu s premiérovým bytem.
Kolik ministrů vyměnil který kabinet (kromě prozatímních):
- Klausova vláda 1992–1996: 6 výměn
- Klausova vláda 1996–1997: 7 výměn
- Zemanova vláda 1998–2002: 8 výměn
- Špidlova vláda 2002–2004: 5 výměn
- Grossova vláda 2004–2005: 0 výměn
- Paroubkova vláda 2005–2006: 4 výměny
- Topolánkova vláda 2006–2007: 0 výměn
- Topolánkova vláda 2007–2009: 6 výměn
- Nečasova vláda 2010–2013: 15 výměn
- Sobotkova vláda od r. 2014: 3 výměny