Elektronické hlasování nese podle vnitra riziko kyberútoku, v zákoně o volbách proto nebude

Návrh zákona o správě voleb připravený ministerstvem vnitra nepočítá se zavedením elektronického hlasování. Důvodem je riziko kybernetického napadení. Náměstek ministra Petr Mlsna řekl, že v současnosti neexistuje technický nástroj, který by hlasování zcela zabezpečil a riziko útoku vyloučil. Norma, kterou resort předjednal s parlamentními stranami, zahrnuje korespondenční volbu v zahraničí, zkrácení voleb na jeden den nebo zavedení elektronických seznamů voličů a stran.

Volby do Evropského parlamentu 2019
Zdroj: ČTK Autor: Michal Kamaryt

„Změny by neměly způsobit pokles volební účasti, věříme naopak ve zvýšení,“ uvedl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Žádnou hlubší analýzu dopadů na voličské chování však podle něj úřad nedělal. Důležité bude, aby byl stát schopen informovat o volbách, když se oproti současnosti nebudou každému voliči doručovat předem hlasovací lístky, dodal ministr.

Pro zrušení povinnosti dodat lístky do domácností se podle Mlsny vnitro rozhodlo mimo jiné kvůli úsporám. Stát musí dosud dodávat kolem osmi milionů sad volebních lístků a zhruba čtyři miliony do volebních místností. Bez užitku tak někdy po volbách zbývá až sedm milionů sad, uvedl.

Nově si budou voliči moct volební lístky prohlédnout na internetu měsíc před volbami, do domácností bude stát distribuovat volební noviny, k tomu zůstane možnost vyzvednutí lístků na obecních úřadech.

Zákon by mohl být účinný v polovině roku 2020

Hamáček očekává při projednávání změn v parlamentu širokou diskusi, chce ale současně, aby část novinek začala platit už pro krajské volby v příštím roce. Zákon by měl vstoupit v účinnost v polovině příštího roku.

Aby se vztahoval na krajské volby, musely by být vyhlášeny až poté, co bude zákon účinný. Pro normu, která upravuje pouze správní část voleb, se autoři rozhodli kvůli pravidelným sporům o podobu jednotných volebních kodexů v minulých letech.