Výdaje na zdravotní péči vzrostou až o 12 procent, uvedl ministr Vojtěch

Platby do jednotlivých oblastí zdravotní péče se příští rok podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) meziročně zvýší o osm až dvanáct procent. Výraznější nárůst platů čeká sestry poskytující domácí péči, a to zhruba 41 procent. Ministr to v úterý řekl poslancům při diskusi o situaci ve zdravotnictví, které má dostat v příštím roce rekordních 350 miliard korun. Poslanci dále přijali stanovisko na podporu Izraele, které reaguje na sílící antisemitismus ve světě.

Video Události
video

Události: Podle ministra Vojtěcha vzrostou výdaje na zdravotní péči až o 12 procent

Úhradová vyhláška počítala podle ministra zdravotnictví původně s navýšením plateb o 24 miliard korun. Po jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) s poskytovateli péče i s KSČM přibylo dalších 4,9 miliardy korun.

„Ještě nad rámec těch 29 miliard půjde šest miliard korun, které budou obsaženy v rámci zdravotně pojistných plánů všech zdravotních pojišťoven,“ upozornil ministr Vojtěch. Tyto peníze budou určeny na podporu regionálních nemocnic, primární péče, zajištění dostupnosti kvalitní péče, dodal.

Právě kvůli zajištění péče v ohrožených oblastech dostane část nemocnic vyšší úhrady. „Je tam navýšení zhruba dvacet procent oproti standardním úhradám. Je to pomoc nemocnicím tak, aby měly dostatečné finanční prostředky,“ vysvětlil Vojtěch.

Konkrétně jde o pět až šest nemocnic, velká část z nich zatím nemá ekonomické problémy. Nad rámec úhradové vyhlášky pro ně plánují pojišťovny uvolnit zhruba 120 milionů korun.

Opozice s výběrem nesouhlasí. „Vyšší platby mají být tam, kde je lepší kvalita péče,“ prohlásil místopředseda zdravotnického výboru Bohuslav Svoboda (ODS). 

Nejvíce si vedle vybraných nemocnic podle ministra polepší sestry v domácí péči, které byly v posledních letech opomíjeny. Měsíčně sestra v domácí péči bude mít mzdu vyšší o 10 tisíc korun v rámci superhrubé mzdy, uvedl Vojtěch. Dodal, že to snad bude dostatečně motivační a stabilizační. „Celkový nárůst je asi 41 procent meziročně, u ostatních segmentů nárůst kolem osmi až 12 procent,“ dodal ministr.

Odbory původně požadovaly, aby se z rezerv zdravotních pojišťoven využilo příští rok až 25 miliard korun. Ministr to odmítal s tím, že rezervy budou potřeba při zhoršení ekonomiky.

Sněmovna také na popud KSČM vyzvala vládu, aby přijala opatření ke stabilizaci příjmů veřejného zdravotního pojištění. Měla by také stanovit mechanismus zvyšování plateb za státní pojištěnce tak, aby se postupně objem prostředků do zdravotnictví zvýšil na devět procent, což je průměr zemí Evropské unie. Ministr Vojtěch má také informovat na návrh SPD o tom, jaké kroky a systémová řešení chystá k vyřešení personální krize ve zdravotnictví.

Požadavek levice na uzákonění pravidelného zvyšování plateb za státní pojištěnce poslanci odmítli. Neuspěli ani lidovci s požadavkem na předložení nového zákona o veřejném zdravotním pojištění do konce dubna 2020 nebo Piráti s žádostí o zákon týkající se elektronizace zdravotnictví. 

Chybí vize, kritizuje opozice

Podle místopředsedy sněmovního výboru Svobody českému zdravotnictví ze všeho nejvíce chybí vize. „Musíme vědět, jak se bude zdravotnictví vyvíjet v příštích letech, a dohodnout se na tom, jaké bude za dvacet let. Potřebujeme vědět, jak to bude se stárnutím populace, s onkologickými nemocemi a podobně. Nemůžeme jenom lepit díry,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře Svoboda.

Ministr Vojtěch zdůraznil, že klíčová je podle něj organizace péče. „Pracujeme na podpoře primární péče, terénu. Nemůžeme pořád zatěžovat jen nemocnice, musíme dostat pacienty nejdřív k praktikům,“ přiblížil své představy ministr.

Celý rozhovor o stavu českého zdravotnictví si můžete pustit ve videu:

Video Události, komentáře
video

Zdravotnictví chybí koncepce, tvrdí Svoboda (ODS). Není to tak zlé, odvrací slova o krizi ministr Vojtěch (za ANO)

Poslanci odsoudili antisemitismus

Sněmovna v úterý dále odsoudila antisemitismus a odmítla zpochybňování práva Izraele na existenci a obranu. V usnesení se také postavila proti výzvám k bojkotu Izraele. Podle iniciátora sněmovního jednání o sílícím antisemitismu Jana Bartoška (KDU-ČSL) dala dolní komora najevo, že Česko stojí na straně svých spojenců a svého blízkovýchodního partnera.

Sněmovna také vyzvala českou vládu, aby rozhodně vystupovala proti všem formám antisemitismu. V mezinárodních institucích by se měl kabinet podle usnesení stavět proti peněžité podpoře hnutím, která vyzývají k bojkotu Izraele.

„Antisemitismus je rostoucím problémem v Evropě a žádná společnost rozhodně není imunní,“ uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Upozornil také, že Česko uznává veškeré mezinárodní právo, které se týká blízkovýchodního mírového procesu. „Naše dlouhodobá pozice je, že vnímáme jako jediné možné řešení vznik dvou států, státu Izrael a budoucího státu Palestina,“ dodal.

Původní návrh usnesení, jak jej Bartošek představil už na minulé schůzi, výslovně zmiňoval hnutí BDS (Bojkot, stažení investic a sankce). Zahraniční výbor následně upravil návrh do obecnější podoby.

Někteří poslanci se kriticky stavěli k tomu, že usnesení spojuje antisemitismus s politickými cíli, v tomto případě s bojkotem Izraele. František Navrkal (Piráti) poukazoval na dopis skupiny židovských akademiků poslancům, kteří kvůli tomu vznesli k návrhu výtky.

Nezařazený poslanec Lubomír Volný (Jednotní - alternativa pro patrioty, dříve SPD) zase citoval z prohlášení iniciativy Židovský hlas solidarity, podle níž některé formulace sněmovního stanoviska „nepatřičně směšují“ kritický postoj k Izraeli a související občanské aktivity s antisemitismem.

„Izrael je v současnosti jedinou zemí na světě, která je systematicky vystavena snahám o globální bojkot,“ podotkl k tomu Bartošek. Opodstatněná kritika Izraele je podle něho legitimní, blokování izraelských sportovců nebo zpěváků je ale už podle něho stigmatizace lidí.

Sněmovna na návrh Leo Luzara (KSČM) z jednoho bodu návrhu stanoviska vypustila část, podle níž by vláda měla vystupovat nejen proti antisemitismu, ale také proti bojkotu Izraele. Poslanec SPD Jiří Kobza neuspěl s požadavkem, aby dolní komora dala rostoucí antisemitismus v Evropě do souvislosti s migrací a islamizací západní Evropy.