ČSSZ testuje e-neschopenky. Do ostrého provozu půjdou od začátku ledna

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) začala testovat plnou verzi nové elektronické neschopenky, která se bude používat od 1. ledna příštího roku. Lékaři se budou moci do systému připojovat od listopadu, oznámilo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Elektronické neschopenky měly původně fungovat už od letošního ledna. První Babišova vláda ale chtěla projekt zrušit a připravit nový od roku 2021.

Po nástupu ministryně Jany Maláčové (ČSSD) se práce na e-neschopence obnovily, spuštění se ale odložilo na leden 2020. Zaměstnavatelé pak dostali vládní příslib, že elektronické neschopenky začnou fungovat už od letošního července současně se zrušením karenční doby. Lékaři tak měli mít půl roku provizorní řešení, od něhož se nakonec upustilo. Zprovozní se tedy až nový systém.

„Máme před sebou informační kampaň, zátěžové testy a nějaké dokončovací práce, abychom byli bez problémů schopni e-neschopenku implementovat. Vstupujeme do fáze, kdy by vše mělo být hotovo a všichni by měli testovat,“ informoval poslance ústřední ředitel ČSSZ František Boháček.

Pro lékaře od listopadu

Podle ministerstva testuje ČSSZ neschopenky na svém portálu od září. V lékařských programech se zkoušejí od října. Upravený lékařský software by si všichni doktoři mohli instalovat od listopadu. Od ledna by v něm pak měli vystavovat e-neschopenky. Vyplnit je budou moci ale i na portálu ČSSZ po přihlášení přes datovou schránku, e-občanku či heslo s autorizační textovou zprávou.

Po kliknutí by se měl v programu či na portálu zobrazit formulář, do něhož se pacientovy údaje po zadání jeho rodného čísla samy načtou. Lékaři pak vyplní datum začátku nemoci, diagnózu a čas vycházek. Informace odešlou správě a vytisknou nemocnému jeho průkaz. Zaměstnavatel by měl na požádání dostat informace o rozhodnutí lékaře. Získat je může do datové schránky. Může také obdržet elektronickou poštou upozornění, že podrobnosti najde po přihlášení na portálu.

I firmám by se mohly údaje promítnout do jejich upravených mzdových či personálních programů. Podobně by se mělo postupovat při zasílání dat o trvání či skončení nemoci.

Vyřízení neschopenky během několika vteřin

„Řešení je vybudované tak, aby bylo pro všechny zúčastněné co nejjednodušší. Vystavení elektronické neschopenky je otázka vteřin, nebude trvat dlouhou dobu. Zaměstnavatel může s informacemi pracovat, pracovník nebude muset docházet s tiskopisem hned k zaměstnavateli,“ uvedl Boháček.

Tiskové oddělení ministerstva uvedlo, že se na testování podílí 34 vývojářů z 18 společností, jež vytvářejí software pro lékaře a nemocnice. Zapojují se také vývojáři mzdových a personálních systémů pro firmy.

Šéf sněmovního podvýboru pro dávkové a informační systémy Lukáš Kolářík (Piráti) nedávno řekl, že se projekt elektronické neschopenky „zdárně chýlí ke konci“ a jeho harmonogram se daří plnit.

Poslanec ANO David Kasal už dřív poukazoval na to, že na instalování e-neschopenek mají lékaři zhruba sedm týdnů od listopadu do Vánoc a že nastavení e-receptů trvalo tři čtvrtě roku. „Termínově to (nastavení e-neschopenky) možná bude o chlup, ale asi se to bude stíhat. Uvidíme, jak to bude v praxi,“ řekl Kasal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zástupci sedmi politických uskupení debatovali tři měsíce před volbami

Zástupci sedmi politických uskupení diskutovali tři měsíce před volbami o bezpečnosti, ekonomice a společenských problémech. Debaty speciálního vysílání Událostí, komentářů se účastnili místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO), pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09), senátor Ondřej Lochman (STAN), ekonomka a krajská volební lídryně SPD Markéta Šichtařová (Svobodní), poslanec a krajský volební lídr Pirátů Ivan Bartoš, marketér a krajský volební lídr Stačilo! Roman Roun (KSČM) a ekonom a krajský volební lídr Motoristů Vladimír Pikora (nestr.). Do diskuze byli pozváni zástupci těch stran a hnutí, které mají na základě průzkumů šanci se dostat do sněmovny. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Průběžný klimatický cíl nepotřebujeme, míní Peštová. Hruška by zmírnil jeho znění

Nový průběžný klimatický cíl je nesmyslný a pokud nezatáhneme za brzdu, zničíme si průmysl, řekla v Událostech, komentářích s moderátorem Danielem Takáčem členka sněmovního výboru pro životní prostředí Berenika Peštová (ANO). Přírodovědec z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Jakub Hruška (TOP 09) upozorňuje, že nějaký cíl potřeba je, ale není nutné, aby byl tak striktní, jak Evropská komise navrhuje.
před 4 hhodinami

Senát schválil školskou novelu

Nepedagogické pracovníky zřejmě budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Budou mít kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Senát schválil novelu školského zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Změnu týkající se mezd nepedagogických pracovníků kritizovala opozice i školské odbory a samosprávy. Upozorňují, že na to nebude dost peněz. Senát ve čtvrtek také podpořil zvýšení peněžité pomoci obětem trestných činů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trestní reforma prošla Senátem

Senát schválil novelu trestního zákoníku, která má vést podle vlády ke snížení počtu vězňů a recidivy i k úsporám státního rozpočtu. Podpořil ji navzdory výhradám části svých členů vůči možnosti ukládat samostatné peněžité tresty i za závažnější zločiny či přečiny. Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje. Senátoři v reformě schválili i takzvaný dětský certifikát. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Odkud k vám přijede sanitka. Mapa ukazuje, jak síť pomoci pokrývá Česko

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Archeologové našli na Hradecku keltské sídliště, které v tuzemsku nemá obdoby

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bouřky dorazily na jih země, zkomplikovaly provoz na železnici

Jižní část území zasáhly bouřky, jejichž následky zkomplikovaly provoz na železnici. Kvůli spadlému stromu u Holkova na Českokrumlovsku odpoledne víc než hodinu nejezdily vlaky mezi Českými Budějovicemi a rakouským Lincem. Strom na trati dočasně zastavil dopravu také mezi Českým Krumlovem a Kájovem na železnici směřující k lipenské přehradě. Přívalový déšť, kroupy a silnější nárazy větru zasáhly například Znojemsko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Teplotní rekordy padaly i ve čtvrtek

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...