Smlouva na pronájem reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a firmou Rencar je neplatná. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 9. Smlouvu DPP vypověděl v roce 2016, byla podle něj nevýhodná. Firma Rencar následně podala žalobu na určení platnosti kontraktu. Podle soudu byla smlouva od počátku absolutně neplatná kvůli neurčitosti předmětu nájmu. Rozsudek je nepravomocný a Rencar se proti němu odvolá.
„Absolutně neplatná.“ Soud rozhodl o smlouvě na reklamní plochy mezi dopravním podnikem a Rencarem
Kontrakt, který se týká desetitisíců reklamních ploch, firmy původně uzavřely už v roce 1997, poté bylo podepsáno několik dodatků a v roce 2009 konsolidované znění. Podle soudkyně Andrey Höllgeové nebylo už v původním znění dostatečně určeno, čeho se týkal. „Vymezený předmět je podle názoru soudu neurčitý, a smlouva je tak absolutně neplatná,“ uvedla. Z neplatnosti této smlouvy vychází i neplatnost konsolidovaného znění z roku 2009, dodala.
Podle soudkyně samo o sobě není podstatné, že obě firmy roky spolupracovaly. „Je pravdou, že mezi účastníky byla zavedena určitá praxe,“ uvedla. Nešlo však podle ní o smluvní vztah, ale pouze zavedenou praxi. Vedení DPP rozhodnutí soudu přivítalo, zástupci Rencaru uvedli, že s ním nesouhlasí a určitě se proti němu odvolají.
„Tvrdíme, že dopravní podnik se domáhá neplatnosti smlouvy v jiném sporu na základě pochybení, které sám učinil, a žaluje svou dceřinou společnost, což nám přijde zvláštní, protože se připravuje o příjmy a chová se jako neloajální akcionář,“ tvrdí mediální zástupce společnosti Rencar Jiří Chvojka a věří, že argumenty jsou na straně firmy.
Stačily podpisy generálních ředitelů?
Dopravní podnik uvedl tři hlavní důvody, proč je podle něj smlouva neplatná. Původní znění podle advokáta podniku Ondřeje Krotila zaprvé nepodepsali v souladu s pravidly dva členové představenstva za každou ze stran, ale pouze generální ředitelé.
Druhým důvodem byla neurčitost, protože smlouva nikdy nezahrnovala soupis majetku, kterého se týká, což také soud uvedl jako hlavní důvod její neplatnosti.
Posledním uvedeným argumentem bylo to, že podle nálezu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže šlo o smlouvu koncesní, ke které však nebyl udělen souhlas ministerstva financí, jak to požaduje zákon.
Rencar argumenty odmítl. Stanovy obou firem podle něj umožňovaly podpis pouze generálním ředitelem. Obě strany podle advokáta firmy Martina Řandy smlouvu bez námitek plnily i bez dodatků specifikujících předmět nájmu. Dodatky podle něj nebyly nutné, protože smlouva byla takzvaně nepovinně písemná a týkala se veškerého majetku.
Advokát odmítl i to, že by šlo o koncesní smlouvu, jak uvedl ve svém nálezu antimonopolní úřad. Ten podle Řandy tvrdil, že koncesní charakter měla už smlouva z roku 1997, kdy však ještě neexistoval koncesní zákon.
Polovina příjmů v ohrožení
Společnost Rencar založil v roce 1990 samotný DPP, v roce 2001 pak prodal většinový podíl společnosti Europlakat z mezinárodní skupiny JCDecaux. Nyní má podnik ve firmě menšinový podíl. Smlouva s DPP měla původně platit do roku 2031.
Podle výroční zprávy loni Rencar utržil více než 251 milionů korun, z prodeje reklamy v Praze získal téměř 132 milionů a dalších několik desítek milionů za její instalaci. V případě pravomocného rozsudku ohledně neplatnosti smlouvy s DPP tak může přijít o více než polovinu z celkových příjmů.
JCDecaux má v Praze také smlouvu s magistrátem na provoz přístřešků MHD, kterou minulé vedení magistrátu rovněž označilo za nevýhodnou a rozhodlo o tom, že ji neprodlouží. Podle firmy je však smlouva pro město výhodná. Nyní se připravuje tendr na provozovatele přístřešků po roce 2021, kdy firmě skončí smlouva. JCDecaux se do něj chystá rovněž přihlásit.