Takzvaná deska osvobození, která se z rozhodnutí pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) nevrátí na Staroměstskou radnici, by se na budovu vrátit měla už proto, že se dnes upozaďuje role Sovětského svazu a Rudé armády na konci druhé světové války. Řekl to v Událostech, komentářích předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jan Lipavský (Piráti) ale souhlasí s primátorem Prahy v tom, že text na desce je nepřesný a neodpovídá historickým událostem.
„Máme bezpočet pomníčků a pomníků lidí, kteří v Pražském povstání padli, a musím si vážit těch, kteří kolem rozhlasu Pražské povstání podporovali, rozvíjeli a koneckonců způsobili také to, že osvoboditelé měli snadnější cestu do Prahy. To nezpochybňujeme. Ale dnes se upozaďuje role Sovětského svazu a Rudé armády na konci druhé světové války. Proto by ta deska měla být zpátky. Je to posouvání historie opačným směrem,“ prohlásil Kováčik v Událostech, komentářích.
Pamětní deska visela na Staroměstské radnici od roku 1946. V roce 2017 ji dělníci sundali kvůli rekonstrukci budovy. Nyní ji odborníci restaurují, podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) by se ale na původní místo už vrátit neměla. První muž pražské radnice považuje za vhodnější dát ji do sbírek Muzea hlavního města Prahy, kde by měla být s dalším vysvětlujícím textem.
„Desku oslavující maršála Ivana Koněva na Staroměstskou radnici vracet nebudeme. Podle stanoviska Vojenského historického ústavu text na pamětní desce obsahuje historické nepřesnosti. Například upozaďuje zásluhy Pražanů o osvobození města a je celkově dokladem devótnosti vůči představiteli SSSR,“ napsal Hřib na twitterovém účtu.
Podle Kováčika by se ale deska měla objevit zpět na radnici i s původním textem. „Může být, že se tam posadí ještě jedna deska, která také spravedlivě ocení roli Pražanů a ostatních, kteří přijeli Praze na pomoc při Pražském povstání,“ navrhuje komunista.
Lipavský ale reagoval v duchu postoje vedení Prahy připomínkou, že hlavní město bylo již 8. května svobodné. „To znamená, že opravdu Praha nebyla osvobozena Rudou armádou, která by přišla do bojující Prahy, protože Praha se osvobodila sama. Samozřejmě podíl Rudé armády na osvobození celého Československa, nebo těch částí, které osvobodila, nikdo nechce zpochybňovat,“ dodal.
Postavu maršála Koněva ale považuje místopředseda sněmovního zahraničního výboru za velice kontroverzní. Poukázal na to, že velitel rudoarmějců řídil potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956, kde zemřelo kolem tří tisíců Maďarů, nebo že se jako velitel skupiny sovětských vojsk podílel na řešení berlínské krize výstavbou berlínské zdi.
„Pojďme uctít památku těch, kteří opravdu osvobodili Československo. To byli sovětští vojáci, Rusové, Ukrajinci, Bělorusové a mnoho dalších národností, ale nedělejme kult osobnosti sovětským figurám,“ zdůraznil Lipavský.
