Ahoj a ať se necvaknete! Přehled nejnebezpečnějších českých jezů 6. 8. 2019 Aktualizováno 11. 8. 2019, 18:17 | Zdroj: ČT24, nebezpecnejezy.cz
Tisíce vodáků si pravidelně v létě užívají relaxu na českých a moravských řekách. Každý rok ale také musí záchranáři zakročit zhruba u třiceti případů, kdy lidé přecení své síly. Některé záchranné akce však nemají šťastný konec a většina z nich souvisí se špatným přejezdem jezů. I v případě, že řeky nejsou plné vody a rychlost toku není na první pohled výrazná, dochází k neštěstím, ke kterým by vůbec dojít nemuselo. Fotogalerie představuje podle statistik 10 nejnebezpečnějších českých jezů, kde je třeba dbát zvýšené opatrnosti.
Nejvíce rizikové jezy v Česku
Jez Radošov na 158. kilometru řeky Ohře je nebezpečný především kvůli podceňování průjezdu. Před ním vypadá z pohledu vodáka jez nenápadně, při samotném překonávání je ale jeho síla razantní. Únik komplikuje fakt, že břeh je špatně přístupný.
Jez Český Šternberk se nachází na 75,5 kilometru řeky Sázavy. Má uprostřed splavu velmi úzkou sportovní propust. Kvůli ní může dojít ke špatnému nájezdu a sjezdu jezu přes korunu – a poté k převržení přímo do vodního válce pod jezem. Při zvýšeném průtoku hrozí, že proud strhne loď přímo do jezu.
Jez Dráchov je na 69,3 kilometru řeky Lužnice. Na jezu se při velmi malé vodě lidi běžně koupou a někteří vodáci ho při tomto stavu sjíždějí, ale už při střední vodě nebezpečnost prudce narůstá. Za vyšší vody se tvoří velmi silný „vývar“, tedy zpěněná voda s neurčitým tokem, kde loď prakticky nereaguje na pádlování. Vpravo je umístněná nesjízdná chybně konstruovaná sportovní propust.
Jez Horka na 108,7 kilometru řeky Sázavy hrozí při sjezdu hlubokou a velmi úzkou propustí se skokem na začátku. Často tam dochází ke vzpříčení i s obyčejným kanoistickým pádlem. Loď je možné přenášet po pravém břehu v prostoru tábořiště kolem propustí.
Jez Káňov na 16,2 kilometru řeky Sázavy vytváří za vyššího průtoku vlnoválec, který může loď převrátit a posádku „natáhnout“ k jezu. Pod jezem je navíc násyp z velkých kamenů a jez je špatně přístupný i pro záchranáře.
Na 4,7 kilometru řeky Jizery je velmi nebezpečný přepadový jez Otradovice s velkým „vývarem“. Vodáci často podcení výšku a dostanou se do silného vodního válce, ze kterého není možné se bez pomoci dostat ven.
Jez Černé Budy přímo ve městě Sázava na 54,7 kilometru působí klidně svým 85 metrů dlouhým polem, avšak již při mírně zvýšeném průtoku tvoří silné „vývařiště“. Vlevo po proudu řeky je propust, do které je složitější nájezd, a stává se, že loď strhne do samotného jezu. Aktuálně je navíc v propusti zaklíněný kmen, který ještě víc komplikuje průjezd.
Jez Mrskoš na 72,4 km řeky Otavy je jeden z jejích nejhorších. Kvůli velkému počtu vodáků tam hrozí špatný nájezd a obtížné přenášení lodi může způsobit pád do vody.
Jez Pilař na 117,3 kilometru řeky Lužnice. Na této řece je kolem deseti nebezpečných jezů, Pilař má však kolmou přelivnou plochu s výškou 2,9 metru. Jez nemá šlajsnu, neboli propust. Při větší vodě se jez sníží, stoupne silná spodní hladina a vodní válec nepustí nic, co do něj spadne
Jez Svaté pole na 70,8 kilometru řeky Otavy je nebezpečný v pravé části. Na levé straně se sice také tvoří vodní válec, ale nemá takovou razanci a jez se zde dá projet. Pro záchranáře je toto místo velmi špatně dostupné, nevede k němu cesta.
