Vážné následky nehod cyklistů souvisí podle policie s oblibou elektrokol u starších lidí

Nahrávám video

Víc než trojnásobně stoupl za první pololetí počet smrtelných úrazů zaviněných cyklisty. V minulém roce zahynuli od ledna do června čtyři lidé, letos za stejné období čtrnáct lidí. Vyplývá to ze statistiky dopravní policie, která shrnuje letošní a loňské první pololetí. Víc než polovina usmrcených cyklistů byla letos starší šedesáti let.

„Využívání elektrokol staršími osobami, které by na normálních kolech už nejezdily, má souvislost se zvyšováním závažnosti následků dopravních nehod,“ řekl České televizi Jan Straka z Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR.

Dodal, že starších šedesáti let bylo v letošním prvním pololetí 61 procent usmrcených cyklistů. Nejvíc letošních nehod z celkového počtu 1175 zavinili cyklisté ve věku 41 až 50 let. 

Nejtragičtějšími měsíci jsou v tomto roce květen a červen. Během nich na silnicích zemřelo vinou cyklisty celkem osm lidí. „V pěti případech byla za nehodou havárie cyklisty, dvakrát cyklista nedal přednost motorovému vozidlu a jednou byla smrt zaviněna nárazem do dalšího cyklisty,“ doplnil Straka.

Za stejné období zahynul loni jeden člověk. U každé čtvrté nehody zaviněné cyklistou hrál roli alkohol.

Přilby používá asi polovina dospělých cyklistů

Přilbu použil jen asi každý čtvrtý usmrcený cyklista. Podle průzkumu, který si udělalo Centrum dopravního výzkumu, používá přilby zhruba polovina dospělých cyklistů v Česku. „Nejčastější úrazy v případě, že cyklista přilbu neměl, jsou právě úrazy hlavy. A jak dokládá výzkum, tak 37 procent by nehodu přežilo,“ říká výzkumný pracovník centra Lukáš Kadula.

Nošení přileb je v Česku povinné do osmnácti let. U dospělých ho zákon nijak neupravuje a stejné to zřejmě zůstane i do budoucna.

Koordinátor BESIPu pro Prahu Jiří Polomis upozorňuje na další záludnost při využití elektrokola. „Přece jenom na elektrokole vyvineme poměrně velkou rychlost, ale nejsme slyšitelní, jsme tiší. Ostatní účastníci na tu rychlost nejsou připravení, takže musíme o trošičku více předpokládat a předvídat,“ říká.

Elektrokola jdou na odbyt

Oficiální údaje o tom, kolik se v Česku prodá elektrokol, neexistují. Obchodníci se ale shodují, že se počty zvyšují. Jeden z prodejců eviduje každoročně zhruba třetinový nárůst. Odhaduje, že se loni v tuzemsku prodalo až padesát tisíc kusů a letos by to mohlo být až o třetinu víc.

Podle předpisů nesmí výkon elektromotoru na kole přesáhnout 250 Wattů a rychlost s jeho asistencí nesmí být vyšší než 25 kilometrů v hodině. Pokud je to víc, už nejde o elektrokolo, ale o moped nebo motokolo. Pak musí mít například registrační značku a pojištění. Je potřeba mít i helmu a řidičský průkaz.

Z pohovky na vrchol i v šedesáti

Obliba elektrokol u starších lidí roste mimo jiné proto, že se s ním mohou podívat do míst, kam by se bez pomoci elektrického pohonu už sami nedostali. Proto jsou často využívána v národních parcích.

„Vnímáme oblibu elektrokol a stoupající počet těchto vozidel, která po cyklostezkách jezdí,“ konstatoval mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. A mluvčí správy šumavského parku Jan Dvořák dokonce říká, že cyklistů na elektrokolech už se na Šumavě objevuje víc než těch, kteří sami šlapou do pedálu bez pomoci elektropohonu.

Od obou ale zaznívá varování, že s elektrokolem lze vyjet na sebestrmější kopec s úsměvem na tváři, ale složitá může být cesta dolů zvlášť pro ty, kdo na něm delší dobu neseděli. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Provozovatel prodejen Albert kupuje Tesco v Česku a na Slovensku

Nizozemská společnost Ahold, která v Česku provozuje prodejny Albert, kupuje Tesco v Česku a na Slovensku. I s nájemními závazky zaplatí zhruba 1,7 miliardy eur (v přepočtu kolem 41,4 miliardy korun). Dokončení transakce po splnění obvyklých podmínek, včetně schválení regulačními orgány, firma očekává ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku. Informoval o tom mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček. Tesco tak skončí na českém trhu po třiceti letech.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNa naivitu není prostor, řekl Talíř k projevu Pavla. Doležal vidí riziko strašení lidí

Prezident Petr Pavel ve svátečním projevu 28. října vyzval politiky, aby nepřehlíželi bezpečnostní hrozby a upozorňovali veřejnost i na nepříznivé scénáře. „V dnešním světě opravdu není prostor pro naivitu,“ zdůraznil ve čtvrtečních Událostech, komentářích místopředseda KDU-ČSL František Talíř. Poslanec SPD Tomáš Doležal namítl, že nelze politikům paušálně vyčítat přehlížení hrozeb, a upozornil, že větší aktivita by „neměla spočívat v pouhém strašení občanů“. O prezidentově projevu dále v pořadu moderovaném Lukášem Dolanským debatovali šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský, šéfredaktor Práva Petr Šabata, šéfkomentátor MF DNES Miroslav Korecký a novinářka týdeníku Echo a filozofka Tereza Matějčková.
před 2 hhodinami

VideoStátní vyznamenání ukazují, na co mohou být Češi hrdí, míní Burýšek

Předávání státních vyznamenání ukazuje, na co mohou být Češi hrdí, míní youtuber Jiří Burýšek, který 28. října dostal medaili Za zásluhy v oblasti médií a vzdělávání. „Je kolem nás spousta lidí, kteří dělají úžasné věci,“ dodal v pořadu 90' ČT24, ve kterém vystoupil spolu s dalšími nositeli medaile Za zásluhy. Hovořila i ředitelka organizace Nedoklubko Lucie Žáčková a manželé Katarína a Ondřej Vlčkovi. V pořadu Interview ČT24 mluvil o své práci průkopník moderní léčby srdečních arytmií Petr Neužil. V pořadu Události, komentáře vystoupila sociální pracovnice a lidskoprávní aktivistka Elena Gorolová, kterou ocenil prezident Petr Pavel řádem Tomáše Garrigua Masaryka. Podle Hradu se zásadně zasloužila o odškodnění žen, které byly protiprávně sterilizovány.
před 11 hhodinami

Debatu o rušení poplatků pro ČT a ČRo přerušil sněmovní výbor do prosince

Sněmovní výbor pro média a kulturu přerušil projednávání sporného vládního návrhu, který ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas a místo nich zavádí financování ze státního rozpočtu. Členové výboru nyní mají čas na předkládání pozměňovacích návrhů ve výboru, který se plánuje k projednávání vrátit 10. prosince. Pracovníci ČT a ČRo kvůli návrhu ohlásili na 3. listopad celodenní stávku. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek o něm ve čtvrtek jednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoZa zastřelení loveckého psa dostal myslivec tříletý zákaz činnosti

Přišel o zbraň a následující tři roky nesmí vykonávat myslivost. Takový je nepravomocný rozsudek, který vynesl Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou nad 54letým myslivcem z Blízkova, který zastřelil loveckého psa. Navíc musí majiteli zvířete uhradit způsobenou škodu. Odsouzený se hájil tím, že na něj pes vrčel a on se bránil, což ale pitva vyvrátila.
před 14 hhodinami

Kvůli nálezu ostatků v Postoloprtech zahájila policie úkony trestního řízení

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil úkony trestního řízení kvůli nálezu lidských ostatků v areálu bývalých kasáren v Postoloprtech na Lounsku. Věc prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu vraždy podle starého trestního zákona. Policejní orgán se zatím zabývá nálezem části jedné končetiny, řekla náměstkyně krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová.
před 17 hhodinami

„Významný milník ve vztazích.“ Vlády Česka a Maďarska poprvé zasedaly společně

V pražské Kramářově vile ve čtvrtek poprvé společně jednaly tuzemská a maďarská vláda. Mezivládní konzultace využili k bilaterální schůzce premiéři Andrej Babiš (ANO) a Péter Magyar, separátní jednání se svými protějšky měli na programu i další ministři. Podle Babiše čtvrteční setkání představuje „významný milník ve vzájemných vztazích“. Jednání označil za přínosné a konkrétní. Oznámil také, že Praha a Budapešť budou usilovat o finance z evropského rozpočtu na příštích sedm let na budování vysokorychlostních tratí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Arnika: Čistírna u Pardubic meziročně vypustila násobně víc věčných chemikálií

Biologická čistírna odpadních vod v Rybitví u Pardubic loni vypustila do vody meziročně téměř sedmkrát více takzvaných věčných chemikálií (PFAS). Tyto látky se v přírodě téměř nerozkládají a některé mohou škodit lidskému zdraví. Zatím není jasné, zda pocházejí převážně z městských odpadních vod, nebo z chemických provozů. Uvedli to zástupci spolku Arnika, který zveřejnil žebříčky největších znečišťovatelů v tuzemsku. Nejčastěji se v nich umisťovaly provozy z Ústeckého kraje, následované Moravskoslezským a Pardubickým.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.