Vážné následky nehod cyklistů souvisí podle policie s oblibou elektrokol u starších lidí

Víc než trojnásobně stoupl za první pololetí počet smrtelných úrazů zaviněných cyklisty. V minulém roce zahynuli od ledna do června čtyři lidé, letos za stejné období čtrnáct lidí. Vyplývá to ze statistiky dopravní policie, která shrnuje letošní a loňské první pololetí. Víc než polovina usmrcených cyklistů byla letos starší šedesáti let.

Video Události
video

Události: Využívání elektrokol může souviset s vyšší nehodovostí cyklistů

„Využívání elektrokol staršími osobami, které by na normálních kolech už nejezdily, má souvislost se zvyšováním závažnosti následků dopravních nehod,“ řekl České televizi Jan Straka z Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR.

Dodal, že starších šedesáti let bylo v letošním prvním pololetí 61 procent usmrcených cyklistů. Nejvíc letošních nehod z celkového počtu 1175 zavinili cyklisté ve věku 41 až 50 let. 

Nejtragičtějšími měsíci jsou v tomto roce květen a červen. Během nich na silnicích zemřelo vinou cyklisty celkem osm lidí. „V pěti případech byla za nehodou havárie cyklisty, dvakrát cyklista nedal přednost motorovému vozidlu a jednou byla smrt zaviněna nárazem do dalšího cyklisty,“ doplnil Straka.

Za stejné období zahynul loni jeden člověk. U každé čtvrté nehody zaviněné cyklistou hrál roli alkohol.

Přilby používá asi polovina dospělých cyklistů

Přilbu použil jen asi každý čtvrtý usmrcený cyklista. Podle průzkumu, který si udělalo Centrum dopravního výzkumu, používá přilby zhruba polovina dospělých cyklistů v Česku. „Nejčastější úrazy v případě, že cyklista přilbu neměl, jsou právě úrazy hlavy. A jak dokládá výzkum, tak 37 procent by nehodu přežilo,“ říká výzkumný pracovník centra Lukáš Kadula.

Nošení přileb je v Česku povinné do osmnácti let. U dospělých ho zákon nijak neupravuje a stejné to zřejmě zůstane i do budoucna.

Koordinátor BESIPu pro Prahu Jiří Polomis upozorňuje na další záludnost při využití elektrokola. „Přece jenom na elektrokole vyvineme poměrně velkou rychlost, ale nejsme slyšitelní, jsme tiší. Ostatní účastníci na tu rychlost nejsou připravení, takže musíme o trošičku více předpokládat a předvídat,“ říká.

Elektrokola jdou na odbyt

Oficiální údaje o tom, kolik se v Česku prodá elektrokol, neexistují. Obchodníci se ale shodují, že se počty zvyšují. Jeden z prodejců eviduje každoročně zhruba třetinový nárůst. Odhaduje, že se loni v tuzemsku prodalo až padesát tisíc kusů a letos by to mohlo být až o třetinu víc.

Podle předpisů nesmí výkon elektromotoru na kole přesáhnout 250 Wattů a rychlost s jeho asistencí nesmí být vyšší než 25 kilometrů v hodině. Pokud je to víc, už nejde o elektrokolo, ale o moped nebo motokolo. Pak musí mít například registrační značku a pojištění. Je potřeba mít i helmu a řidičský průkaz.

Z pohovky na vrchol i v šedesáti

Obliba elektrokol u starších lidí roste mimo jiné proto, že se s ním mohou podívat do míst, kam by se bez pomoci elektrického pohonu už sami nedostali. Proto jsou často využívána v národních parcích.

„Vnímáme oblibu elektrokol a stoupající počet těchto vozidel, která po cyklostezkách jezdí,“ konstatoval mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. A mluvčí správy šumavského parku Jan Dvořák dokonce říká, že cyklistů na elektrokolech už se na Šumavě objevuje víc než těch, kteří sami šlapou do pedálu bez pomoci elektropohonu.

Od obou ale zaznívá varování, že s elektrokolem lze vyjet na sebestrmější kopec s úsměvem na tváři, ale složitá může být cesta dolů zvlášť pro ty, kdo na něm delší dobu neseděli.