Venku tropy a sníh je definitivně pryč. V Krkonoších odtála Mapa republiky

V Krkonoších v pondělí 22. července odtálo sněhové pole Mapa republiky nad Modrým dolem na úbočí Studniční hory. Josef Harčarik ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) to v noci uvedl pro ČTK. Stalo se tak téměř o dva měsíce později než loni. Mapa republiky bývá místem, kde na české straně Krkonoš zůstává sníh nejdéle.

Sníh na Mapě republiky v červnu 2019
Zdroj: ČTK Autor: David Taneček

„V pondělí dopoledne jsem si ověřil, že Mapa republiky již odtála, v neděli tam byl ještě malý zbytek,“ uvedl Harčarik.

Letos zde napadl sníh do maximální výšky 14,5 metru, která byla naměřena 20. března. Jde o třetí nejvyšší hodnotu za poslední dvě dekády. Loni Mapa republiky roztála už na konci května, přičemž maximální naměřená mocnost sněhu byla o sedm metrů nižší než v tomto roce.

Rekordní hodnoty sněhu byly nad Modrým dolem naměřeny v zimní sezoně 1999/2000, maximální mocnost sněhu na přelomu tisíciletí byla 15,7 metru. Tehdy sníh zmizel až v první polovině srpna. Naopak nejméně sněhu mapu vyplnilo v zimě 2013/2014. Sněhové pole roztálo počátkem června a dosáhlo nejvýše 5,4 metru.

 

Maximální hodnoty sněhu na Mapě pracovníci Správy KRNAP získávají v místě, kde vznikla přirozenou cestou proláklina. V ní se při převládajícím severozápadním proudění ukládá velké množství sněhu. Sníh, který letí přes hranu horského hřebene, se kumuluje právě tam. Přestože jde o jižní svah, který odtává nejdříve, zde zůstává sníh prakticky nejdéle v Krkonoších.

Sněhové pole na úbočí Studniční hory leží v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů v nejpřísněji chráněné první zóně KRNAP, proto se k němu turisté nedostanou. Za příznivého počasí je ale viditelné zdaleka. Když se vyrýsuje do své ideální podoby prvorepublikového Československa, má na délku až 350 metrů. Když postupně odtává, jako poslední na místě zůstává sníh tvořící střední Čechy.

Před čtyřmi lety 10. února se v místě zvaném Mapa republiky utrhla jedna z nejdelších lavin v novodobé historii Krkonoš a smetla vše, co jí stálo v cestě. Obnovila tradiční lavinovou dráhu, která byla v té době zarostlá lesem. 

Sněhové pole získalo název před desítkami let, když si turisté při odtávání sněhu všimli, že nabírá podobu prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí.