Zákon o statusu veterána pro okupační vojáky podporují v ruské dumě hlavně komunisté a nacionalisté. Jednou už neprošel

Ruská Státní duma, dolní parlamentní komora, projednávala loni v lednu návrh komunistů na přiznání statusu válečných veteránů účastníkům invaze do Československa v roce 1968. Návrh ke schválení nedoporučil věcně příslušný parlamentní výbor, plénum Státní dumy ho neschválilo a vláda s ním nesouhlasila. Přečtěte si fakta o navrhované novele a debatě, která v parlamentu proběhla koncem letošního května. Ve středu se k tomu vyjádřila i česká Poslanecká sněmovna. Snaha části ruských politiků přiznat status veteránů účastníkům invaze do Československa je podle ní „odporný pokus legitimizovat okupaci“. Ruský záměr už odsoudili prezident republiky Miloš Zeman a ministerstvo zahraničí.

Co bylo cílem návrhu novely?

Návrh zákona číslo 1091640-6 s názvem „O změnách federálního zákona O veteránech“ měl rozšířit status „veterána bojových akcí“ na příslušníky sovětské armády, kteří byli vysláni do Československa od srpna do listopadu 1968 jako součást vojsk členských států Varšavské smlouvy. Ruské Státní dumě ho komunistická poslanecká skupina předložila 6. června roku 2016. Informace o parlamentní proceduře jsou uloženy v archivu Státní dumy.

Kdo zákonnou úpravu navrhoval?

Předkladateli návrhu zákona byli poslanci Komunistické strany Ruské federace Nikolaj Kolomejcev, Sergej Rešulskij a Jurij Sinělščikov. Seznam bojových operací, na něž se zákon O veteránech vztahuje, měl být doplněn o tuto formulaci: „Plnění bojových úkolů při potlačení pokusu o státní převrat a při stabilizaci situace v Československé socialistické republice během rozsáhlé vojensko-strategické operace vojsk členských států Organizace Varšavské smlouvy od 21. srpna do listopadu 1968.“

Koho se novela měla týkat?

V Ruské federaci dnes podle předkladatelů novely žije kolem 20 tisíc účastníků operace Dunaj, což bylo kódové označení invaze do Československa. Většina z nich je starší 68 let. Ne všichni ale mají ve vojenských záznamech údaj o účasti na operaci v Československu, takže právo využívat výhod válečného veterána by měly jen čtyři tisíce z nich. Novela počítala s ročními výdaji ve výši 119 milionů rublů (přes 40 milionů korun).

Čím argumentovali předkladatelé?

V komentáři k návrhu zákona uváděli, že v roce 1968 byla na území západních států v bojové pohotovosti vojska USA, Británie a Belgie a připravena k nasazení byla vojska Nizozemska a Francie. V ČSSR začaly opoziční síly diskreditovat vedení KSČ a státní zřízení, jehož změnu opozice tajně připravovala. Západ se rychlým vpádem chystal obsadit území zabraná Německem v roce 1938 a postavit mezinárodní společenství před hotovou věc.

Účastníci „unikátní strategické operace“ ze srpna 1968 v konečném důsledku bránili ČSSR a své země před vpádem a vlivem zemí NATO. „Dějiny dokázaly, že společné úsilí zemí Varšavské smlouvy nebylo zbytečné, protože východoevropské země po roce 1990 vlivem Evropské unie a NATO ztratily národní svrchovanost a prudce snížily svůj hospodářský potenciál i životní úroveň obyvatel,“ stojí v komentáři. Během operace podle zdůvodnění návrhu docházelo k poměrně častým bojovým střetům, například v Banské Bystrici a Rakovníku. Zahynulo 105 sovětských vojáků, zabaveno bylo přes 100 kulometů, 400 samopalů a početná další výzbroj a munice.

Jaké byly argumenty odpůrců?

Poslanec Jednotného Ruska Andrej Alševskich v rozpravě položil otázku, zda si předkladatelé uvědomili dopad novely v kontextu mezinárodního práva, zda uvážili, že Rusko může být zažalováno. Jeho stranický kolega Vladimir Melnik uvedl, že státní orgány SSSR o nasazení vojsk v Československu nerozhodovaly a bojové akce proti pravidelným jednotkám československé armády „ani proti skupinám kontrarevolučně naladěných osob“ sovětští vojáci nevedli. Předkladatelé navíc v návrhu podle Melnika neuvedli zdroje financování. Poslankyně Svetlana Bessarabová varovala, že autoři novely chtějí přepisovat dějiny a fakticky přiznat, že Sovětský svaz s Československem bojoval. Navrhla úpravu zákona O veteránech v prvním čtení zamítnout.

Jaká byla procedura parlamentního projednávání?

Dne 14. června výbor pro práci, sociální politiku a záležitosti veteránů Státní dumy sice doporučil novelu k projednání v plénu, na schůzi 26. června 2016 ale týž výbor její schválení nedoporučil. V prvním čtení byla novela projednána 17. ledna 2018. Pro schválení novely se vyslovilo 93 poslanců, z toho všech 42 komunistů, 30 ze 40 poslanců nacionalistické Liberálnědemokratické strany Vladimira Žirinovského a 21 z 23 zákonodárců levicové strany Spravedlivé Rusko. Proti nebyl žádný a dva poslanci ze strany Jednotné Rusko se hlasování zdrželi. Státní duma má 450 poslanců, 355 zákonodárců, z toho 338 poslanců Jednotného Ruska, podle zápisu nehlasovalo. To vedlo k tomu, že požadovaného kvóra 226 poslanců nebylo dosaženo a návrh neprošel.

Proč byla novela v prvním čtení zamítnuta?

V zápisu o důvodech zamítnutí návrhu zákona O veteránech se uvádí výčet osob, na něž se zákon vztahuje. „Podle informace ruského ministerstva obrany orgány státní moci SSSR o vedení bojových akcí za účasti sovětských vojáků v době politické krize v Československé socialistické republice nerozhodovaly a vojáci vyslaní do Československa v roce 1968 jako příslušníci vojsk Organizace Varšavské smlouvy se bojových akcí neúčastnili,“ uvádí se ve zdůvodnění. „Proto důvody pro zařazení dané kategorie vojáků mezi veterány bojových akcí nejsou,“ konstatuje text a dodává, že „vláda Ruské federace návrh zákona nepodporuje“.

V čem spočívala květnová iniciativa komunistů?

Letos 30. května se v dolní komoře ruského parlamentu z iniciativy stranické skupiny komunistů uskutečnila konference u kulatého stolu, na níž poslanec Sinělščikov prohlásil, že „účastníci československé operace Dunaj (tedy invaze do ČSSR) jednali oprávněně, byli odpovědnými vojáky a čestně sloužili své vlasti v zájmu zemí Varšavské smlouvy“. Vstup sovětských vojsk „byl odpovědí na žádost většiny členů předsednictva ÚV KSČ a řady členů vlády ČSSR o vojenskou pomoc v boji proti kontrarevolučním silám, adresované Sovětskému svazu“.

Na konferenci žádost o rozšíření statusu veteránů podpořili i přítomní poslanci dalších frakcí. Podle tiskové služby komunistické strany to byli první náměstek předsedy branného výboru Státní dumy Alexandr Ščedrin z Liberálnědemokratické strany a člen bezpečnostního a protikorupčního výboru Nikolaj Ryžak ze strany Spravedlivé Rusko.