Zákon o statusu veterána pro okupační vojáky podporují v ruské dumě hlavně komunisté a nacionalisté. Jednou už neprošel

Ruská Státní duma, dolní parlamentní komora, projednávala loni v lednu návrh komunistů na přiznání statusu válečných veteránů účastníkům invaze do Československa v roce 1968. Návrh ke schválení nedoporučil věcně příslušný parlamentní výbor, plénum Státní dumy ho neschválilo a vláda s ním nesouhlasila. Přečtěte si fakta o navrhované novele a debatě, která v parlamentu proběhla koncem letošního května. Ve středu se k tomu vyjádřila i česká Poslanecká sněmovna. Snaha části ruských politiků přiznat status veteránů účastníkům invaze do Československa je podle ní „odporný pokus legitimizovat okupaci“. Ruský záměr už odsoudili prezident republiky Miloš Zeman a ministerstvo zahraničí.

Co bylo cílem návrhu novely?

Návrh zákona číslo 1091640-6 s názvem „O změnách federálního zákona O veteránech“ měl rozšířit status „veterána bojových akcí“ na příslušníky sovětské armády, kteří byli vysláni do Československa od srpna do listopadu 1968 jako součást vojsk členských států Varšavské smlouvy. Ruské Státní dumě ho komunistická poslanecká skupina předložila 6. června roku 2016. Informace o parlamentní proceduře jsou uloženy v archivu Státní dumy.

Kdo zákonnou úpravu navrhoval?

Předkladateli návrhu zákona byli poslanci Komunistické strany Ruské federace Nikolaj Kolomejcev, Sergej Rešulskij a Jurij Sinělščikov. Seznam bojových operací, na něž se zákon O veteránech vztahuje, měl být doplněn o tuto formulaci: „Plnění bojových úkolů při potlačení pokusu o státní převrat a při stabilizaci situace v Československé socialistické republice během rozsáhlé vojensko-strategické operace vojsk členských států Organizace Varšavské smlouvy od 21. srpna do listopadu 1968.“

Koho se novela měla týkat?

V Ruské federaci dnes podle předkladatelů novely žije kolem 20 tisíc účastníků operace Dunaj, což bylo kódové označení invaze do Československa. Většina z nich je starší 68 let. Ne všichni ale mají ve vojenských záznamech údaj o účasti na operaci v Československu, takže právo využívat výhod válečného veterána by měly jen čtyři tisíce z nich. Novela počítala s ročními výdaji ve výši 119 milionů rublů (přes 40 milionů korun).

Čím argumentovali předkladatelé?

V komentáři k návrhu zákona uváděli, že v roce 1968 byla na území západních států v bojové pohotovosti vojska USA, Británie a Belgie a připravena k nasazení byla vojska Nizozemska a Francie. V ČSSR začaly opoziční síly diskreditovat vedení KSČ a státní zřízení, jehož změnu opozice tajně připravovala. Západ se rychlým vpádem chystal obsadit území zabraná Německem v roce 1938 a postavit mezinárodní společenství před hotovou věc.

Účastníci „unikátní strategické operace“ ze srpna 1968 v konečném důsledku bránili ČSSR a své země před vpádem a vlivem zemí NATO. „Dějiny dokázaly, že společné úsilí zemí Varšavské smlouvy nebylo zbytečné, protože východoevropské země po roce 1990 vlivem Evropské unie a NATO ztratily národní svrchovanost a prudce snížily svůj hospodářský potenciál i životní úroveň obyvatel,“ stojí v komentáři. Během operace podle zdůvodnění návrhu docházelo k poměrně častým bojovým střetům, například v Banské Bystrici a Rakovníku. Zahynulo 105 sovětských vojáků, zabaveno bylo přes 100 kulometů, 400 samopalů a početná další výzbroj a munice.

Jaké byly argumenty odpůrců?

Poslanec Jednotného Ruska Andrej Alševskich v rozpravě položil otázku, zda si předkladatelé uvědomili dopad novely v kontextu mezinárodního práva, zda uvážili, že Rusko může být zažalováno. Jeho stranický kolega Vladimir Melnik uvedl, že státní orgány SSSR o nasazení vojsk v Československu nerozhodovaly a bojové akce proti pravidelným jednotkám československé armády „ani proti skupinám kontrarevolučně naladěných osob“ sovětští vojáci nevedli. Předkladatelé navíc v návrhu podle Melnika neuvedli zdroje financování. Poslankyně Svetlana Bessarabová varovala, že autoři novely chtějí přepisovat dějiny a fakticky přiznat, že Sovětský svaz s Československem bojoval. Navrhla úpravu zákona O veteránech v prvním čtení zamítnout.

Jaká byla procedura parlamentního projednávání?

Dne 14. června výbor pro práci, sociální politiku a záležitosti veteránů Státní dumy sice doporučil novelu k projednání v plénu, na schůzi 26. června 2016 ale týž výbor její schválení nedoporučil. V prvním čtení byla novela projednána 17. ledna 2018. Pro schválení novely se vyslovilo 93 poslanců, z toho všech 42 komunistů, 30 ze 40 poslanců nacionalistické Liberálnědemokratické strany Vladimira Žirinovského a 21 z 23 zákonodárců levicové strany Spravedlivé Rusko. Proti nebyl žádný a dva poslanci ze strany Jednotné Rusko se hlasování zdrželi. Státní duma má 450 poslanců, 355 zákonodárců, z toho 338 poslanců Jednotného Ruska, podle zápisu nehlasovalo. To vedlo k tomu, že požadovaného kvóra 226 poslanců nebylo dosaženo a návrh neprošel.

Proč byla novela v prvním čtení zamítnuta?

V zápisu o důvodech zamítnutí návrhu zákona O veteránech se uvádí výčet osob, na něž se zákon vztahuje. „Podle informace ruského ministerstva obrany orgány státní moci SSSR o vedení bojových akcí za účasti sovětských vojáků v době politické krize v Československé socialistické republice nerozhodovaly a vojáci vyslaní do Československa v roce 1968 jako příslušníci vojsk Organizace Varšavské smlouvy se bojových akcí neúčastnili,“ uvádí se ve zdůvodnění. „Proto důvody pro zařazení dané kategorie vojáků mezi veterány bojových akcí nejsou,“ konstatuje text a dodává, že „vláda Ruské federace návrh zákona nepodporuje“.

V čem spočívala květnová iniciativa komunistů?

Letos 30. května se v dolní komoře ruského parlamentu z iniciativy stranické skupiny komunistů uskutečnila konference u kulatého stolu, na níž poslanec Sinělščikov prohlásil, že „účastníci československé operace Dunaj (tedy invaze do ČSSR) jednali oprávněně, byli odpovědnými vojáky a čestně sloužili své vlasti v zájmu zemí Varšavské smlouvy“. Vstup sovětských vojsk „byl odpovědí na žádost většiny členů předsednictva ÚV KSČ a řady členů vlády ČSSR o vojenskou pomoc v boji proti kontrarevolučním silám, adresované Sovětskému svazu“.

Na konferenci žádost o rozšíření statusu veteránů podpořili i přítomní poslanci dalších frakcí. Podle tiskové služby komunistické strany to byli první náměstek předsedy branného výboru Státní dumy Alexandr Ščedrin z Liberálnědemokratické strany a člen bezpečnostního a protikorupčního výboru Nikolaj Ryžak ze strany Spravedlivé Rusko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zájem řídit vlak má stále víc žen

Strojvůdkyň v Česku stále přibývá. Aktuálně tuto profesi zastává 110 žen. Ještě před pěti lety to byla polovina. Celkový počet strojvedoucích ale klesá. Komplikací jsou odchody do důchodu, kterých bude v nejbližších letech výrazně víc. České dráhy už kvůli tomu školí stovky nových zájemců.
před 7 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci se integrovali, soudí většina Čechů. Pětina chce jejich odchod

Tři roky od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu si téměř čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a těm dosavadním neměnit podmínky pobytu. Vyplývá to z průzkumu pro Českou televizi. Na druhé straně více než pětina lidí si přeje, aby Ukrajinci Česko opustili. Podle většiny dotázaných se přitom běženci zvládli začlenit do společnosti.
před 9 hhodinami

AI ovlivňuje práci i vzdělávání, shodli se hosté Zkraje

Jak ovlivní umělá inteligence současné pracující i ty, kteří se na své budoucí povolání teprve připravují? K debatě o AI v pořadu Zkraje přijali pozvání Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, který se zaměřuje na rizikové formy chování v on-line prostředí i smysluplné využívání IT technologií, ředitel Úřadu práce v Olomouci Vlastimil Přidal, náměstek ředitele Fakultní nemocnice Olomouc pro inovace a digitalizaci Antonín Hlavinka, bývalý vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), filozofka Dita Malečková zaměřující se na umělou inteligenci a konzultant a lektor AI kurzů Petr Ludwig.
před 14 hhodinami

Na rekvalifikaci může přispět Úřad práce, je ale třeba přihlásit se včas

Pokud lidé chtějí získat příspěvek na část rekvalifikací nebo na digitální vzdělávací kurzy, je podle Úřadu práce právě nyní nejvyšší čas se přihlásit. Podporu je totiž možné čerpat jen na takové vzdělávací aktivity, které zájemci stihnou absolvovat do konce září. Úřad jedná o možném prodloužení – stejně tak hledá i cesty, jak takovou formu vzdělávání podporovat dlouhodobě. Rekvalifikaci může Úřad práce uhradit i celou. Na vzdělávací kurz v digitálních dovednostech přispěje až 50 tisíc – student ale musí zaplatit minimálně osmnáct procent z celkové ceny.
před 16 hhodinami

Hazardním hráčům pomáhá „tlačítko paniky“

Podle dat ministerstva financí využilo od loňského července tlačítko paniky (panic button) bezmála padesát tisíc hráčů hazardních her. Jejich provozovatelé musí tuto možnost nabízet od července loňského roku. Hráč si použitím tlačítka na dva dny zablokuje přístup k hazardu. Podle adiktologa Viktora Mravčíka jde o důležité vylepšení v boji se závislostmi na hazardu.
před 19 hhodinami

S rozpočty na obranu by měla pomoci EU, míní vládní politici

Evropská sedmadvacítka musí být schopná vytvořit si dostatečnou zásobu peněz na bezpečnost i obranu, míní premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci má třeba rozvolnění pravidel u stávajících unijních fondů. Vyšší výdaje čekají rovněž členské země NATO. Posílení aliančních sil experti vyčíslili na tři až čtyři procenta HDP na stát ročně. O novém podílu definitivně rozhodne červnový summit v Haagu.
před 22 hhodinami

Soud poslal do vazby mladíka obviněného z dvojnásobné vraždy v Hradci

Soud poslal do vazby šestnáctiletého mladíka, kterého policie obvinila z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové. Hrozí mu až deset let vězení, k činu se doznal. Bylo to za přítomnosti obhájce, řekl ČT24 kriminalista Roman Popiolek, který byl u chlapcova výslechu. Obviněný podle dosavadních zjištění nepatřil k žádné teroristické ani extremistické skupině, uvedl Popiolek.
21. 2. 2025Aktualizováno21. 2. 2025

Někteří koaliční poslanci nepodpoří přehlasování Pavlova veta

Vládní koalice nemá jistotu, že v Poslanecké sněmovně začátkem března přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla u zákona o platech ústavních činitelů. Připouštějí to i lídři vládních stran. K úspěchu totiž potřebují nejméně 101 poslanců. Někteří ale už teď říkají, že novelu nepodpoří. Šéf KDU-ČSL Marek Výborný ve čtvrtek vyzval prezidenta, aby svolal zástupce stran k jednání. Pavel ale v pátek vzkázal, že svou ústavní roli už splnil.
21. 2. 2025
Načítání...