Dva roky protikuřáckého zákona: ubývá infarktů, astmatu i mladých kuřáků

Za dva roky platnosti protikuřáckého zákona klesl počet lidí, kteří skončili v nemocnici s infarktem nebo astmatem. Uvedl to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle něj ubývá i kuřáků mezi nejmladšími lidmi, což se pozitivně projeví v dalších letech. I tak ale zůstává kouření v Česku velkým problémem – ročně přibude 85 tisíc nových pacientů se zhoubnými nádory a kvůli kouření předčasně zemře 25 tisíc Čechů.

„Po dvou letech už můžeme říct, že (protikuřácký zákon) efekt má. První pozitivní zpráva je, že přestává kouřit nejmladší generace. To je základ, tam se tvoří návyky. Člověk, kterému je 40 nebo 50 let, už kouřit nezačíná, začíná se právě v tom nejmladším věku a tam jsou data jednoznačně pozitivní,“ uvádí ministr.

Druhou pozitivní zprávou je podle něj viditelné snížení zdravotních dopadů a počtu hospitalizací souvisejících s diagnózami, které jsou přímo závislé na kouření. Nejmarkantnější je to podle ministra u akutního infarktu myokardu a astmatu.

„U infarktu je mezi lety 2016 a 2018 pokles o 699 hospitalizací u osob mladších 70 let, to je 7,1 procenta. A zdá se, že v letech 2017 a 2018 je pokles ještě výraznější, tam je to minus 9,2 procenta. Klesá počet těch, kteří jsou hospitalizováni v souvislosti s akutním infarktem myokardu, což jednoznačně podle všech evidence-based (na důkazech založených, pozn. red.) studií a konzultací s odborníky lze přičítat právě omezování kouření, protože to je hlavní rizikový faktor,“ vysvětluje.

V případě astmatu je podle něj efekt ještě výraznější. „Mezi roky 2016 a 2018 klesl počet hospitalizací o 722, což je 18,5 procenta. Dá se to jednoznačně přičíst tomu, že se kouří méně, i u lidí od 15 do 29 let,“ uvádí Vojtěch.

Podle něj se prokazuje, že protikuřácký zákon je jednoznačně pozitivní nejen z hlediska zdravotních dopadů, ale také finančních nákladů pro veřejné zdravotní pojištění. Podle něj jsou dva roky ještě relativně krátkou dobou a je potřeba data vyhodnocovat i v dalších letech, ale přínos je už nyní nezpochybnitelný.

Je to bomba, říká šéf zdravotnických statistiků

Přesná data o počtu nemocných a hospitalizovaných vede Ústav zdravotnických informací a statistiky. Také podle jeho ředitele Ladislava Duška se jednoznačně prokázala efektivita protikuřáckého zákona. „Dva roky není moc, ale trend je velmi překvapivý. I kdyby se dlouhodobě potvrdilo, že pravdou bude i polovina tohoto (poklesu nemocí spojených s kouřením, pozn. red.), tak je to úplná bomba,“ říká.

„Ten zlom opravdu nelze označit za nějakou náhodu, křivka se prudce kroutí k zemi. Zejména u akutního infarktu myokardu a astmatu klesly počty hospitalizací. Jen tyto dvě diagnózy představují ve srovnání roku 2016 proti roku 2018 minus 1400 hospitalizací. A to jsou jen dvě diagnózy, dalo by se do toho započítat mnoho dalších – angina pectoris, hospitalizace pro nespecifické bolesti na hrudi kardiovaskulárního původu, problémy s dýcháním,“ uvádí Dušek.

Celkově by podle něj mělo jít o pokles zhruba o čtyři tisíce hospitalizací, což už začíná být zajímavé i z ekonomického hlediska. „Proč to letí k zemi? Není to tím, že by kuřáci masivně přestávali kouřit, ale je to zejména díky tomu, že nekuřácké prostory nevystavují kouření nekuřáky. Vystavení kouři je významně sníženo, právě tyto diagnózy mohou být nastartovány delším pobytem v kuřáckém prostředí,“ vysvětluje.

Podle něj tím Češi „neobjevují Ameriku“, ale jen potvrzují výsledky řady mezinárodních studií a zkušenosti ze zemí, které opatření proti kouření ve veřejných prostorách zavedly mnohem dříve. „Dokládají, že u mladších osob se kouření nejvíc podílí na eskalaci rizik a protikuřácká opatření tato rizika snižují,“ dodává Dušek.

„Existuje řada diagnóz, ke kterým má kouření daleko příčinnější vztah a nikdo o tom už nepochybuje, ani výrobci cigaret. Efekt na těchto diagnózách uvidíme za deset let. Na prvním místě jednoznačně zhoubné nádory plic, dále močového měchýře, tlustého střeva, konečníku, hrtanu, hltanu a jícnu a tak dále. Přibližně 14 onkologických diagnóz, velkých zabijáků, má velmi silnou nebo silnou vazbu ke kouření jako k riziku,“ uvádí.

Ročně přibude 85 tisíc lidí se zhoubnými nádory

Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky sice uvádí, že se situace v Česku pomalu začíná zlepšovat, ale před přílišným optimismem varuje. V porovnání s vyspělými zeměmi je totiž počet onemocnění stále velmi vysoký.

„Máme ročně diagnostikováno 85 tisíc nových pacientů se zhoubnými nádory. Z toho třetina má silnou vazbu na kouření. Žijících pacientů s nádorovým onemocněním je zhruba 560 tisíc. Jakékoli opatření, které zabrání mladým lidem, aby začali kouřit a stali se závislými, má do budoucna potenciál snížit tuhle strašnou zátěž, třeba o dvacet procent,“ míní Dušek.

„Jenom na zhoubné nádory plic zemře v této zemi ročně pět tisíc lidí. Když sečteme všechny diagnózy, jsme na 12 až 13 tisících úmrtí. Lze bez přehánění říct, že kouření má vazbu na 25 tisíc úmrtí ročně, což je zhruba 22 procent všech úmrtí. Množství člověkoroků, které je tím ztraceno, se možná ani nedá spočítat,“ podotýká Dušek. Přibývá podle něj například nádorů plic u mladých žen, které v předchozích letech v kouření „dohnaly“ muže.

V Česku kouří asi 1,7 milionu dospělých. Náklady na léčbu kuřáků jsou asi 100 miliard korun ročně. Výběr daní z tabáku tyto náklady nepokrývá, ministerstvo financí proto připravilo návrh na její zvýšení spolu s daní na alkohol a hazard.

Podpora zákazu kouření v restauracích
Zdroj: Ipsos – 1080 respondentů/FSV UK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zástupci sedmi politických uskupení debatovali tři měsíce před volbami

Zástupci sedmi politických uskupení diskutovali tři měsíce před volbami o bezpečnosti, ekonomice a společenských problémech. Debaty speciálního vysílání Událostí, komentářů se účastnili místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO), pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09), senátor Ondřej Lochman (STAN), ekonomka a krajská volební lídryně SPD Markéta Šichtařová (Svobodní), poslanec a krajský volební lídr Pirátů Ivan Bartoš, marketér a krajský volební lídr Stačilo! Roman Roun (KSČM) a ekonom a krajský volební lídr Motoristů Vladimír Pikora (nestr.). Do diskuze byli pozváni zástupci těch stran a hnutí, které mají na základě průzkumů šanci se dostat do sněmovny. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Průběžný klimatický cíl nepotřebujeme, míní Peštová. Hruška by zmírnil jeho znění

Nový průběžný klimatický cíl je nesmyslný a pokud nezatáhneme za brzdu, zničíme si průmysl, řekla v Událostech, komentářích s moderátorem Danielem Takáčem členka sněmovního výboru pro životní prostředí Berenika Peštová (ANO). Přírodovědec z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Jakub Hruška (TOP 09) upozorňuje, že nějaký cíl potřeba je, ale není nutné, aby byl tak striktní, jak Evropská komise navrhuje.
před 2 hhodinami

Senát schválil školskou novelu

Nepedagogické pracovníky zřejmě budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Budou mít kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Senát schválil novelu školského zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident. Změnu týkající se mezd nepedagogických pracovníků kritizovala opozice i školské odbory a samosprávy. Upozorňují, že na to nebude dost peněz. Senát ve čtvrtek také podpořil zvýšení peněžité pomoci obětem trestných činů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trestní reforma prošla Senátem

Senát schválil novelu trestního zákoníku, která má vést podle vlády ke snížení počtu vězňů a recidivy i k úsporám státního rozpočtu. Podpořil ji navzdory výhradám části svých členů vůči možnosti ukládat samostatné peněžité tresty i za závažnější zločiny či přečiny. Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje. Senátoři v reformě schválili i takzvaný dětský certifikát. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Odkud k vám přijede sanitka. Mapa ukazuje, jak síť pomoci pokrývá Česko

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Archeologové našli na Hradecku keltské sídliště, které v tuzemsku nemá obdoby

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Bouřky dorazily na jih země, zkomplikovaly provoz na železnici

Jižní část území zasáhly bouřky, jejichž následky zkomplikovaly provoz na železnici. Kvůli spadlému stromu u Holkova na Českokrumlovsku odpoledne víc než hodinu nejezdily vlaky mezi Českými Budějovicemi a rakouským Lincem. Strom na trati dočasně zastavil dopravu také mezi Českým Krumlovem a Kájovem na železnici směřující k lipenské přehradě. Přívalový déšť, kroupy a silnější nárazy větru zasáhly například Znojemsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Teplotní rekordy padaly i ve čtvrtek

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...