„Po dvou letech už můžeme říct, že (protikuřácký zákon) efekt má. První pozitivní zpráva je, že přestává kouřit nejmladší generace. To je základ, tam se tvoří návyky. Člověk, kterému je 40 nebo 50 let, už kouřit nezačíná, začíná se právě v tom nejmladším věku a tam jsou data jednoznačně pozitivní,“ uvádí ministr.
Druhou pozitivní zprávou je podle něj viditelné snížení zdravotních dopadů a počtu hospitalizací souvisejících s diagnózami, které jsou přímo závislé na kouření. Nejmarkantnější je to podle ministra u akutního infarktu myokardu a astmatu.
„U infarktu je mezi lety 2016 a 2018 pokles o 699 hospitalizací u osob mladších 70 let, to je 7,1 procenta. A zdá se, že v letech 2017 a 2018 je pokles ještě výraznější, tam je to minus 9,2 procenta. Klesá počet těch, kteří jsou hospitalizováni v souvislosti s akutním infarktem myokardu, což jednoznačně podle všech evidence-based (na důkazech založených, pozn. red.) studií a konzultací s odborníky lze přičítat právě omezování kouření, protože to je hlavní rizikový faktor,“ vysvětluje.
V případě astmatu je podle něj efekt ještě výraznější. „Mezi roky 2016 a 2018 klesl počet hospitalizací o 722, což je 18,5 procenta. Dá se to jednoznačně přičíst tomu, že se kouří méně, i u lidí od 15 do 29 let,“ uvádí Vojtěch.
Podle něj se prokazuje, že protikuřácký zákon je jednoznačně pozitivní nejen z hlediska zdravotních dopadů, ale také finančních nákladů pro veřejné zdravotní pojištění. Podle něj jsou dva roky ještě relativně krátkou dobou a je potřeba data vyhodnocovat i v dalších letech, ale přínos je už nyní nezpochybnitelný.
Je to bomba, říká šéf zdravotnických statistiků
Přesná data o počtu nemocných a hospitalizovaných vede Ústav zdravotnických informací a statistiky. Také podle jeho ředitele Ladislava Duška se jednoznačně prokázala efektivita protikuřáckého zákona. „Dva roky není moc, ale trend je velmi překvapivý. I kdyby se dlouhodobě potvrdilo, že pravdou bude i polovina tohoto (poklesu nemocí spojených s kouřením, pozn. red.), tak je to úplná bomba,“ říká.
„Ten zlom opravdu nelze označit za nějakou náhodu, křivka se prudce kroutí k zemi. Zejména u akutního infarktu myokardu a astmatu klesly počty hospitalizací. Jen tyto dvě diagnózy představují ve srovnání roku 2016 proti roku 2018 minus 1400 hospitalizací. A to jsou jen dvě diagnózy, dalo by se do toho započítat mnoho dalších – angina pectoris, hospitalizace pro nespecifické bolesti na hrudi kardiovaskulárního původu, problémy s dýcháním,“ uvádí Dušek.
Celkově by podle něj mělo jít o pokles zhruba o čtyři tisíce hospitalizací, což už začíná být zajímavé i z ekonomického hlediska. „Proč to letí k zemi? Není to tím, že by kuřáci masivně přestávali kouřit, ale je to zejména díky tomu, že nekuřácké prostory nevystavují kouření nekuřáky. Vystavení kouři je významně sníženo, právě tyto diagnózy mohou být nastartovány delším pobytem v kuřáckém prostředí,“ vysvětluje.
Podle něj tím Češi „neobjevují Ameriku“, ale jen potvrzují výsledky řady mezinárodních studií a zkušenosti ze zemí, které opatření proti kouření ve veřejných prostorách zavedly mnohem dříve. „Dokládají, že u mladších osob se kouření nejvíc podílí na eskalaci rizik a protikuřácká opatření tato rizika snižují,“ dodává Dušek.
„Existuje řada diagnóz, ke kterým má kouření daleko příčinnější vztah a nikdo o tom už nepochybuje, ani výrobci cigaret. Efekt na těchto diagnózách uvidíme za deset let. Na prvním místě jednoznačně zhoubné nádory plic, dále močového měchýře, tlustého střeva, konečníku, hrtanu, hltanu a jícnu a tak dále. Přibližně 14 onkologických diagnóz, velkých zabijáků, má velmi silnou nebo silnou vazbu ke kouření jako k riziku,“ uvádí.
Ročně přibude 85 tisíc lidí se zhoubnými nádory
Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky sice uvádí, že se situace v Česku pomalu začíná zlepšovat, ale před přílišným optimismem varuje. V porovnání s vyspělými zeměmi je totiž počet onemocnění stále velmi vysoký.
„Máme ročně diagnostikováno 85 tisíc nových pacientů se zhoubnými nádory. Z toho třetina má silnou vazbu na kouření. Žijících pacientů s nádorovým onemocněním je zhruba 560 tisíc. Jakékoli opatření, které zabrání mladým lidem, aby začali kouřit a stali se závislými, má do budoucna potenciál snížit tuhle strašnou zátěž, třeba o dvacet procent,“ míní Dušek.
„Jenom na zhoubné nádory plic zemře v této zemi ročně pět tisíc lidí. Když sečteme všechny diagnózy, jsme na 12 až 13 tisících úmrtí. Lze bez přehánění říct, že kouření má vazbu na 25 tisíc úmrtí ročně, což je zhruba 22 procent všech úmrtí. Množství člověkoroků, které je tím ztraceno, se možná ani nedá spočítat,“ podotýká Dušek. Přibývá podle něj například nádorů plic u mladých žen, které v předchozích letech v kouření „dohnaly“ muže.
V Česku kouří asi 1,7 milionu dospělých. Náklady na léčbu kuřáků jsou asi 100 miliard korun ročně. Výběr daní z tabáku tyto náklady nepokrývá, ministerstvo financí proto připravilo návrh na její zvýšení spolu s daní na alkohol a hazard.
