Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S volebním číslem 39 se o přízeň voličů uchází Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová. Kandidátku vede Pavel Svoboda, hovořila s ním Tereza Kručinská.
Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Pavel Svoboda (KDU-ČSL)
Jste europoslancem. Pokud se jím stanete znovu, co bude vaše hlavní agenda a na co se zaměříte?
V dalším mandátu bych se chtěl zaměřit na to, aby Evropa zůstala prostorem bezpečnosti a prosperity. Prosperita bez bezpečnosti nejde a mě zajímají různé aspekty bezpečnosti našeho kontinentu. Samozřejmě první, co každého napadne, je vyřešení migrační otázky, ale bezpečnostních hrozeb je víc. Vezměte si například nepřátelské investice do infrastruktur, které provádí například Čína, když koupila řecký (přístav) Pireus, a tak dále.
Potřebujeme také ošetřit bezpečnost našeho kontinentu před vlivem některých nadnárodních gigantů, protože jsme v situaci, kdy vlády jednotlivých států v souboji s nimi tahají za kratší konec provazu. To všechno jsou aspekty široce chápané bezpečnosti, o kterou bych se chtěl zasazovat.
V programu v sekci „bezpečná a spravedlivá Evropa“ píšete také o zvýšení výdajů na obranu nejméně na dvě procenta HDP. Jak chcete tohle výsostně národní téma prosazovat skrze aktivitu v Evropském parlamentu?
Závazek všech členů NATO je investovat do vlastní obrany. Připomínat tuto skutečnost a rozvíjet plány, aby k tomu došlo, je práce pro všechny politiky. Jedna věc je alokovat peníze pro účely obrany, druhá věc je také vymýšlet smysluplné projekty, jak peníze využít. Tady vstupuje do hry projekt evropské obranné spolupráce, která by těmto penězům dala smysluplnost. A ne že by se jimi plýtvalo.
Jak jednotná by evropská obranná spolupráce měla být? Jak moc by se měla podobat evropské armádě, o které je často řeč?
Nemělo by jít o budování evropské armády, mělo by jít o to, aby se zvýšila interoperabilita, schopnost vzájemného komunikování a fungování národních armád. Cílem projektu je zároveň ušetřit obrovské peníze, protože pokud si všechny státečky dělají vývoj a výzkum po svém, zcela neužitečně se násobí náklady na naši bezpečnost. Vezměte si, že čtyři pětiny všech veřejných zakázek v oblasti obrany Evropy se týkají čistě vnitrostátních prostorů jednotlivých států. Už z toho je vidět, že plýtváme gigantické sumy.
Jste součástí frakce Evropské lidové strany, EPP. Bude se v tom něco měnit? Jaký je váš odhad pro vaše budoucí směřování, názorové spektrum, ve kterém se chcete pohybovat v případném dalším období?
Jsem křesťanský demokrat a nehodlám na tom nic měnit. Evropská lidová strana je jasnou volbou i pro příští mandát.
Ptám se proto, že další směry, které jsou už teď zastoupeny v jednotlivých frakcích ve stávajícím Evropském parlamentu, budoucnost EU jako celku nahlížejí různě. Pojďme upřesnit vaši představu a představu KDU-ČSL o budoucnosti Evropské unie. Bude to projekt, který se bude více homogenizovat, sjednocovat a bude více unitární, anebo by měl být udělán krok zpátky, víc národních států a více samostatnosti?
Jsem pragmatik. Nechtěl bych to škatulkovat, chci Evropu, která bude schopná čelit kontinentálním výzvám, na které nejsou jednotlivé členské státy schopny odpovídat, a jestli se tomu bude říkat tak, nebo onak, považuji za dogmatické hry. Máme zde spoustu výzev: migraci, bezpečnost, změny klimatu, narůstající vliv nadnárodních korporací… To jsou všechno věci, které musíme dělat společně, jinak to nezvládneme.
Může to dělat Evropa ve stávající podobě, nebo je z pohledu KDU-ČSL nutná nějaká institucionální reforma?
Měli bychom se určitě podívat na to, zda těmto úkolům odpovídají pravomoci a finance Evropské unie.
Vy tam teď jste, určitě to víte. Proto se ptám, jestli máte do budoucna představu, jestli by se to mělo měnit, nebo se to dá zvládnout v rámci stávajících struktur?
Struktury potřebují zlepšit. Jsou některé instituce, které nejsou pro výzvy dostatečně vybaveny, a jsou instituce, zejména některé agentury, u kterých by si nikdo nevšiml, kdyby neexistovaly.
Pojďme k další věci. Evropský parlament se zabýval brexitem. Datum 31. října, ke kterému dospěla Evropská rada, je datum adekvátní, nebo budete usilovat o to, aby to bylo dřív či později?
Osobně bych si přál, aby to nebylo vůbec. Pokud by se Velká Británie nebyla schopná ani k 31. říjnu rozhodnout pro nějakou formu odchodu, tak únava, která je už teď cítit ze všech brexitových jednání, by přetekla. Nedivím se čerstvé zprávě z Francie, která říká, že po 31. říjnu nehodlá Velké Británii udělit žádné další prodloužení. A jelikož k tomuto rozhodnutí potřebujete jednomyslnost, myslím, že se tím v brexitovém dramatu objevil nový parametr.
Zmiňoval jste, že i z vašeho pohledu je třeba určitým způsobem změnit fungování EU. Jak moc nezbytná podmínka to z pohledu KDU-ČSL je? Ptám se proto, že je zde celá řada kandidátů, kteří tvrdí, že pokud se Evropská unie nezmění, měla by ji Česká republika opustit. Jaký je váš názor na úvahy o referendu a odchodu Česka z Evropské unie?
To je pro mě forma masochismu. Na členství v Evropské unii nejen profitujeme, ale je to pro nás záruka určitých hodnot a koneckonců i bezpečnosti. Když se na to díváte z pohledu ekonomického, politického i jakéhokoliv dalšího, tak úvahy o nějakém odchodu z Evropské unie jsou úvahami proti zájmu České republiky, je to poškozování České republiky.
Když v současnosti sledujeme dění ve Spojených státech, dojednávání obchodní dohody s Čínou a vzájemné zavádění cel na dovážené výrobky, jak by k tomu EU měla přistoupit? Dojednat strategické partnerství s Čínou a se Spojenými státy?
Určitě by bylo žádoucí mít s Čínou lepší partnerství. V tuto chvíli jsme s Čínou v procesu dohadování investiční dohody. Pokud se tuto dohodu podaří dojednat, tím otevřít čínský trh, tak bych úspěch takovéhoto investičního projektu považoval za dobrý předpoklad pro jednání o širší obchodní dohodě. Ale dokud nebude tohle úspěšně zakončeno, dál bych neuvažoval.
A co se týče Spojených států? Americký prezident velmi znepokojeně mluví o obchodní výměně s Evropskou unií a o tom, jak jsou nastaveny obchodní bariéry. Zde by měla EU zastávat jaký postoj?
Jsme konkurenti, ale zároveň jsme partneři, pokud jde o hodnoty, které obě tyto entity zastávají. Jestli by spolu někdo neměl vést obchodní válku, tak je to právě EU a Spojené státy americké.