Premiér Andrej Babiš (ANO) podle serveru iDnes.cz uvažuje o výměně ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO), jednání s premiérem potvrdila někdejší ministryně v úřednické vládě Marie Benešová. Kandidátů je ale víc, uvedla. O konci Kněžínka média spekulují delší dobu, Babiš to nekomentoval. Benešová (ČSSD) je poradkyní prezidenta Miloše Zemana.
„Říkáme si zásadní pohledy na věc, taky mám své za sebou a nenechám si foukat. Ale nic není ve zlém, všechno je v pohodě, akorát je to takové delší. A pokud vím, má víc kandidátů, takže netuším, pro koho se rozhodne,“ řekla serveru iDnes.cz k jednání s premiérem Benešová. Babiš schůzku s ní nepotvrdil.
Benešová začínala na kladenské okresní prokuratuře, kde za normalizace dvakrát odmítla vstoupit do KSČ. Po sametové revoluci se i díky tomu dostala na stáž na generální prokuratuře. Z pražského vrchního státního zastupitelství odešla v roce 1996 kvůli výhradám k tehdejšímu šéfovi Liboru Grygárkovi a začala se věnovat advokacii.
Do čela Nejvyššího státního zastupitelství ji o tři roky později přivedl ministr spravedlnosti a velký vzor Benešové Otakar Motejl. Ve funkci musela skončit v roce 2005 po sporech s novým ministrem Pavlem Němcem (US-DEU).
Poté se Benešová začala politicky angažovat a vstoupila do ČSSD, kde působila i jako místopředsedkyně strany. Půl roku vykonávala funkci ministryně spravedlnosti v úřednické vládě Jiřího Rusnoka, za sociální demokracii také usedla ve sněmovně. V roce 2017 oznámila, že odchází z politiky.
Narodila se 17. dubna 1948, vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Přes dvacet let působila jako okresní prokurátorka v Kladně, od roku 1992 pak na Generální prokuratuře, později Vrchním státním zastupitelství.
V letech 1999–2005 byla nejvyšší státní zástupkyní. Z postu byla odvolána na žádost ministra spravedlnosti Pavla Němce, který tvrdil, že Benešová se více než jako nezávislá žalobkyně chovala jako představitelka politické strany. Na údajné propojení Benešové s ČSSD poukazoval i prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa.
Poté se věnovala advokátní praxi, od roku 2012 ve vlastní advokátní kanceláři Benešová-Beránek-Blaha. Na konci roku 2007 vstoupila do ČSSD, byla stínovou ministryní spravedlnosti a později odbornou mluvčí ČSSD pro boj s korupcí a místopředsedkyní strany.
V prosinci 2007 na sebe upozornila výrokem, v němž tehdejší nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou, někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce či místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru označila za součást „justiční mafie“ a obvinila je z ovlivňování některých případů.
V první přímé prezidentské volbě podporovala Miloše Zemana, přestože ČSSD měla jako kandidáta Jiřího Dienstbiera. Zeman si ji poté vybral do svého poradního týmu.
V roce 2013 se stala ministryní spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka ji kvůli tomu vyzval k odchodu ze strany, Benešová to odmítla. Pod hrozbou vyloučení však své členství přerušila. Na podzim téhož roku pak kandidovala už jako nestranička za ČSSD v Ústeckém kraji a byla zvolena poslankyní. V roce 2017 oznámila, že v politice končí.
Kněžínek nahradil ministryni, která odstoupila kvůli plagiátorství
Babišova vláda zažila od jmenování loni koncem června několik ministerských změn. Kvůli podezření z plagiátorství brzy skončili ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) a ministr práce Petr Krčál (ČSSD), nahradili je Kněžínek a Jana Maláčová.
Po několikaměsíčním sporu s Hradem o jmenování Miroslava Pocheho bylo plnohodnotně obsazeno ministerstvo zahraničí Tomášem Petříčkem (všichni ČSSD), do poloviny října ho vedl šéf ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček.
Minulý týden pak Babiš navrhl Zemanovi změny v čele dvou ministerstev. Vladimír Kremlík nahradí ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou, z ministerstva dopravy odejde Dan Ťok (oba za ANO). Zatímco Ťok se rozhodl k rezignaci sám, Nováková odchází na přání Babiše. Zeman nové ministry jmenuje 30. dubna.
Narodil se 8. května 1979 v Jihlavě. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, magisterské (obor právo a právní věda) i postgraduální studium (obor veřejné právo – ústavní a trestní právo), v roce 2004 složil státní rigorózní zkoušku (obor ústavní právo).
V letech 2003 až 2007 pracoval na ministerstvu dopravy, od roku 2007 působil na Úřadu vlády ČR, kde vystřídal řadu funkcí především v sekci Legislativní rady vlády. V letech 2012 a 2013 byl náměstkem předsedy Legislativní rady vlády, v roce 2015 byl krátce náměstkem ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD).
V srpnu 2015 ho vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) jmenovala takzvaným prošetřovatelem (při Úřadu vlády), tedy osobou, která měla vyšetřovat protiprávní jednání členů vlády nebo dalších vysoce postavených činitelů.
V této funkci řešil například případ náměstka ministra financí Tomáše Vyhnánka, který v lednu 2016 nařídil úřednici z ministerstva, aby v Bruselu zjišťovala informace od Evropského úřadu proti podvodům (OLAF) k vyšetřování dotační kauzy Čapí hnízdo týkající se skupiny Agrofert tehdejšího ministra financí a současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Kněžínek tehdy rozhodl, že Vyhnánek ani Babiš zákon neporušili.
V červenci 2018 byl jmenován ministrem spravedlnosti. V úřadu nahradil Taťánu Malou (ANO), která odstoupila kvůli podezření z plagiátorství.
