Čeští vojáci jsou 10 let součástí letajících radarů systému AWACS. Očí a uší Severoatlantické aliance

Před deseti lety se česká armáda zapojila do systému včasné výstrahy a řízení AWACS spadajícího pod Severoatlantickou alianci. Jeho symbolem jsou speciální radarová letadla s typickým talířem nad trupem, která dokážou až do vzdálenosti 400 kilometrů odhalit cíle ve vzduchu, na moři a částečně i na zemi. Štáb ČT natáčel na základně v německém Geilenkirchenu. 

Video Události
video

Před 10 lety se Česko zapojilo do systému AWACS

V současné době má Severoatlantická aliance 14 průzkumných letadel AWACS, na jejichž provozu se společně podílí sedmnáct zemí. Na základně v německém Geilenkirchenu působí také třináct členů českého kontingentu. Speciálně upraveným radarovým letadlům se přezdívá oči a uši NATO. 

Operátoři během letu neustále vyhodnocují získané informace o sledovaném prostoru nebo protivníkovi. Na palubě stroje – jde o upravený Boeing 707, pro který je typická kruhová radarová anténa, schovaná v devítimetrovém talíři nad trupem – jsou i Češi.

Každý z nich má v mezinárodní posádce svůj úkol. Něco naznačují jejich funkce: radarový technik, přehledový operátor cílů, starší důstojník průzkumu a velitel operačního průzkumu.  

Radarová letadla AWACS nyní monitorují situaci například v Afghánistánu, na východě Ukrajiny nebo v Libyi. Sledují rovněž situaci v Sýrii. Jejich akceschopnost zvyšuje také to, že mohou tankovat i za letu. 

„Výdrž tohoto letounu je kolem deset hodin, s tankováním za letu skoro neomezená. Ale potom narážíme na lidský faktor, piloti ani osádka nemůžou létat neomezeně,“ říká pilot letounu E-3A AWACS. 

Provoz těchto letounů je velice drahý a náročný. Své vlastní stroje AWACS mají pouze Spojené státy a Velká Británie. 

Kromě strojů AWACS chrání vzdušný prostor Česka také nadzvuková letadla JAS-39 Gripen a bitevníky L-159 ALCA.