Petr Gazdík končí po deseti letech na postu předsedy Starostů a nezávislých (STAN), delegáti víkendového sjezdu vyberou jeho nástupce. Do širšího povědomí se zapsal jako starosta Suché Lozi na Slovácku, který si na týden vyměnil místo s pražským primátorem Pavlem Bémem. Následující rok už byl zvolen předsedou STAN. Za největší úspěch považuje fakt, že se podařilo vybudovat odspodu hnutí, které se prosadilo na všech politických úrovních.
STAN se totiž v posledních volbách do sněmovny dostali nad pětiprocentní hranici, ačkoliv nakonec hnutí kandidovalo samostatně po krachu spolupráce s lidovci. V Senátu má vedle ODS nejsilnější klub, disponuje největším počtem komunálních zastupitelů ze všech stran v Poslanecké sněmovně a zastoupení má v jedenácti krajských zastupitelstvech.
„Důležité je, že jsme hnutí, které vzniklo úplně odspodu, díky nadšení se nám povedlo dostat se na všechna politická patra bez toho, aby někdo z nás byl miliardář a financoval svoje hnutí desetimilionovými částkami,“ uvedl končící předseda v rozhovoru pro ČT24.
Koncem loňského roku se rozhodl odejít z pozice předsedy mimo jiné proto, že STAN nepovažuje za projekt jednoho muže. Kolem sebe prý vidí spoustu schopných lidí, kteří hnutí povedou dobře. „Nechci být politická zombie. U starostů se říká, že odcházíte jen čtyřmi způsoby: včas, zhrzen, začnete pít, nebo umřete,“ žertoval a dodal, že sám se rozhodl pro první variantu.
Petr Gazdík už jednou funkci předsedy STAN opustil, ale byl nucen se vrátit. V březnu 2014 vedení převzal liberecký hejtman Martin Půta, v listopadu však odešel kvůli podezření z přijetí úplatku a ze zneužití pravomoci.
Gazdík kritizuje, že justice případ dosud neuzavřela. „Druhý důvod (k současnému odchodu) je ten, že jsem kdysi společně s kolegy vytáhl do boje o rozpočtové určení daní a po několika letech se skutečně podařilo prosadit výrazné zvýšení příjmů samospráv. Teď je ta správná doba vytáhnout do boje za lepší vzdělanost,“ dodal.
„Společná kandidátka s lidovci se mohla stát českou CDU/CSU“
Právě rozpad koalice s lidovci před sněmovními volbami v roce 2017 Gazdíka nejvíc mrzí. „Trvám na tom, že to byl dobrý nápad. Věřím tomu vlastně pořád. Chybou bylo to, že se to nepovedlo, že se kolegové vyděsili a koalice nekandidovala,“ uvedl.
Vzhledem k výsledku sociální demokracie podle něj mohli Starostové s lidovci být druhou, nikoliv třetí silou ve sněmovně, jak původně předpokládali. Podle Gazdíka měli STAN a lidovci společně potenciál stát se českou obdobou německé konzervativní unie CDU/CSU. „Starostové se vždy snažili spojovat. Ne protože je to slabost, ale protože je v tom síla,“ prohlásil.
„Koalice byla zevnitř KDU-ČSL neustále zpochybňována, to vidím jako základní chybu. Rozhodně mě uráží, pokud někdo z KDU-ČSL napíše, že jsme měli jakékoliv nečisté úmysly. Starostové v tom měli velmi čisté úmysly, zplodit tady nějakou CDU/CSU bylo možné, ale ten vlak už ujel, je třeba mu zamávat a hledat jiné způsoby, jak v demokratických volbách porazit populistické a extremistické strany,“ řekl.
Tehdejšího šéfa lidovců Pavla Bělobrádka, který funkci předsedy strany opustil s koncem března, ale považuje Gazdík dodnes za svého přítele a tvrdí, že jednání o spolupráci je sblížilo. „Ani jeden jsme ale neuměli předvědčit svoji stranu, že je to dobrý nápad,“ dodal. STAN pod novým vedením a lidovci pod čerstvě zvoleným předsedou Markem Výborným však podle Gazdíka případné rány zacelí.
Spolupracovat ale chtějí Starostové podle Gazdíka s dalšími stranami: „Vážně si přeji, aby tady byla liberálně-konzervativní eurooptimistická strana. Nebo kandidátka pro různé volby, třeba evropské nebo senátní.“ Podle něj se v minulosti osvědčila i dohoda s TOP 09, která vypršela s koncem roku 2016.
Příští rok do krajských voleb
Končící předseda navíc zřejmě z vedení STAN úplně neodejde, nominován je do funkce místopředsedy. Jinak se chce Gazdík věnovat přípravě reformy vzdělávacího systému, na které je podle něj nutné se shodnout v příštích deseti letech. V úmyslu má také za rok kandidovat v krajských volbách na Zlínsku, kde nyní působí jako neuvolněný krajský radní pro školství.
„Chci se držet své práce pro Zlínský kraj, své poslanecké práce, chci se držet rodiny a pracovat na reformě vzdělávacího systému, to není málo,“ dodal Gazdík v rozhovoru pro ČTK.
Jako statutární zástupce pro 99 škol a školských organizací ve Zlínském kraji vidí problémy školství zblízka a řeší je s řediteli takřka každý den. Reforma, o které by chtěl diskutovat na širší úrovni než pouze ministerské, je podle něj nezbytná. „Je nutné, aby se vzdělávací soustava změnila, jestliže nechceme, abychom byli montovnou Evropy a dál levnou ekonomikou s nízkými mzdami. Ministerstvo ví, že je nutno něco dělat,“ uvedl.
Školství podle něj nejvíce prospěje, když se změní jeho systém financování. Školy už nemají dostávat peníze takzvaně na hlavu, tedy podle počtu žáků, ale podle počtu odučených hodin. „Pak už bude jen na krajích, jestli některé školy nezruší, protože demografická křivka je neúprosná,“ uvědomuje si Gazdík.
Změnit by se mělo i to, co se bude vyučovat. „Je potřeba vést debatu společně s odborníky, s neziskovým sektorem tak, aby vznikl střednědobý a dlouhodobý plán. Abychom mohli některé obory rušit a zavést nové, které budou potřeba v budoucnu. S tím se bude muset změnit také systém zkoušení,“ plánuje Gazdík. Zaměřit se chce i na pedagogické fakulty a způsob, jakým připravují na výuku nové učitele.
