Bělobrádkova éra končí. Odcházející předseda vrátil oslabené lidovce do sněmovny

Po více než osmi letech odchází Pavel Bělobrádek z čela KDU-ČSL. Nejdéle sloužící polistopadový lidovecký předseda oslabenou stranu po svém příchodu znovu vzkřísil a vrátil do sněmovny. V současnosti ale lidovci podle něj stagnují a potřebují nový impulz. 

Pavel Bělobrádek
Zdroj: ČTK Autor: Kateřina Šulová

Dvaačtyřicetiletý náchodský rodák stanul v čele KDU-ČSL jako takřka neznámý krajský politik, a to půl roku poté, co strana propadla ve volbách do Poslanecké sněmovny. Získala tehdy jen 4,39 procenta hlasů, a zůstala tak před branami dolní komory.

Volba nepříliš známého politika, který vedl stranickou organizaci v Královéhradeckém kraji a předtím krátce předsedal Mladým křesťanským demokratům, byla přitom poměrně překvapivá. O post předsedy se Bělobrádek, který do KDU-ČSL vstoupil v roce 2004, utkal s úřadující šéfkou Michaelou Šojdrovou.  

Mladému předsedovi se stranu, která byla oslabená mimo jiné odchodem Miroslava Kalouska do TOP 09, v následujících letech podařilo konsolidovat. V roce 2013 se tak pod jeho vedením dokázali lidovci vrátit zpátky do Poslanecké sněmovny. To se v moderní historii dosud žádné jiné české politické straně nepodařilo. 

Pavel Bělobrádek po zvolení předsedou KDU-ČSL v listopadu 2010
Zdroj: ČTK
Autor: Luboš Pavlíček

Bělobrádek v Sobotkově vládě

Lidovci se tak do sněmovny vrátili se ziskem 6,78 procenta hlasů a se čtrnácti poslaneckými křesly. Jedno z nich dostal i Bělobrádek, který poté krátce předsedal lidoveckému poslaneckému klubu. Po několikaměsíčním vyjednávání se pak KDU-ČSL v čele s Bělobrádkem stala součástí Sobotkovy vlády, kterou kromě nich tvořili také sociální demokraté a hnutí ANO.

V kabinetu zastával šéf KDU-ČSL funkci vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace. Jednou z jeho priorit byl návrh zákona o výzkumu, který měl vytvořit lepší podmínky pro financování a koordinaci vědy a zřídit k tomu i samostatné ministerstvo. Do demise vlády se mu ale normu nepodařilo prosadit.

V říjnu 2015 vyvolal Bělobrádek rozruch, když v České televizi uvedl, že lidovcům dochází trpělivost s přístupem hnutí ANO a jeho předsedy, vicepremiéra Andreje Babiše, k porušování některých demokratických pravidel ve sněmovně. Reagoval tak na Babišův výrok, že tradiční politické strany si budou muset zvyknout, že se nebude brát ve sněmovně ohled na opozici. Poslance ANO kritizoval Bělobrádek již v červnu 2015, kdy se hnutí podle něj postavilo proti několika vládním návrhům.

Jako člen vlády  vzbudil pozornost také například v červnu 2017, kdy se jako zatím nejvýše postavený český politik zúčastnil sudetoněmeckého sjezdu v bavorském  Augsburgu. Na něm mimo jiné řekl, že vyhánění lidí kvůli národnosti, náboženství či rasovému původu se již nikdy nesmí opakovat. 

Ve funkci vicepremiéra pro vědu, výzkum a inovace zůstal Bělobrádek až do konce Sobotkovy vlády v prosinci 2017.  Několik měsíců předtím byl počtvrté zvolen do čela KDU-ČSL, když přesvědčivě porazil zlínského hejtmana a senátora Jiřího Čunka. Pro Bělobrádka hlasovalo 227 delegátů z 276 přítomných, dostal 84 procent hlasů. Prosadil tehdy také návrh volební koalice s hnutím Starostové a nezávislí, která však nakonec padla a strany kandidovaly zvlášť.

Ve druhých volbách do Poslanecké sněmovny, do kterých Bělobrádek lidovce jako předseda dovedl, už strana tolik úspěšná nebyla. I když KDU-ČSL nakonec ve volbách samostatně uspěla, získala 5,8 procenta hlasů a ve sněmovně oslabila na deset mandátů. Strana pak nevstoupila do vlády předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a zůstala v opozici.  

Neúspěšný boj o senátorské křeslo   

Po opětovném zisku poslaneckého křesla se rozhodl Bělobrádek zkusit štěstí i v senátních volbách. Svůj záměr kandidovat za lidovce na Náchodsku oznámil 1. února 2018. Volby se  konaly loni na podzim. V prvním kole Bělobrádek zvítězil – získal 26,62 procenta hlasů. Ve druhém ho pak porazil Martin Červíček z ODS. Po senátním neúspěchu Pavel Bělobrádek oficiálně oznámil,  že post předsedy lidovců na březnovém sjezdu už obhajovat nebude. S výsledkem voleb do Senátu však odchod z čela KDU-ČSL nespojuje. 

To, že z čela lidovců odejde, připustil ostatně Bělobrádek už na začátku roku 2018. „Myslím si, že příští rok bude velkou příležitostí, aby i KDU-ČSL doznala personálních změn ve vedení strany,“ uvedl tehdy pro pořad Interview ČT24.

Své rozhodnutí odejít z čela KDU-ČSL Bělobrádek zdůvodnil mimo jiné tím,  že se chce věnovat rodině – s manželkou Janou má tři malé děti. Zároveň se podle svých slov cítí unavený. „Již nemám tu dravost, elán a energii jako dříve. Potřebuji si odpočinout fyzicky i psychicky, chvíli jet v pelotonu,“ řekl. Třetím důvodem Bělobrádkova odchodu z vysoké politiky je jeho zdravotní stav – trpí totiž roztroušenou sklerózou.  

Změnou v čele strany chce dodat lidovcům novou dynamiku. Plánovanou výměnu přirovnává k obměně trenéra ve fotbalu. „Vím, že po těch osmi letech člověk už nepřináší tolik energie a nových přístupů, jak by měl, takže si myslím, že straně prospěje, pokud bude nový předseda,“ řekl loni na podzim.  

Úplný odchod z politiky ale Bělobrádek neplánuje – kromě působení v Poslanecké sněmovně je od roku 2010 zastupitelem svého domovského Náchoda a už sedmým rokem také Královéhradeckého kraje.

S výsledkem loňských komunálních voleb ale není úplně spokojený. „Sice jsme stále nejsilnější parlamentní stranou v obecních volbách, ale nedokázali jsme postavit ani stejně kandidátních listin jako v roce 2014,“ poznamenal. Lidovci obhajovali 3859 mandátů, získali jich 3231. Nespokojený je Bělobrádek i s výsledkem senátních voleb. „Očekávané obhájení tří mandátů se nekonalo, o jeden jsme přišli a další jsme nepřidali,“ konstatoval.

V budoucnu podle něj KDU-ČSL potřebuje uspět nejen v letošních volbách do Evropského parlamentu, ale také příští rok v krajských a senátních volbách, kde bude strana obhajovat 61 zastupitelů a šest senátorů. Lidovci podle Bělobrádka musí zachovat své tradiční hodnoty, svůj přístup k politice, „jímž je ulamování hrotů, mírnění extrémů, sjednocování společnosti a přispívání ke konsenzu.“