Hned tři politici chtějí být novým šéfem lidovců, jedna vize se ale nemění. Vzorem je CSU

20 minut
Kde je budoucnost KDU? Diskutují zájemci o předsednický post
Zdroj: ČT24

Lidovci si na sjezdu na konci měsíce vyberou nástupce Pavla Bělobrádka. O stranické vedení usilují hned tři politici – Jan Bartošek, Marian Jurečka a Marek Výborný – a třebaže každý z nich klade ve svém politickém programu rozdílné akcenty, shoda na jednom tématu platí u nich i napříč stranickou historií. Vzorem pro českou křesťanskou demokracii má být bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU).

Vzor v Bavorsku hledají lidovci konstantně už od časů svého předsedy Josefa Luxe, pod jehož vedením v polovině devadesátých let se strana snažila atakovat pozice jak občanských, tak sociálních demokratů. A byl to právě Lux, kdo při politické krizi v roce 1997 prohlásil, že KDU-ČSL je třetí nejsilnější politickou formací v Česku a směřuje k velké straně křesťanskodemokratického typu, vzorově německé CDU-CSU.

Dosluhující stranický šéf Pavel Bělobrádek tento zájem před volbami v roce 2013 zřetelně zopakoval, když s odkazem na volební úspěch Angely Merkelové používal slogan „Chcete se mít jako v Německu? Volte jako v Německu“.

Stranická unie spojující úspěchy celoněmeckých křesťanských demokratů a sesterských křesťanských sociálů je hlavním hybatelem německé exekutivy už od roku 2005 – a bavorská CSU navzdory stávajícímu oslabení pak zůstává vzorem i pro všechny tři politiky, kteří chtějí Bělobrádka na nadcházejícím sjezdu nahradit.

Zmiňuje ji jak poslanec Marek Výborný, tak šéf poslaneckého klubu Jan Bartošek (akcentuje sociální i národohospodářskou politiku) a někdejší ministr zemědělství Marian Jurečka. Ten uvádí: „Rád bych to přenášel do České republiky. Rozdíly mezi Moravou a Čechami tady historicky jsou a model CDU/CSU (zemské rozdíly) kopíruje.“

Konkrétní přísliby, se kterými chtějí kandidáti na konci měsíce předstoupit před delegáty sjezdu, se nicméně liší.

Na straně slabých – převést lid do praxe – práce, rodina, vlast

„Lidovci vždycky budou stát na straně slabých a zranitelných,“ uvádí Bartošek. Pokud by ho straníci zvolili do čela, chce zřídit ekonomickou expertní komisi tak, aby strana efektivněji zacílila na malé a střední podnikatele. Zaměřit se chce na otázku vědy a výzkumu, podporu průmyslu a za klíčivou označuje tematiku životního prostředí, vody v krajině nebo kvality potravin.

„Lid v názvu strany je třeba převést do praxe,“ vyzývá Jurečka. Lidovce chce oslovit svou zkušeností s řízením ministerstva i s evropskou a mezinárodní politikou, akcentuje také otázku důchodů nebo přehledného systému podpory rodin, který má podle jeho slov vytvářet slevy a bonusy namísto sociálních dávek či příspěvků na bydlení. Zaměřit se chce i na vyvádění kapitálu do zahraničí; kde vzniká zisk, má se i danit, říká.

„Musí nás zajímat člověk: práce, rodina, vlast,“ říká třetí z kandidátů Marek Výborný. Svoboda podle něj musí být spojená s odpovědností a solidarita nesmí být vnímaná jako slabost. Akcentuje potřebu řešit exekuce a oddlužení. Protože jako jediný z uchazečů o nejvyšší stranický post není v současném lidoveckém vedení, má i větší prostor pro kritiku – dnešní předsednictvo podle něj nedokázalo vždycky dostatečně účinně využít potenciál, který mají tváře lidovecké politiky na komunální a krajské úrovni.

Právě personální síla lidovců a zaměření se na získávání voličů nejen na Moravě, ale v celé republice, by straně podle Výborného mělo pomoct dostat se i k vyšším než jednociferným ziskům, které si připisuje ve volbách do dolní komory. Jan Bartošek vidí cestu nad deset procent v širších stranických fúzích, jako byl na přelomu tisíciletí volební projekt Čtyřkoalice, Marian Jurečka by sázel na tradiční proměnné: důvěryhodnost strany a propracovaný program. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...