Hned tři politici chtějí být novým šéfem lidovců, jedna vize se ale nemění. Vzorem je CSU

Kde je budoucnost KDU? Diskutují zájemci o předsednický post (zdroj: ČT24)

Lidovci si na sjezdu na konci měsíce vyberou nástupce Pavla Bělobrádka. O stranické vedení usilují hned tři politici – Jan Bartošek, Marian Jurečka a Marek Výborný – a třebaže každý z nich klade ve svém politickém programu rozdílné akcenty, shoda na jednom tématu platí u nich i napříč stranickou historií. Vzorem pro českou křesťanskou demokracii má být bavorská Křesťansko-sociální unie (CSU).

Vzor v Bavorsku hledají lidovci konstantně už od časů svého předsedy Josefa Luxe, pod jehož vedením v polovině devadesátých let se strana snažila atakovat pozice jak občanských, tak sociálních demokratů. A byl to právě Lux, kdo při politické krizi v roce 1997 prohlásil, že KDU-ČSL je třetí nejsilnější politickou formací v Česku a směřuje k velké straně křesťanskodemokratického typu, vzorově německé CDU-CSU.

Dosluhující stranický šéf Pavel Bělobrádek tento zájem před volbami v roce 2013 zřetelně zopakoval, když s odkazem na volební úspěch Angely Merkelové používal slogan „Chcete se mít jako v Německu? Volte jako v Německu“.

Stranická unie spojující úspěchy celoněmeckých křesťanských demokratů a sesterských křesťanských sociálů je hlavním hybatelem německé exekutivy už od roku 2005 – a bavorská CSU navzdory stávajícímu oslabení pak zůstává vzorem i pro všechny tři politiky, kteří chtějí Bělobrádka na nadcházejícím sjezdu nahradit.

Zmiňuje ji jak poslanec Marek Výborný, tak šéf poslaneckého klubu Jan Bartošek (akcentuje sociální i národohospodářskou politiku) a někdejší ministr zemědělství Marian Jurečka. Ten uvádí: „Rád bych to přenášel do České republiky. Rozdíly mezi Moravou a Čechami tady historicky jsou a model CDU/CSU (zemské rozdíly) kopíruje.“

Konkrétní přísliby, se kterými chtějí kandidáti na konci měsíce předstoupit před delegáty sjezdu, se nicméně liší.

Na straně slabých – převést lid do praxe – práce, rodina, vlast

„Lidovci vždycky budou stát na straně slabých a zranitelných,“ uvádí Bartošek. Pokud by ho straníci zvolili do čela, chce zřídit ekonomickou expertní komisi tak, aby strana efektivněji zacílila na malé a střední podnikatele. Zaměřit se chce na otázku vědy a výzkumu, podporu průmyslu a za klíčivou označuje tematiku životního prostředí, vody v krajině nebo kvality potravin.

„Lid v názvu strany je třeba převést do praxe,“ vyzývá Jurečka. Lidovce chce oslovit svou zkušeností s řízením ministerstva i s evropskou a mezinárodní politikou, akcentuje také otázku důchodů nebo přehledného systému podpory rodin, který má podle jeho slov vytvářet slevy a bonusy namísto sociálních dávek či příspěvků na bydlení. Zaměřit se chce i na vyvádění kapitálu do zahraničí; kde vzniká zisk, má se i danit, říká.

„Musí nás zajímat člověk: práce, rodina, vlast,“ říká třetí z kandidátů Marek Výborný. Svoboda podle něj musí být spojená s odpovědností a solidarita nesmí být vnímaná jako slabost. Akcentuje potřebu řešit exekuce a oddlužení. Protože jako jediný z uchazečů o nejvyšší stranický post není v současném lidoveckém vedení, má i větší prostor pro kritiku – dnešní předsednictvo podle něj nedokázalo vždycky dostatečně účinně využít potenciál, který mají tváře lidovecké politiky na komunální a krajské úrovni.

Právě personální síla lidovců a zaměření se na získávání voličů nejen na Moravě, ale v celé republice, by straně podle Výborného mělo pomoct dostat se i k vyšším než jednociferným ziskům, které si připisuje ve volbách do dolní komory. Jan Bartošek vidí cestu nad deset procent v širších stranických fúzích, jako byl na přelomu tisíciletí volební projekt Čtyřkoalice, Marian Jurečka by sázel na tradiční proměnné: důvěryhodnost strany a propracovaný program.