Od školního roku 2018/2019 by školy neměly být financovány pouze podle počtu žáků, ale na základě počtu odučených hodin. V prvním čtení novelu podpořili poslanci.
Obecně to také pochválili zástupci odborných sdružení. Chtějí však vědět, kolik peněz bude na změnu financování školství, aby byly jasné konkrétní dopady na školy.
Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) plánuje propočty udělat na podzim, změny by se měly plně promítnout až v rozpočtu na rok 2019. Mělo by jít o jednotky miliard korun.
Předsedkyně školské komise Svazu měst a obcí Marcela Štiková ocenila, že na rozdíl od předchozích návrhů byla nová reforma předložena souběžně s požadavkem na další peníze. Předseda Unie školských asociací ČR (CZESHA) Jiří Zajíček nicméně upozornil, že konkrétní částka, kterou si školy rozdělí, zatím není známa.
„Nevíme konkrétní finanční dopad na jednotlivé školy, protože nevíme, kolik prostředků do školství přijde. Bez toho to nemůžeme jednoznačně podpořit,“ uvedl. Doplnil, že celkově reformu hodnotí pozitivně.
Ministryně Valachová připomněla, že vláda schválila reformu jednomyslně včetně hlasu šéfa resortu financí Andreje Babiše (ANO). Dostatek peněz je ale i podle ní klíčový. „Žádné změny financování se nedají udělat zadarmo nebo z pofidérních úspor ministerstva školství,“ řekla.
„My odhadujeme dopad v rozpočtu na rok 2019 zhruba na tři miliardy korun. Jsou to zejména peníze, které dlouhodobě školství dlužíme, to nejsou peníze na nějaké byrokratické papíry,“ uvedla.
Plánované propočty budou vycházet také z toho, že regionální školství by mělo získat navíc osm miliard korun na platy učitelů, vyšší počet žáků a společné vzdělávání.
Podle vedoucího organizace EDUin Bohumila Kartouse bude pozitivní změnou, že se naruší koncept různých krajských normativů. „Stát centrálně stanovuje obsah vzdělávání, a tím pádem neexistuje důvod, aby v různých krajích existovalo různé financování,“ vysvětlil.
Myslí si, že novela vyváží rozdíly mezi kraji hlavně u základních a mateřských škol. U středních škol by byl s hodnocením opatrný.
„Máme vychýlenou strukturu středního školství směrem k odbornému vzdělávání. Jestliže se budeme uměle snažit trend blokovat, tak se to do budoucna projeví třeba tím, že absolventi středních škol, pokud se jich více budeme snažit distribuovat na střední odborná učiliště, budou odcházet s nižší všeobecnou gramotností a nižší adaptabilitou, což je pro budoucnost pravděpodobně nejdůležitější vzdělávací předpoklad,“ uvedl Kartous.
O novele financování regionálního školství začnou jednat poslanci
Novelu školského zákona se změnou financování regionálního školství v prvním čtení poslanci v úterý odsouhlasili. TOP 09 chce ale navrhnout sloučení mzdových a neinvestičních prostředků.
Školy v gesci krajů a obcí by tak dostaly větší prostor pro rozhodování o svých financích. „Možnost už před několika lety dostaly vysoké školy a větší míra samostatnosti se osvědčila,“ uvedla expertka TOP 09 na školství Anna Putnová.
Odmítavě se ale ke změnám staví opoziční ODS. Její expert na školství Václav Klaus mladší prohlásil, že současný systém, kdy dostávají školy od státu peníze podle počtu žáků, považuje za logický a spravedlivý.
Nová pravidla navržená ministerstvem školství podle něj povedou k destabilizaci školství a k tomu, že peníze budou mít ty školy, jejichž ředitelé budou umět „kouzlit“ s tabulkami.
Pokud by novela nakonec prošla, místo počtu žáků má při financování získat na významu počet odučených hodin, který vyžaduje daný vzdělávací program. Maximální rozsah určí ministerstvo školství. Reforma se bude týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce.
Vláda včetně ministra financí podpořila změny financování jednomyslně.
Mimo zůstanou soukromé nebo církevní školy. Přitom zástupce Svazu průmyslu a dopravy Miloš Rathouský vyjádřil touhu zaměstnavatelů, aby se reforma vztahovala i na tyto typy škol. Ministryně ale uvedla, že o komplexní změnu by se pokusila, kdyby měla k dispozici celé čtyři roky funkčního období.
Reformu financování soukromých a církevních škol plánuje odděleně, do konce roku by její teze měla schválit koaliční rada. Nad rámec veřejné služby, kterou si objedná stát, by se měla státní podpora soukromých a církevních škol snížit.
