V eurovolbách kandiduje v Česku 39 stran a hnutí. Na vyřízení voličského průkazu je čas až do května

Ve volbách do Evropského parlamentu se letos v Česku utká 39 uskupení. Ministerstvo vnitra z voleb vyřadilo jen Moravskou a Slezskou pirátskou stranu. Rozhodnutí o registracích oznámilo ministerstvo na svém webu. Minulých eurovoleb v roce 2014 se účastnilo 38 seskupení.

Zdroj: ČTK/imago stock&people Autor: Christian Spicker

Důvodem vyřazení Moravské a Slezské pirátské strany bylo mimo jiné to, že nedoložila doklad o státním občanství svých kandidátů na europoslance, kteří tak museli být vyškrtnuti. Strana také nezaplatila patnáctitisícový příspěvek na úhradu volebních nákladů. Ze stejného důvodu byla před pěti lety z volebního klání vyřazena Československá strana socialistická.

Moravská a Slezská pirátská strana se sice proti svému vyškrtnutí bude moci obrátit na Nejvyšší správní soud, není ale s ohledem na nedodržení zákonných podmínek kandidatury pravděpodobné, že by uspěla.

Kandidují všechny parlamentní strany i různé koalice

V letošních volbách do Evropského parlamentu tak bude kandidovat mimo jiné všech devět sněmovních stran včetně České pirátské strany. TOP 09 a Starostové kandidují jako koalice, stejně jako při předchozích eurovolbách před pěti lety. 

V posledních volbách do Evropského parlamentu před pěti lety nejlépe uspělo hnutí ANO se ziskem 16 procent hlasů těsně před společnou kandidátkou TOP 09 a STAN, třetí byla ČSSD. Tato uskupení si rovnoměrně rozdělila 12 z 21 křesel českých europoslanců. Po třech evropských poslancích získali komunisté a lidovci, dvě místa obsadili občanští demokraté a jedno Svobodní, kteří letos vsadili na spolupráci se stranou Radostné Česko.

Další dvoučlennou koalici pro květnové volby vytvořily strany Rozumní a Národní demokracie, kteří do názvu vtělily hesla Stop migraci a Nechceme euro. Dělnická strana sociální spravedlnosti a Národní fronta se chtějí koaličně bít „Za národní suverenitu!“. Za koalicí Patrioti pro neutralitu jsou Patrioti České republiky a Česká strana národně sociální.

Koalici vytvořili také Soukromníci a hnutí Nezávislí. Mezi registrovanými uskupeními jsou rovněž hnutí Evropa společně (ESO) europoslance Jaromíra Štětiny (za TOP 09) nebo Hlas dalších europoslanců Pavla Teličky a Petra Ježka.

Národní socialisté v roce 2014 kandidovali jako LEV 21 - Národní socialisté, Aliance národních sil jako Občané 2011.

Vládní hnutí ANO 2011 letos má díky obdobnému názvu konkurenta v podobě brněnského hnutí „ANO, vytrollíme europarlament“. Do bojů zasáhnou také strana s názvem „JSI PRO? Jistota Solidarita Investice pro budoucnost“, hnutí Vědci pro Českou republiku, nacionálně orientované politicko-filozofické hnutí První republika nebo hnutí Tvůj kandidát. 

Volby jsou 24. a 25. května

Češi mohou v evropských volbách hlasovat v pátek 24. května od druhé odpolední do desáté večerní a v sobotu 25. května od osmi ráno do dvou. Oprávněným voličům musí být nejpozději druhý den voleb osmnáct let. Svou totožnost je nutné prokázat občanským průkazem nebo pasem.

Lidé musí hlasovat ve volebním obvodě, kde mají trvalé bydliště. Pokud by rádi volili jinde, musejí si na svém obecním úřadě zažádat o voličský průkaz. Žádost lze poslat poštou nebo datovou schránkou, a to nejpozději tak, aby ji úřad 17. května měl, osobně lze o voličský průkaz žádat až do 22. května. Voliči s průkazem pak mohou hlasovat kdekoli v zemi.

Češi v zahraničí nemohou hlasovat pro české kandidáty na ambasádách. Pokud však bydlí v některé z unijních zemí, mohou volit v tamních eurovolbách. V každé zemi jsou ale jinak nastavená pravidla pro registraci, například v Lucembursku mohou unijní občané volit až po pěti letech pobytu.

Aby mohli cizinci hlasovat v Česku, musí být nejpozději druhý den voleb starší osmnácti let a musejí být zaregistrováni k přechodnému nebo trvalému pobytu, a to nejpozději 45 dní před volbami. Do 14. dubna musí na svém obecním úřadě zažádat o zapsání na seznam voličů. 

Jedna kandidátka pro celou zemi

Čeští kandidáti budou soupeřit celkem o jednadvacet míst, stejně jako při minulých volbách před pěti lety. Strany na rozdíl od voleb do Poslanecké sněmovny staví pouze jednu kandidátku pro celou republiku. Voliči ale mohou stejně jako v jiných volbách kroužkovat.

Hlas pro konkrétní stranu znamená i hlas pro takzvaného spitzenkandidata (vedoucího kandidáta) a potenciálního šéfa Evropské komise.

Pokud tedy někdo hodí lístek například ČSSD, hlasuje tím nepřímo i pro Nizozemce Franse Timmermanse, který vede do voleb Stranu evropských socialistů, mezi něž patří právě i čeští sociální demokraté. A například do Aliance evropských konzervativců a reformistů patří i český europoslanec Jan Zahradil (ODS).

Kandidát vítězné evropské strany by se měl stát nástupcem Jeana-Clauda Junckera v čele sboru komisařů.

Kvůli chystanému brexitu se počet poslanců snížil ze 751 na 705. Část britských míst se přerozdělila mezi zbývající členské země. Například Slovensko si tak polepšilo o jeden mandát, nově má čtrnáct míst. Španělé a Francouzi si dokonce polepšili o pět poslanců. V Česku se stejně jako v Německu počet nezměnil. S finálním číslem ale může zamíchat případné odložení nebo zrušení britského odchodu.

Unijní volby začnou už 23. května v Nizozemsku a skončí 26. května, kdy bude hlasovat nejvíce zemí. Poté se vyhlásí konečné výsledky a začne se vyjednávat o novém rozdělení výborů i vedení Evropského parlamentu. Vítězná stranická frakce rovněž navrhne svého spitzenkandidata na šéfa Evropské komise. Do jejího složení ale promluví také prezidenti a premiéři členských států.