„Není možné, aby se někdo jen vezl.“ Timmermans podporoval kvóty, teď vede socialisty do voleb

Stranu evropských socialistů (PES), která tvoří v Evropském parlamentu druhou největší frakci, povede do květnových voleb jako vedoucí kandidát Frans Timmermans. Strana o tom rozhodla na svém kongresu v Lisabonu, informovala agentura DPA. Tím se stal také kandidátem PES na předsedu Evropské komise. V ní je bývalý nizozemský ministr zahraničí od roku 2014 místopředsedou.

Květnové volby do Evropského parlamentu budou podle Timmermanse těmi nejdůležitějšími od chvíle, kdy byli europoslanci v roce 1979 poprvé voleni přímo. Hlasování podle něj bude „bojem o samotnou duši Evropy“, protože není v EU možné pokračovat ve stávajícím kurzu, který prý nastolili především liberální evropští lidovci.

Timmermans považuje za výzvu růst síly nacionalistických stran. „Nekritizuji voliče nacionalistických stran, kritizuji jejich lídry. Voliči hlasují z beznaděje, kvůli chybějícím vyhlídkám. Musíme být velmi kritičtí k minulosti, zlepšit svou práci a přijít s projektem, kterým nebudou jen řeči, ale který ukáže konkrétní kroky ke spravedlivější společnosti,“ uvedl začátkem listopadu.

Kandidát socialistů ve funkci eurokomisaře například jednal s Polskem o kontroverzním zákonu o nejvyšším soudu. Prosazoval také povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků. „V jedné věci chci být velmi jednoznačný: není možné, aby se někdo jen vezl. Pokud existuje vážná krize, pokud je jeden členský stát zahlcen… musí mít možnost počítat se solidaritou každé jednotlivé další členské země Evropské unie,“ řekl například loni.

V březnu 2017 se v Praze zúčastnil slavnostního připomenutí schůzky jednoho z prvních mluvčích Charty 77 Jana Patočky s nizozemským ministrem zahraničí Maxem van der Stoelem, která se odehrála v roce 1977. „Bez Charty 77 nebo hnutí Solidarita by Evropa byla rozdělena mnohem déle… Byli to lidé z Východu, kteří vyhráli studenou válku, na to bychom nikdy neměli zapomenout,“ řekl loni ve svém projevu.

O pozici vedoucího kandidáta evropských socialistů a demokratů, k nimž se řadí i ČSSD, se původně chtěl ucházet rovněž slovenský místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Na počátku listopadu se ale své kandidatury vzdal ve prospěch Timmermanse. Uvedl tehdy, že s ním chce úzce spolupracovat.

Sedmapadesátiletý Timmermans se postaví mimo jiné kandidátovi Evropské lidové strany (EPP), která tvoří v europarlamentu nejsilnější frakci. Od počátku listopadu je jím Němec Manfred Weber. Do čela kandidátky Evropských konzervativců a reformistů (ECR) byl zvolen český europoslanec Jan Zahradil (ODS). Zelení do boje vyslali Němku Franzisku Kellerovou a Nizozemce Base Eickhouta.

Franciscus Cornelis Gerardus Maria Timmermans se narodil 6. května 1961 v Maastrichtu.

Na univerzitě v Nizozemsku vystudoval francouzskou literaturu, ve Francii získal magisterské tituly v oborech evropské právo, francouzská literatura a historie.

Po dokončení studia navázal na svého otce, který byl diplomatem, a pracoval pro nizozemské ministerstvo zahraničí a nizozemské velvyslanectví v Moskvě.

V 90. letech byl poradcem eurokomisaře Hanse van den Broeka a v letech 1995 až 1998 radil komisaři OBSE Maxi van der Stoelovi.

Politickou kariéru Timmermans nastartoval koncem 90. let, kdy za sociálnědemokratickou Stranu práce zasedal v nizozemském parlamentu. V letech 2012 až 2014 vykonával funkci nizozemského ministra zahraničí.

Následně se stal prvním místopředsedou Evropské komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem. Zastává post eurokomisaře pro lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv. Jako takový má na starost řízení Komise s Polskem a Maďarskem ohledně stavu justice, respektive vlády práva.

Nizozemský politik hovoří také německy, anglicky, francouzsky, italsky a rusky. Je podruhé ženatý, má čtyři děti.

Frans Timmermans
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 50 mminutami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 1 hhodinou

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 7 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 11 hhodinami
Načítání...