Stranu evropských socialistů (PES), která tvoří v Evropském parlamentu druhou největší frakci, povede do květnových voleb jako vedoucí kandidát Frans Timmermans. Strana o tom rozhodla na svém kongresu v Lisabonu, informovala agentura DPA. Tím se stal také kandidátem PES na předsedu Evropské komise. V ní je bývalý nizozemský ministr zahraničí od roku 2014 místopředsedou.
Květnové volby do Evropského parlamentu budou podle Timmermanse těmi nejdůležitějšími od chvíle, kdy byli europoslanci v roce 1979 poprvé voleni přímo. Hlasování podle něj bude „bojem o samotnou duši Evropy“, protože není v EU možné pokračovat ve stávajícím kurzu, který prý nastolili především liberální evropští lidovci.
Timmermans považuje za výzvu růst síly nacionalistických stran. „Nekritizuji voliče nacionalistických stran, kritizuji jejich lídry. Voliči hlasují z beznaděje, kvůli chybějícím vyhlídkám. Musíme být velmi kritičtí k minulosti, zlepšit svou práci a přijít s projektem, kterým nebudou jen řeči, ale který ukáže konkrétní kroky ke spravedlivější společnosti,“ uvedl začátkem listopadu.
Kandidát socialistů ve funkci eurokomisaře například jednal s Polskem o kontroverzním zákonu o nejvyšším soudu. Prosazoval také povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků. „V jedné věci chci být velmi jednoznačný: není možné, aby se někdo jen vezl. Pokud existuje vážná krize, pokud je jeden členský stát zahlcen… musí mít možnost počítat se solidaritou každé jednotlivé další členské země Evropské unie,“ řekl například loni.
V březnu 2017 se v Praze zúčastnil slavnostního připomenutí schůzky jednoho z prvních mluvčích Charty 77 Jana Patočky s nizozemským ministrem zahraničí Maxem van der Stoelem, která se odehrála v roce 1977. „Bez Charty 77 nebo hnutí Solidarita by Evropa byla rozdělena mnohem déle… Byli to lidé z Východu, kteří vyhráli studenou válku, na to bychom nikdy neměli zapomenout,“ řekl loni ve svém projevu.
O pozici vedoucího kandidáta evropských socialistů a demokratů, k nimž se řadí i ČSSD, se původně chtěl ucházet rovněž slovenský místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Na počátku listopadu se ale své kandidatury vzdal ve prospěch Timmermanse. Uvedl tehdy, že s ním chce úzce spolupracovat.
Sedmapadesátiletý Timmermans se postaví mimo jiné kandidátovi Evropské lidové strany (EPP), která tvoří v europarlamentu nejsilnější frakci. Od počátku listopadu je jím Němec Manfred Weber. Do čela kandidátky Evropských konzervativců a reformistů (ECR) byl zvolen český europoslanec Jan Zahradil (ODS). Zelení do boje vyslali Němku Franzisku Kellerovou a Nizozemce Base Eickhouta.
Franciscus Cornelis Gerardus Maria Timmermans se narodil 6. května 1961 v Maastrichtu.
Na univerzitě v Nizozemsku vystudoval francouzskou literaturu, ve Francii získal magisterské tituly v oborech evropské právo, francouzská literatura a historie.
Po dokončení studia navázal na svého otce, který byl diplomatem, a pracoval pro nizozemské ministerstvo zahraničí a nizozemské velvyslanectví v Moskvě.
V 90. letech byl poradcem eurokomisaře Hanse van den Broeka a v letech 1995 až 1998 radil komisaři OBSE Maxi van der Stoelovi.
Politickou kariéru Timmermans nastartoval koncem 90. let, kdy za sociálnědemokratickou Stranu práce zasedal v nizozemském parlamentu. V letech 2012 až 2014 vykonával funkci nizozemského ministra zahraničí.
Následně se stal prvním místopředsedou Evropské komise vedené Jeanem-Claudem Junckerem. Zastává post eurokomisaře pro lepší regulaci, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv. Jako takový má na starost řízení Komise s Polskem a Maďarskem ohledně stavu justice, respektive vlády práva.
Nizozemský politik hovoří také německy, anglicky, francouzsky, italsky a rusky. Je podruhé ženatý, má čtyři děti.
