EU má být sdružením různých skupin států, které se různě integrují, míní Zahradil

Nahrávám video
Europoslanec Zahradil v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Evropská unie by měla být vícerychlostní a pružná, domnívá se europoslanec Jan Zahradil (ODS). Řekl to v Interview ČT24. Lídr frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR), za niž kandiduje na šéfa Evropské komise, si myslí, že tato pružnost může fungovat třeba i při řešení migrační krize. Zahradil věří, že jeho frakce má v květnových volbách do Evropského parlamentu velkou šanci na úspěch.

„Myslím si, že šance jsou docela velké, protože eurokritické hlasy nabydou na síle. Budou tam samozřejmě i radikální kritické hlasy, ale my nechceme být těmi radikálními, my chceme patřit k těm umírněným alternativním, nabídnout alternativu mezi antievropskými radikály a, řekněme, proevropskými fanatiky,“ uvedl europoslanec.

Zahradil prosazuje princip takzvané pružné evropské integrace či vícerychlostní Evropské unie. „Představuji si ideální Evropskou unii jako sdružení různých skupin států, které se propojují do různé míry, aniž by k tomu nutily ostatní,“ vysvětlil.

Euposlanec dodal, že pružná integrace už podle něj v určitých případech funguje, konkrétně jmenoval eurozónu nebo spolupráci zemí visegrádské čtyřky. 

Vícerychlostní přístup by podle Zahradila mohla EU uplatňovat také v případě řešení migrační krize. „Když se volá po solidaritě, tak ty země, které nejsou tak atraktivními cíli migračních vln, by mohly přispět jiným způsobem – finančně, logisticky, technicky,“ uvedl europoslanec.

„Je třeba stát na straně Ukrajiny“

Poslední incident mezi Ruskem a Ukrajinou v Kerčském průlivu považuje Zahradil za vážný. Předpokládá, že Evropská unie na něj zareaguje formou sankcí, protože jiné nástroje k dispozici, stejně jako celý Západ, ani nemá.

Rusko podle něj nemůže postupovat jinak, než že bude incident vydávat za provokaci ze strany Ukrajiny, Zahradil mluví v této souvislosti o „běžné propagandistické floskuli“. Stejně tak je podle něj logické, že Ukrajina bude označovat záležitost za ruskou provokaci.

„Nemám příliš velké iluze o kvalitě ukrajinské administrativy, nemám příliš velké iluze o tom, co je Ukrajina za stát, jak funguje nebo nefunguje, ale v této věci je zapotřebí stát na straně Ukrajiny,“ uzavřel Zahradil.

Europoslanec Zahradil mluvil v Interview ČT24 také o brexitu, o roli EU v globálním obchodu nebo o energetické závislosti Unie na Rusku. Celý rozhovor najdete ve videu v úvodu článku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...