Sněmovna ani v pátek nedokončila debatu o komunistickém návrhu na zdanění církevních restitucí, který vetovali senátoři. Poslanci projednávání přerušili kvůli jinému pevně zařazenému bodu, a to o elektronických neschopenkách. Slovo si totiž vzal poslanec ODS Marek Benda a dopředu avizoval, že bude mluvit až do konce schůze.
Poslanci debatu o zdanění náhrad církvím opět nedokončili
Benda začal předčítat z brožury, kterou o zdanění státních náhrad církvím za majetek nevydaný v restitucích sepsala pro pražské arcibiskupství skupina ekonomů a právníků. „Kdo má chuť na kávu, může klidně odejít,“ upozorňoval Benda poslance ještě před tím, než se pustil do četby.
Před ním dokončil svůj projev komunistický poslanec Miroslav Grebeníček, který zahájil už v úterý. „Když Senát odmítl návrh, většina senátorů se místo věcného posouzení uchýlila k ideologickým klišé,“ prohlásil Grebeníček. Náhrady církvím označil za dar „prokorupční vlády“ Petra Nečase (ODS).
Zdanění náhrad je podle odpůrců protiústavní
Část senátorů i poslanců už avizovala, že pokud bude daňová novela platit, napadnou ji u Ústavního soudu. Zdanění náhrad je podle jeho odpůrců nemravné a protiústavní s ohledem na smlouvy, které stát s církvemi v rámci majetkového vypořádání uzavřel. Naopak podle zastánců byly finanční náhrady církvím za nevydaný majetek nadhodnocené.
Zdanění náhrad církvím je jednou z podmínek komunistické strany pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Stát by mohl zdaněním podle KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí.
Ústavní právník Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy se domnívá, že návrh komunistů je protiústavní. „Jde o pokus zdanit něco, co ve skutečnosti není příjmem, ale náhradou za nějakou způsobenou škodu,“ řekl Antoš České televizi. „Daňový systém je postaven na tom, že se daní příjmy. Pokud ale utrpíte nějakou škodu, někdo vám ji nahrazuje, tak nerozmnožuje váš majetek, a tím pádem se to ani nedaní,“ dodal právník.
K debatě o mýtu se sněmovna vrátí koncem března
Už v úvodu jednání sněmovna udělila vládě předběžný souhlas k hlasování v Radě Evropské unie o návrzích opatření, která mají řešit dopady na rozpočet Unie v případě, že Británie opustí EU bez dohody. Pro takzvaný brexit bez dohody připravila Evropská komise několik nařízení, která řeší především vzájemné finanční závazky. Předběžný souhlas musí vládě dát též Senát.
Poslanci také v pátek při změnách programu schůze rozhodli, že se vrátí k nedokončené debatě o mýtném systému ve středu 27. března. Bouřlivou diskusi ve čtvrtek sněmovna nedokončila a opozice tvrdí, že místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek svou roli v případu podezření z ovlivňování mýtného tendru nevysvětlil. Frakce ODS, Pirátů a TOP 09 původně chtěla, aby bylo pokračování diskuse zařazeno už na páteční jednání.
