Grégr hájil privatizaci Mostecké uhelné. Podle exministra byla úspěšná

Nahrávám video

Někdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr v pátek u soudu hájil prodej státního podílu v Mostecké uhelné společnosti (MUS), který na jeho návrh schválila v roce 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Uvedl, že pro národní hospodářství bylo toto řešení v danou chvíli optimální. Opakovaně také zdůraznil, že k někdejším manažerům MUS obžalovaným z tunelování společnosti nemá žádný osobní vztah a že se považuje za neutrální osobu.

Odprodej 46procentního státního podílu firmě Investenergy za 650 milionů korun schválila Zemanova vláda jednomyslně. Grégr tvrdí, že nevěděl o souvislosti mezi Investenergy a společností Appian Group ani o tom, že za Appian stojí vlastníci majoritního podílu v MUS, tedy obžalovaní manažeři.

Zároveň ale na dotaz soudkyně pražského městského soudu připustil, že nebylo žádným tajemstvím, že management MUS usiluje o výhradní vlastnictví firmy. Říkalo se to prý v kuloárech.

Nahrávám video

Grégr: Skoro jsme byli rádi, že jsme se MUS zbavili

Devětaosmdesátiletý Grégr uvedl, že privatizaci MUS považuje za standardní a úspěšnou. Privatizovat státní podíl bylo podle něj zapotřebí poté, co stát ztratil v roce 1998 ve společnosti majoritu, takže nemohl zasahovat do jejího rozhodování v době, kdy před MUS stály zásadní a stěžejní úkoly. „Skoro jsme byli rádi, že jsme se toho zbavili,“ poznamenal.

Grégr byl od počátku zastáncem přímého prodeje státního podílu. Druhou variantou, kterou původně prosazovalo ministerstvo financí, byla soutěž. „To se většinou nedotáhne a většinou se také vysoutěží menší cena,“ vysvětlil dnes exministr svůj postoj. Cena 650 milionů korun podle Grégra odpovídala tržní hodnotě akcií navýšené o 25 procent.

Podle evropského práva nemůžou být lidé trestáni za jednu věc dvakrát. Očekává se proto, že v okamžiku, kdy někdo z nich nastoupí do vězení ve Švýcarsku, jejich kauza v Česku skončí. První je na řadě Antonio Koláček, nastoupit by měl v květnu.
Jiří Hynek
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu

„Investenergy jsem považoval za brokerskou společnost, která nakupuje akcie, což je běžný způsob nákupu akcií na trhu. Neviděl jsem v tom žádný problém,“ podotkl bývalý sociálnědemokratický politik. 

Na vyvádění peněz Grégr slovně upozornil kolegu z vlády

Pochybnosti měl Grégr naopak podle svých slov ohledně prostředků, za které byla odkoupena majoritní část MUS. Po nástupu do funkce jej prý kdosi na ulici anonymně upozornil na to, že z firmy jsou vyváděny peníze do společnosti Newton, kterou založil obžalovaný Antonio Koláček. 

Grégr v pátek řekl, že na to ústně upozornil tehdejšího ministra Jaroslava Baštu, který měl na starosti zpravodajské služby. Bašta mu prý následně řekl, že věc prověřil a že je všechno v pořádku.

„Tím jsem to pro mě považoval za skončené. Nikoho dalšího z vlády jsem o tom neinformoval,“ doplnil Grégr na otázku soudkyně. Ohledně Newtonu se prý následně dověděl, že převod peněz z MUS měl „charakter půjčky“. 

Obžaloba tvrdí, že Koláček, Jiří Diviš, Petr Kraus, Oldřich Klimecký a Marek Čmejla vytvořili nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií MUS. 

Poté prý vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl přes Investenergy za výrazně nižší cenu. Česku tím údajně způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun.

Podle obviněných potvrdil Grégr, že nešlo o podvod

Všichni obvinění vinu odmítají. „Dneska se potvrdilo, že stát věděl, komu prodává. Vědělo se to v podstatě už od roku 1998. Ti, kdo prodávali, neměli žádný důvod neprodat zbytkový podíl MUS tomu subjektu, který akcie koupil. Neexistovaly žádné pochybnosti o právní stránce prodeje,“ komentoval Grégrovu výpověď Koláček.

„Stát chtěl prodat podíl a jedinou jeho preferencí bylo prodat ho subjektu, který zajistí pokračování činnosti MUS,“ přidal se Čmejla.

obrázek
Zdroj: ČT24

S touto interpretací nesouhlasí státní zástupce Radek Bartoš. Připomněl, že obžaloba klade manažerům za vinu podvod – tedy to, že vláda nevěděla, komu akcie prodává a že za ně bude zaplaceno penězi pocházejícími ze samotné MUS. 

„Pokud bylo tak notoricky známé, že akcionáři MUS jsou vlastně jejími manažery, proč to nikdy nebylo veřejně přiznáno? Proč tam vystupovala společnost Appian jako americká investiční společnost a Investenergy jako švýcarská brokerská společnost? Proč tedy manažeři neřekli, že Investenergy je společnost, kterou ovládá pan Koláček, pan (Luboš) Měkota, pan Klimecký, od určité doby spolu s panem Čmejlou a Krausem? Toto veřejně nikdy nepadlo. Tyto společnosti nikdy neidentifikovaly své skutečné vlastníky,“ řekl Bartoš novinářům.

S interpretací obviněných nesouhlasí ani bývalý ředitel Fondu národního majetku ČR Roman Češka. Ovládnutí dolů skupinou kolem Antonína Koláčka označil za nepřátelské převzetí. „Používali k tomu prokazatelně peníze samotné společnosti, což se nesmělo. Samozřejmě přes někoho,“ prohlásil u soudu.

K věci se měl v pátek vyjádřit i bývalý ministr financí Pavel Mertlík, nakonec se na něj však nedostalo. Soud ho předvolá v dubnu, kdy bude hlavní líčení pokračovat.

O prodeji státního podílu rozhodovala vláda premiéra Miloše Zemana v roce 1999. Tehdejší premiér a současný prezident už v kauze Mostecké uhelné vypovídal na policii. Soud se ale zatím nerozhodl, zda ho jako svědka pozve k hlavnímu líčení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23Aktualizovánopřed 33 mminutami

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 1 hhodinou

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 1 hhodinou

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 11 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 19 hhodinami

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.