Grégr hájil privatizaci Mostecké uhelné. Podle exministra byla úspěšná

3 minuty
Události: Grégr hájil před soudem privatizaci Mostecké uhelné
Zdroj: ČT24

Někdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr v pátek u soudu hájil prodej státního podílu v Mostecké uhelné společnosti (MUS), který na jeho návrh schválila v roce 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Uvedl, že pro národní hospodářství bylo toto řešení v danou chvíli optimální. Opakovaně také zdůraznil, že k někdejším manažerům MUS obžalovaným z tunelování společnosti nemá žádný osobní vztah a že se považuje za neutrální osobu.

Odprodej 46procentního státního podílu firmě Investenergy za 650 milionů korun schválila Zemanova vláda jednomyslně. Grégr tvrdí, že nevěděl o souvislosti mezi Investenergy a společností Appian Group ani o tom, že za Appian stojí vlastníci majoritního podílu v MUS, tedy obžalovaní manažeři.

Zároveň ale na dotaz soudkyně pražského městského soudu připustil, že nebylo žádným tajemstvím, že management MUS usiluje o výhradní vlastnictví firmy. Říkalo se to prý v kuloárech.

9 minut
Grégr tvrdil, že v MUS ztratil stát majoritu už dříve, shrnul redaktor ČT Jiří Hynek
Zdroj: ČT24

Grégr: Skoro jsme byli rádi, že jsme se MUS zbavili

Devětaosmdesátiletý Grégr uvedl, že privatizaci MUS považuje za standardní a úspěšnou. Privatizovat státní podíl bylo podle něj zapotřebí poté, co stát ztratil v roce 1998 ve společnosti majoritu, takže nemohl zasahovat do jejího rozhodování v době, kdy před MUS stály zásadní a stěžejní úkoly. „Skoro jsme byli rádi, že jsme se toho zbavili,“ poznamenal.

Grégr byl od počátku zastáncem přímého prodeje státního podílu. Druhou variantou, kterou původně prosazovalo ministerstvo financí, byla soutěž. „To se většinou nedotáhne a většinou se také vysoutěží menší cena,“ vysvětlil dnes exministr svůj postoj. Cena 650 milionů korun podle Grégra odpovídala tržní hodnotě akcií navýšené o 25 procent.

Podle evropského práva nemůžou být lidé trestáni za jednu věc dvakrát. Očekává se proto, že v okamžiku, kdy někdo z nich nastoupí do vězení ve Švýcarsku, jejich kauza v Česku skončí. První je na řadě Antonio Koláček, nastoupit by měl v květnu.
Jiří Hynek
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu

„Investenergy jsem považoval za brokerskou společnost, která nakupuje akcie, což je běžný způsob nákupu akcií na trhu. Neviděl jsem v tom žádný problém,“ podotkl bývalý sociálnědemokratický politik. 

Na vyvádění peněz Grégr slovně upozornil kolegu z vlády

Pochybnosti měl Grégr naopak podle svých slov ohledně prostředků, za které byla odkoupena majoritní část MUS. Po nástupu do funkce jej prý kdosi na ulici anonymně upozornil na to, že z firmy jsou vyváděny peníze do společnosti Newton, kterou založil obžalovaný Antonio Koláček. 

Grégr v pátek řekl, že na to ústně upozornil tehdejšího ministra Jaroslava Baštu, který měl na starosti zpravodajské služby. Bašta mu prý následně řekl, že věc prověřil a že je všechno v pořádku.

„Tím jsem to pro mě považoval za skončené. Nikoho dalšího z vlády jsem o tom neinformoval,“ doplnil Grégr na otázku soudkyně. Ohledně Newtonu se prý následně dověděl, že převod peněz z MUS měl „charakter půjčky“. 

Obžaloba tvrdí, že Koláček, Jiří Diviš, Petr Kraus, Oldřich Klimecký a Marek Čmejla vytvořili nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií MUS. 

Poté prý vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu odkoupili jeho podíl přes Investenergy za výrazně nižší cenu. Česku tím údajně způsobili škodu nejméně 3,2 miliardy korun.

Podle obviněných potvrdil Grégr, že nešlo o podvod

Všichni obvinění vinu odmítají. „Dneska se potvrdilo, že stát věděl, komu prodává. Vědělo se to v podstatě už od roku 1998. Ti, kdo prodávali, neměli žádný důvod neprodat zbytkový podíl MUS tomu subjektu, který akcie koupil. Neexistovaly žádné pochybnosti o právní stránce prodeje,“ komentoval Grégrovu výpověď Koláček.

„Stát chtěl prodat podíl a jedinou jeho preferencí bylo prodat ho subjektu, který zajistí pokračování činnosti MUS,“ přidal se Čmejla.

obrázek
Zdroj: ČT24

S touto interpretací nesouhlasí státní zástupce Radek Bartoš. Připomněl, že obžaloba klade manažerům za vinu podvod – tedy to, že vláda nevěděla, komu akcie prodává a že za ně bude zaplaceno penězi pocházejícími ze samotné MUS. 

„Pokud bylo tak notoricky známé, že akcionáři MUS jsou vlastně jejími manažery, proč to nikdy nebylo veřejně přiznáno? Proč tam vystupovala společnost Appian jako americká investiční společnost a Investenergy jako švýcarská brokerská společnost? Proč tedy manažeři neřekli, že Investenergy je společnost, kterou ovládá pan Koláček, pan (Luboš) Měkota, pan Klimecký, od určité doby spolu s panem Čmejlou a Krausem? Toto veřejně nikdy nepadlo. Tyto společnosti nikdy neidentifikovaly své skutečné vlastníky,“ řekl Bartoš novinářům.

S interpretací obviněných nesouhlasí ani bývalý ředitel Fondu národního majetku ČR Roman Češka. Ovládnutí dolů skupinou kolem Antonína Koláčka označil za nepřátelské převzetí. „Používali k tomu prokazatelně peníze samotné společnosti, což se nesmělo. Samozřejmě přes někoho,“ prohlásil u soudu.

K věci se měl v pátek vyjádřit i bývalý ministr financí Pavel Mertlík, nakonec se na něj však nedostalo. Soud ho předvolá v dubnu, kdy bude hlavní líčení pokračovat.

O prodeji státního podílu rozhodovala vláda premiéra Miloše Zemana v roce 1999. Tehdejší premiér a současný prezident už v kauze Mostecké uhelné vypovídal na policii. Soud se ale zatím nerozhodl, zda ho jako svědka pozve k hlavnímu líčení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

D1 na Brno je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná, směr Praha stojí

Dálnice D1 na Žďársku je po nehodách více aut okolo 153. kilometru znovu průjezdná směrem na Brno, uvedla policejní mluvčí Jana Kroutilová. Provoz tam stál přes hodinu. Zavřený je stále směr na Prahu, kde čtyři osobní auta havarovala před 9. hodinou. Ve směru na Brno podle policie havarovalo po 8. hodině šest osobních vozidel. Při nehodách se zranilo šest lidí, byla to lehčí zranění, uvedli záchranáři.
10:08Aktualizovánopřed 20 mminutami

ŽivěVyjádření Okamury po koaliční radě

Filip Turek (za Motoristy) před jednáním koaliční rady připustil, že by Motoristé mohli navrhnout vznik postu vládního zmocněnce pro Green Deal, který by zastával on. Dál chce řešit i svoji nominaci na ministerskou funkci. Lídři vládních stran mají řešit taky muniční iniciativu. Část poslaneckého klubu SPD nesouhlasí s další koordinací dodávek munice na Ukrajinu. Požadují, aby se na iniciativě Česko přestalo podílet. Chtějí tak vysvětlení od premiéra Andreje Babiše (ANO), který pokračování minulý týden oznámil.
01:02Aktualizovánopřed 24 mminutami

Vláda projedná zřízení zmocněnce pro digitalizaci či rady pro duševní zdraví

Zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost či vznik vládní rady pro duševní zdraví projedná na svém pondělním zasedání vláda Andreje Babiše (ANO). Ministři dostanou také zprávu o naplňování Národního plánu obnovy.
01:30Aktualizovánopřed 25 mminutami

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 54 mminutami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 3 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 4 hhodinami

Poprvé po volbách zasedne tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sejde poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by se měli zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po skončení tripartitního zasedání má večer následovat ještě vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro letošek pro hůř odměňované a státní službu zvýšení tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent.
před 8 hhodinami
Načítání...