Soudních znalců je čím dál méně. Vypracovávat posudky je na poměry v justici vcelku špatně placené – navíc jim hrozí i pokuty, které vláda ještě chtěla zvýšit. Nakonec možná budou zhruba o polovinu nižší, než vláda původně navrhovala. Naopak odměny se soudním znalcům zřejmě zvýší. Posudky soudních znalců jsou klíčové pro soudní rozhodnutí.
Podle komory znalců nevyhovující podmínky vedou k tomu, že odborníků ochotných zpracovávat pro stát posudky stále ubývá. Za deset let o pětinu. Ještě rychlejší je mizení špičkových pracovišť – znaleckých ústavů.
„Již nyní máme deficit alespoň jedné generace znalecké, která nemůže předat své zkušenosti těm mladším. A mladší o to samozřejmě zájem mít nebudou,“ uvedl předseda Komory soudních znalců ČR Vladimír Vácha.
A také platy znalců nejsou nic moc – neměnily se šestnáct let. „Když to srovnám třeba s prací advokátů, tak jsme prostě úplní chudáci,“ řekl soudní znalec v oboru písmoznalectví Jiří Straka. Platby od soudů chodí znalcům často se zpožděním. „Pořád mám nejmíň padesát posudků nezaplacených,“ dodal Straka.
Jejich horní hranice by se ale teď měla posunout z třísetpadesáti korun za hodinu na 550. Počítá s tím návrh nového zákona, který nahradí padesát let stará pravidla pro znalce.
A také maximální sankce za nejméně závažné přestupky znalců se má snížit ze sto tisíc korun na polovinu, za nejtěžší přestupky z půl milionu rovněž na polovic. Vláda přitom původně chtěla zvýšit odměny, ale i zpřísnit sankce. Razantní zvýšení pokut ale narazilo v ústavně-právním výboru. A celý zákon odmítá znalecká komora.
„Jestliže někdo má obrovský byznys za znalecké činnosti, tak i půlmilionová sankce pro něj může být sankcí adekvátní,“ nesouhlasí se snížením sankcí ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (nestraník za ANO).
Jenže poslanci se přes nesouhlas ministra spravedlnosti přiklonili ke snížení sankcí na návrh opoziční ODS. „Upozorňuju na to opakovaně u všech zákonů, že bych byl pro to, aby se pokuty snižovaly,“ uvedl předseda ústavně-právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS).
„Nejsou stanoveny adekvátní odměny, není oceněná práce a ještě navíc, aby znalcům stát hrozil likvidačními pokutami, tak to jsme považovali za nevhodné,“ konstatoval i předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. A právě o výši pokut se ve sněmovně povede v příštím týdnu hlavní bitva.
Pro snížení sankcí byla i předchůdkyně ministra spravedlnosti Helena Válková (za ANO). Na její návrh výbor doporučil, aby výše smluvních odměn znalců nebyla uváděna v evidenci znaleckých posudků a aby byla zrušena povinnost ministerstva tyto odměny přezkoumávat.
Dohled se přesune z krajských soudů na ministerstvo
K původní předloze bývalého ministra Roberta Pelikána (ANO) navrhli poslanci 176 změn. Například by se měl dohled nad znalci přesunout z krajských soudů na ministerstvo spravedlnosti.
„To, že to bude vykonávat ministerstvo, nám nevadí. Máme ovšem určité pochybnosti o tom, jestli zejména z počátku ta kontrola bude důsledná a adekvátní,“ namítl předseda Krajského soudu v Praze Lubomír Drápal. „Povede to k tomu, že praxe bude sjednocená a že se nebude rozhodovat v obdobných věcech rozdílně,“ reagoval ministr spravedlnosti Kněžínek.
Znalcům by zákon také nově uložil povinné pojištění za škodu, kterou by případně mohl jejich posudek způsobit. Válková navrhla povinné pojištění omezit na znalecké kanceláře.
Předloha také předpokládá, že jmenování nových znalců už nebude záležet na vůli předsedů krajských soudů. Každému zájemci o tuto práci vznikne právní nárok na jmenování, pokud složí vstupní zkoušku. Za obecnou část zkoušky zájemce zaplatí 3000 korun, za zvláštní část dalších 5000 korun.
V zákoně budou jednoznačně stanovené podmínky ohledně vzdělání uchazeče o znaleckou činnost a jeho praxe. Zatímco návrh kabinetu vyžadoval nejméně desetiletou praxi v oboru, výbor délku praxe snížil na polovinu.
Současný zákon o znalcích pochází z roku 1967, a je proto podle vlády značně zastaralý. Současná norma například neodráží to, že se po změně režimu staly hlavními zadavateli posudků soukromé subjekty, nikoliv stát. Nová předloha byla ve sněmovně už v minulém volebním období. Poslanci ji ale do voleb nestihli projednat. Nyní se navrhuje její účinnost od roku 2021.
