Debatu o zavedení „státních alimentů“ poslanci odložili

Poslanci přerušili další projednávání návrhu KSČM na zavedení náhradního výživného, podle kterého by alimenty na děti hradil za neplatiče v určitých případech stát. Odložili i schvalování vzniku Národní sportovní agentury. Do závěrečného schvalování naopak jde možné zvýšení mateřské matkám s vyššími příjmy a předloha, která vypouští velkoobchod ze zákona, jenž omezuje prodejní dobu o vybraných svátcích. Druhé čtení má za sebou i návrh na snížení odměn politikům, kteří vykonávají více volených funkcí zároveň.

Sněmovna přerušila další projednávání návrhu KSČM na zavedení náhradního výživného na doporučení samotných předkladatelů, protože předlohu ještě neprojednal sociální výbor. Obdobný návrh ČSSD na zavedení zálohovaného výživného sněmovna ze schůze ze stejného důvodu už dřív vyřadila.

Zavedení státních alimentů prosadila sociální demokracie do návrhu vládního prohlášení menšinového kabinetu s hnutím ANO a s tolerancí KSČM. Předlohy ale čelí kritice pravicové opozice, podle které problém s neplatiči nevyřeší, ale přesune ho na stát.

Komunisté očekávají rozpočtové dopady v prvním roce do jedné miliardy korun. Potom by se podle nich částka snižovala v souvislosti s tím, že by stát po neplatičích výživné vymáhal. Sociální demokraté odhadli, že stát by ročně na náhradním výživném vyplatil kolem 700 milionů korun, zpět by vymohl až pětinu částky.

Návrh zákona o zálohovaném výživném schválila v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, byť se předtím ANO stavělo proti zavedení další sociální dávky. Sněmovna předlohu do voleb neprojednala. Předlohu KSČM tehdy poslanci neposoudili ani v prvním čtení.

Čunek versus prezident. Politici se přeli, kolik mají dostávat za druhou funkci

Pouze 60 procent platu by dostávali politici vykonávající zároveň více volených funkcí, pokud by prošel návrh skupiny poslanců vedených Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO). Ta je zároveň i hejtmankou Karlovarského kraje.

Ve druhém čtení se ve sněmovně strhla ostrá debata, v níž zákon hájili především poslanci ANO a Pirátů, proti němu argumentovali zástupci ODS a také KDU-ČSL. Lidovci mimo jiné hájili svého senátora a zlínského hejtmana Jiřího Čunka, jehož použil Mikuláš Ferjenčík (Piráti) jako příklad bohatě placeného politika působícího ve více funkcích naráz – jak Ferjenčík podotkl, bere více než prezident. Ondřej Benešík (KDU-ČSL) je však přesvědčen, že je to v pořádku. „Je to oblíbený politik, velmi oblíbený politik. A on v době, kdy kandidoval, tak on řekl: Já chci mít prostě peníze za všechny funkce, protože dělám na sto procent. Takže není pravda, že voliči to nechtěli,“ míní.

Martin Kupka (ODS), který je kromě sněmovní funkce také líbeznickým starostou, se pak proti snížení platu postavil s tím, že „existuje v zavedené právní normě způsob, jak se vypořádat s tím, kdy se stane starosta zároveň poslancem“. Považuje za něj možnost vykonávat starostenskou funkci jako neuvolněnou. V tom případě totiž nedostává plat, pouze paušální náhradu výdělku ušlého při výkonu funkce, jejíž výši stanoví zastupitelstvo.

Mračková Vildumetzová ujistila, že hejtmanskou funkci sama vykonává jako neuvolněnou, ale domnívá se, že by zákon situaci zjednodušil a usměrnil. „Vždycky jsem kumulaci funkcí a kumulaci odměn kritizovala a vždycky ji kritizovat budu. A především budu kritizovat kumulaci odměn. Jsem přesvědčena o tom, že tento návrh právě přináší konečně to sjednocení, o kterém se tady hovořilo už dlouhou dobu,“ řekla poslankyně a hejtmanka.

Starostové a primátoři vydělávají podle velikosti obcí, měst a městských částí, které vedou, zhruba od 39 do 111 tisíc korun. Hejtmani pobírají přibližně mezi 117 a 129 tisíci korunami. Základní plat poslance a senátora bez příplatků a náhrad činí 82 400 korun. Zda budou někteří politici nadále obě částky sčítat, případně pracovat v neuvolněné funkci, anebo zda o část odměn přijdou, rozhodne sněmovna nejdříve za dva týdny. Ostrá slovní bitva mezi poslanci bude pak zřejmě pokračovat. „Návrh si zaslouží zamítnutí,“ avizoval předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Před konečným rozhodnutím je zvýšení mateřské pro matky s vyššími příjmy

Do třetího čtení naopak sněmovna poslala opoziční návrh na zvýšení mateřské rodinám se středními a vyššími příjmy. TOP 09 chce zrušit první a druhou redukční hranici pro výpočet vyměřovacího základu pro stanovení dávky. V důsledku by matky, které před nástupem na mateřskou berou měsíčně 33 500 hrubého a výše, dostávaly více peněz. Například těm s příjmem 47 tisíc korun by vzrostla o 3840 korun.

„Myslím si, že matky s průměrnými a nadprůměrnými mzdami, které nemají nárok na příspěvky na děti, na porodné ani na žádnou jinou sociální dávku, by si navýšení mateřské zasloužily,“ uvedla za autory místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Příliš velkou naději na úspěšné schválení v závěrečném čtení novela nemá. Již se k ní vyjádřil sociální výbor, který doporučil předlohu neschválit. Ve druhém čtení ale zazněl také pozměňovací návrh, který jeho autor Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) označil za kompromis.

Mateřská by se vypočítávala tak, že do částky první redukční hranice by se počítalo 100 procent, z částky do druhé redukční hranice 90 procent, z částky do třetí redukční hranice 60 procent a k částce nad tuto hranici by se nepřihlíželo. Podle Kaňkovského by se tak zmenšil dopad na státní rozpočet. Podle TOP 09 by původní navrhovaná verze stála ročně 832 milionů korun, ministerstvo práce a sociálních věcí hovoří zhruba o miliardě.

Výjimka pro velkoobchody, alkohol pro vodáky

Poslanci poslali do závěrečného čtení i návrh vládního hnutí ANO a opoziční ODS na vynětí velkoobchodu ze zákona o regulaci prodejní doby, který už podpořil hospodářský výbor. Maloobchodu by se předloha nedotkla, tyto prodejny by zůstávaly o některých svátcích zavřené. Velkoobchody jsou určeny zejména jiným podnikatelům k zásobování jejich zařízení, například restaurací, hotelů nebo malých obchodů.

Naopak sporný vznik Národní sportovní agentury bude sněmovna schvalovat nejdříve v polovině února. Poslanci podali ve středečním druhém čtení k předloze, za níž stojí vládní zmocněnec pro sport Milan Hnilička (ANO), dvě desítky pozměňovacích návrhů. Pojednávají o podobě agentury i o tom, kde bude sídlit. Někteří poslanci chtějí, aby sídlila v Ostravě, v Bruntálu nebo ve Žďáru nad Sázavou. Ačkoli novela o podpoře sportu čelila kritice hlavně z řad ODS, její zamítnutí nikdo nenavrhl.

První čtení: Posílení práv mladistvých v trestním řízení i jednotné jízdenky na železnici

Přes návrh na zamítnutí prošel prvním čtením vládní návrh, který má posílit práva mladistvých do 18 let věku v trestním řízení. Novela vychází z evropské směrnice. Zamítnutí předpisu nebo jeho vrácení k přepracování navrhli komunisté. Podle jejich poslance Zdeňka Ondráčka by se mimo jiné zvýšila byrokracie u policie.

Už nyní podle něj policisté musejí dávat lidem při podání vysvětlení k prostudování devět listů poučení. „My teď tím, že si EU vymyslí další nesmysl, budeme poučovat mladistvé možná na další dvě stránky,“ řekl. Kritici zákona jsou zároveň přesvědčeni, že současná úprava o právech mládeže v trestním řízení žádná vylepšení nepotřebuje.

Důvodem pro širší informování je podle zdůvodnění novely větší míra zranitelnosti u mladistvých než u dospělých. Směrnice také nařizuje, aby policie při výslechu mladistvého dávala přednost audiovizuálnímu záznamu před pouhým záznamem zvukovým. 

Do výborů jde také novela drážního zákona, která umožní vznik systému jednotných jízdenek na železnici bez ohledu na dopravce.  Předloha má také umožnit vstup zahraničních železničních společností na český trh. Součástí novely je také zpřesnění vymezení neveřejných vleček. Podle ministerstva dopravy to má zásadní význam, protože s provozováním veřejně přístupné vlečky je spojena povinnost provozovatelů zpracovat prohlášení o dráze, přidělovat kapacitu dráhy a sjednávat cenu za její užití.

V prvním čtení poslanci podpořili i novelu zákona o státním zastupitelství, která počítá se vznikem Úřadu evropského veřejného žalobce a umožní českým státním zástupcům být jmenováni do evropských funkcí. Prošla také novela, která v souladu s předpisy Evropské unie upravuje postupy kontrol zejména dovozu dřeva a dřevařských výrobků. Předlohu posoudí zemědělský výbor. Předpisy EU míří na nezákonnou těžbu dřeva.

Nové členy zatím nedostane RRTV ani Rada ÚSTR

Poslanci se na středečním zasedání také pokusili zvolit nového člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a sněmovního nominanta na člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Z kandidátů do RRTV měl ke zvolení nejblíže Vadim Petrov, kterého nominovalo vládní hnutí ANO a chyběly mu čtyři hlasy z potřebných 87. Jeho protikandidátku Miladu Richterovou nominovanou TOP 09 chtělo do rady vyslat 65 poslanců.

Do Rady ÚSTR neúspěšně kandidovali evangelický farář a bývalý senátor Zdeněk Bárta (za KDU-ČSL), politolog Lukáš Jelínek (za ČSSD), archivář Pavel Kugler (za ODS), spisovatel a nakladatel Jiří Padevěd (za STAN) a historik Mikuláš Pešta (za Piráty). Do obou rad se uskuteční nová volba, v případě RRTV půjde již o třetí volbu.