Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) zrušil kvůli pochybnostem výběrové řízení na radary pro armádu za tři miliardy korun. Spolu s tím vládě navrhl, aby byly radary MADR koupeny přímo od izraelské vlády bez výběrového řízení. Šéf resortu obrany také informoval kabinet o nákupu pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun. Výběr dodavatele podle něj proběhne formou vícekolové zakázky.
Původní tendr na armádní radary za 2,9 miliardy korun bez DPH vyhrál izraelský státní podnik Elta Systems. Metnar navrhl vládě, aby kvůli nutné potřebě byly radary koupeny přímo od izraelské vlády.
„Dosavadní mnohaměsíční průběh zakázky provázely opakující se spekulace a pochybnosti. Ty nevyvrátila ani mnou zřízená nezávislá komise. Proto jsem se rozhodl dosavadní zadávací zřízení zrušit,“ uvedl Metnar.
Dodal, že armáda ale nutně mobilní radiolokátory potřebuje. Náčelník generálního štábu Aleš Opata už dříve řekl, že současná technika bude fungovat maximálně do roku 2020. „Proto jsem navrhl vládě nejrychlejší možný postup, tedy přímý nákup MADR od izraelské vlády,“ dodal ministr.
Je podle něj otázka, jak se budou dařit vyjednávání, ale rád by měl podle svých slov uzavřený kontrakt v roce 2019.
Ministr už dříve řekl, že zakázka má mnoho vad, které ale nejsou v rozporu se zákonem. Minulá ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) ve funkci poukazovala na nebezpečí, že nebude možné přístroje začlenit do systému NATO. Navíc podle ní zakázku, stejně jako tendr na nákup víceúčelových vrtulníků, doprovázela závažná pochybení. Prověřuje je proto Vojenská policie. Výsledky zatím nezveřejnila.
Historicky největší armádní zakázka má být podepsána v srpnu
Nákup 210 BVP bude podle dostupných informací největší zakázkou v historii Česka. Smlouvu chce ministerstvo obrany podepsat v srpnu 2019. Metnar řekl, že termín považuje za realistický. Poznamenal, že už dříve byl vytvořen jedenáctičlenný tým, který na tendru pracuje. Ministr se domnívá, že zakázka je připravena dobře.
Předpokládaná hodnota zakázky bez životního cyklu a případné opce činí podle ministerstva obrany 42,7 miliardy korun bez DPH, tedy více než padesát miliard korun s DPH.
Úřad nyní oficiálně osloví čtyři výrobce, aby předložili své nabídky. Nová BVP by české armádě mohly dodat firmy BAE Systems, General Dynamics European Land Systems (GDELS) nebo společnosti PSM a Rheinmetall Landsysteme.
Mezinárodní firma BAE Systems vyrábí ve Švédsku vozidlo CV90, nadnárodní GDELS nabízí španělsko-rakouský projekt Ascod. Německá firma Rheinmetall Landsysteme by chtěla uspět s vozidlem Lynx a německé konsorcium PSM, tedy společný podnik společností Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme, nabízí bojové vozidlo Puma.
Tatra Export nemá prověrku, obrněná vozidla dodá jiná firma ze stejného konsorcia
Metnar předložil vládě také informace o změně dodavatele 62 obrněných vozidel Titus asi za 5,52 miliardy korun bez DPH včetně pětileté servisní podpory. O nákupu Titů už vláda v minulosti jednala, zakázka měla být zadána společnosti Tatra Export. Firma ale nezískala bezpečnostní prověrku.
Ministerstvo proto v srpnu rozhodlo, že se dodavatelem stane firma Eldis Pardubice. Obě společnosti patří do konsorcia Czechoslovak Group. Smlouvu chce ministerstvo uzavřít v dubnu, vozidla by vojáci měli dostávat v letech 2020 až 2025.
Ministři také dostali informaci o chystané rámcové smlouvě s Českou zbrojovkou Uherský Brod na nákup až 34 tisíc ručních zbraní za 2,1 miliardy korun bez DPH. Pořídí především 14 tisíc nových útočných pušek Bren a 20 tisíc pistolí. Zbraně z České zbrojovky používá česká armáda už nyní, od roku 2010 jich nakoupila téměř 40 tisíc.
