Největší zakázka v novodobé historii české armády nebude prostřednictvím otevřeného výběrového řízení. Nákup více než dvou stovek pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) má vyjít na 53 miliard korun a v roce 2020 už mají patřit do armádní výzbroje. Ministerstvo obrany chce vybrané výrobce oslovit přímo.
Armáda rozjíždí výběr bojových vozidel. Ještě letos začne hra o 53 miliard
2 minuty
Události: Tendr na 200 nových bojových vozidel vypíše vláda do konce roku
Armáda hodlá vybírat mezi vozidly od čtyř výrobců. Mezi nimi je konsorcium PSM, což je společný podnik koncernů Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme, které vyrábí vozidla Puma, švédsko-britské vozidlo CV90 od firmy BAE Systems, ASCOD od General Dynamics European Land Systems, která české armádě dodala pandury, nebo Lynx KF31 od společnosti Rheinmetall.
„Na světě není tolik výrobců bojových vozidel pěchoty, jak by si někdo mohl představovat. My oslovíme ty, kteří v rámci průmyslových dnů prokázali, že dokážou splnit požadavky armády,“ říká Jan Pejšek z ministerstva obrany.
Vozidla se zástupcům české armády představila už v létě ve vojenském prostoru Libavá. Varianty výběru jsou zcela otevřené. „Ze čtyř možných uchazečů v této době neexistuje vyložený favorit,“ uvedl vojenský specialista a šéfredaktor ATM Michal Zdobinský. Podle něj bude patřit ke klíčovým faktorům cena, ale rozhodovat bude i vybavení a parametry strojů. Vozidla by měla armádě sloužit minimálně 30 let.
O výběru rozhoduje speciální projektový tým, v němž zasedají zástupci ministerstva obrany i generálního štábu.
Životnost současných vozidel pěchoty je zhruba do konce roku 2021. Nákupem více než 200 moderních strojů armáda reaguje na bezpečnostní hrozby ve světě. „Dojde ke změně organizační struktury 7. brigádního úkolového uskupení, kdy z lehkého motorizovaného praporu se stane prapor těžký,“ přibližuje ředitel Sekce rozvoje sil ministerstva obrany Ivo Střecha.
Současná armádní vozidla pěchoty
V současnosti má česká armáda asi 120 kusů bojových vozidel pěchoty. Spoléhá se hlavně na typ BVP-2. Je to lehké bojové obojživelné pásové vozidlo s vysokou pohyblivostí a pancéřovou ochranou. Váží 14 tun a vedle tříčlenné osádky uveze dalších šest vojáků. Na silnici dosahuje rychlosti 65 kilometrů v hodině, v terénu pak 45 km/h. Umí i plavat, a to rychlostí 7 km/h. Oproti svému předchůdci BVP-1 má nový typ kolejových pásů a upravené tlumiče podvozku.
Bojové vozidlo pěchoty BVP-1
BVP-2 je určeno k ničení různých pancéřovaných cílů, včetně tanků a bojových vrtulníků a živé síly protivníka. „Mechanizovaným jednotkám, do jejichž sestavy je zařazeno, umožňuje mimo jiné i vedení palby z ručních zbraní za pohybu. Svým pancéřováním poskytuje osádce ochranu proti zbraním hromadného ničení, je přizpůsobeno pro leteckou přepravu,“ píše se na webu armády. Je vyzbrojeno kanonem 2A42 ráže 30 milimetrů, pěchotním kulometem ráže 7,62 mm a protitankovými řízenými střelami.
Bojové vozidlo pěchoty BVP-2
Vojáci používají také bojové průzkumné vozidlo (BPzV), což je obojživelný průzkumný prostředek o hmotnosti 13,8 tun na podvozku BVP-1 určený k vedení samostatné průzkumné nebo bojové činnosti zpravidla v týlu protivníka. S maximální rychlostí 65 km/h má jízdní dosah 600 až 700 kilometrů.
Vozidlo je vyzbrojeno poloautomatickým 73mm kanonem, spřaženým 7,62mm tankovým kulometem a odpalovacím zařízením protitankových řízených střel. Pro vyhledávání pevných a pohyblivých cílů je vozidlo kromě klasických pozorovacích přístrojů a zaměřovačů vybaveno i radiolokátorem PSNR-5.
Bojové průzkumné vozidlo BPzV
BPzV poskytuje díky své výchozí konstrukci a vybavení šestičlenné osádce spolehlivou ochranu před účinky tlakové vlny a pronikavé radiace v případě použití jaderných zbraní, před radioaktivním prachem při pohybu vozidla v zamořeném terénu a před účinky chemických a bakteriologických zbraní.
