Konec jedné trati v západních Čechách, urychlení jiné, noční vlak z Ostravy do Berlína a výhledově RegioJet do Českých Budějovic. Nový jízdní řád, který platí od neděle, přináší ve srovnání s minulými roky docela málo opravdu velkých změn. V jejich stínu se ale skrývají ty menší, jako drobné posuny časů odjezdů nebo zrušení jmen většiny vlaků.
- Novými jízdními řády se od 9. 12. bude řídit i další veřejná doprava.
- Vyplatí se proto zkontrolovat, zda se nemění například odjezdy regionálních autobusů.
- Nové jízdní řády může mít i MHD. Pro ni však druhá prosincová neděle není povinná.
Konec platnosti starého jízdního řádu a začátek platnosti nového o půlnoci z 8. na 9. prosince se neobejde bez zrušení pravidelné dopravy na jedné lokálce. Tentokrát je to patnáctikilometrová trať Svojšín–Bor. Jde o „zkratku“ mezi hlavní tratí Plzeň–Cheb a tratí Planá–Tachov–Domažlice, která ale trpěla nouzí o cestující. V uplynulém roce na ní jezdily vlaky jen v pátek a o víkendech, nově nepojedou vůbec.
Cestující, kteří chtějí jet z Plzně do Boru vlakem, mohou zrušený úsek snadno objet přes Planou, ostatní odvezou autobusy. Organizátor dopravy v Plzeňském kraji, společnost POVED, objednal nové víkendové spoje na autobusové lince Tachov–Bor–Plzeň, které by měly zrušené železniční spojení nahradit.
I druhá z nejdůležitějších změn, které nový jízdní řád na železnici přináší, se týká Plzeňského kraje. V něm fyzicky již zanikla a formálně s novým jízdním řádem zaniká také přímá trať z Plzně do Chrástu u Plzně. Souvisí to s otevřením Ejpovického tunelu, kterým sice jezdí vlaky již od poloviny listopadu, ale zatím jen po jedné koleji. Nově bude od neděle provoz dvoukolejný, tunelem díky tomu začnou opět jezdit i osobní vlaky – nově nejenom na lince Beroun–Plzeň, ale také přímé spoje Chrást–Plzeň, kterým se ale kvůli zajížďce přes Ejpovice zhruba o pět minut prodlouží jízdní doba.
Tunel však nevznikl kvůli regionální dopravě, nýbrž hlavně proto, aby zrychlil dálkové spojení. Výsledek lze interpretovat dvěma způsoby: šestikilometrová přeložka s více než čtyřkilometrovým tunelem zkrátí cestu vlaků z Plzně do Rokycan jen o deset minut nebo o celou polovinu. Pravda je oboje.
Každopádně Západní expresy, které jezdí z Prahy do Plzně nonstop, nadále ujedou trasu mezi oběma městy za hodinu a čtvrt (ze Smíchova za hodinu a šest minut), což je jízdní doba srovnatelná s autem – samozřejmě pouze při srovnání přímé jízdy z centra do centra.
- autem: 1 h 29 min
- MHD a vlakem: 1 h 51 min (z toho vlakem 1 h 14 min)
- MHD a autobusem ze Zličína: 2 h 5 min (z toho autobusem 1 h 0 min)
- pozn.: trasa ze zast. Pražská tržnice/parkoviště v tržnici do zast. Zimní stadion/parkoviště na Štefánikově náměstí; na přestup počítáno v Praze hl. n. 10 min, na Zličíně a v Plzni 5 min; údaje o jízdě auta jsou průměr ze tří vyhledávačů tras (Google, Mapy.cz, Via Michelin) plus rezerva 19 minut na zácpu na Vypichu (10 min) a průměrná rezerva 1 minuta na 10 km
- Západní expresy: z Prahy 1 hodina 14 minut (dosud 1:25), z Plzně 1 hodina 19 minut (dosud 1:30)
- rychlíky: z Prahy 1 hodina 25 minut (dosud 1:42), z Plzně 1 hodina 29 minut (dosud 1:48)
Tunel zkrátí i jízdní dobu rychlíků na lince Praha–Plzeň–Klatovy. Ty by navíc měly dostat lepší soupravy, čímž se České dráhy vyhnou problému se záchody – ve starých vozech, které nemají uzavřený odpadový systém a odpad z toalety padá na koleje, by je musely při průjezdu novým tunelem uzavírat.
Ruku v ruce s novými záchody půjdou i další vylepšení. „Dosavadní vagony bez klimatizace budou nahrazeny moderními oddílovými a velkoprostorovými vagony 2. třídy s klimatizací,“ přislíbil mluvčí drah Petr Šťáhlavský.
Novější vozy než dosud by se měly objevit i na některých dalších linkách. „Blíží se konec původních ‚koženek', jak lidé říkají osobním vozům z bývalého východního Německa. V dalších rychlících je nahradíme modernizovanými a často také klimatizovanými vozy. Zbývající původem východoněmecké vagony pak prošly revitalizací,“ avizoval před změnou jízdního řádu Michal Štěpán z vedení Českých drah.
Konkrétně slibují ČD lepší vozy na některých spojích mezi Prahou a Děčínem, kde dosud v pracovní dny vládly právě „koženky“. Nezbaví se jich naopak cestující na rychlíkové lince Plzeň – České Budějovice – Brno, jednotlivé vozy budou jezdit například i na rychlících z Brna do Šumperka a Jeseníku, do Bohumína a do Prahy (přes Havlíčkův Brod).
Změny v dálkové dopravě: Opava čím dál atraktivnější, velká výluka v Brně
- pracovní dny: 4:00 (ČD), 4:26 (Regiojet), 6:00 (ČD)
- soboty: 4:26 (Regiojet), 6:00 (ČD), 9:00 (ČD)
- neděle: 5:31 (Regiojet), 6:00 (ČD), 16:00 (ČD)
Poměrně malé změny se týkají dálkového spojení velkých měst včetně vlaků do Prahy. Zlepšení oproti dosavadní situaci se dočkají cestující mezi Opavou a Prahou. České dráhy zavedou nový přímý vlak, který bude jezdit v pracovní dny ráno – tak brzy, že pojede již před spojem RegioJetu. Díky tomu budou od neděle každý den jezdit z Opavy do Prahy celkem tři přímé vlaky – dva Českých drah a jeden RegioJetu. Nezmění se však to, že ČD budou ve svých opavských spojích vyžadovat, aby měli cestující místenku (kromě těch, kteří budou vystupovat již v Ostravě).
Opavské expresy ČD a několik dalších expresů bude prokládat dvouhodinový interval Pendolin, která nyní budou mezi Prahou a Ostravou skutečně k vidění přesně každých 120 minut – na rozdíl od dosavadního provozu, kdy se dráhy potýkaly s dlouhodobým odstavením jedné ze sedmi jednotek a dvouhodinový takt byl neúplný.
Mezi Prahou a Hradcem Králové se s novým jízdním řádem zlepší víkendové spojení. Rychlíky, které z obou konečných odjíždějí po 13. hodině, nově pojedou celotýdenně. Zároveň zamíří všechny rychlíky z Prahy do Nymburka přes Poříčany, nebudou tedy zastavovat v Lysé nad Labem. Cestující, kteří jezdí z Prahy na střední Moravu, se potom dočkají prodloužení večerního vlaku Praha–Olomouc až do Přerova, ranní vlak do Prahy bude analogicky začínat již v Přerově.
Několik změn se týká spojení dvou největších měst Česka. Přes den zůstane vše při starém, ale jiné to bude v noci. Noční vlak Metropol, který v uplynulém roce jezdil mezi Prahou a Břeclaví „rozpůlen“, část ubytovacích vozů jela z Prahy po deváté večer a druhá před půlnocí a podobně z Břeclavi jela jedna v hloubi noci a druhá nad ránem, se sjednotí. Špatná zpráva je to pro cestující, kteří Metropol využívali k nočním cestám z Brna do Prahy.
Vlak s odjezdem ve tři čtvrtě na tři a příjezdem do hlavního města v šest ráno již jezdit nebude. Nahradí jej pozdně večerní vlak. Poslední spoj z Budapešti, který zatím končil v Brně, bude protažen do Prahy, bude tedy možné odjet z Brna do Prahy ještě v půl desáté v noci (s příjezdem po půlnoci).
Naproti tomu první ranní spojení se posouvá ze zmíněných tři čtvrtě na tři až na půl pátou ráno a o nedělích dokonce až na půl šestou. V opačném směru se mnoho nezmění, za zrušenou „půlku“ nočního Metropolu s odjezdem z Prahy před půlnocí pojede běžný vlak bez ubytovacích vozů. Končit však bude již v Brně, zanikne tedy noční spojení až do Břeclavi.
Většinu brněnských cestujících ale vážněji postihne jiná změna. Žádný vlak, který Brnem projíždí – tedy railjety z Prahy do Rakouska, Eurocity z Prahy na Slovensko, spoje RegioJetu, ale ani osobní vlaky linky Níhov–Břeclav – nebude zastavovat na hlavním nádraží. Od 9. prosince začíná celoroční výluka, kvůli které pojedou tranzitní vlaky přes dolní nádraží, kde opět vznikne provizorní zastávka, a zastavovat budou také v Židenicích. Na hlavní nádraží nebudou jezdit ani některé linky, které na něm obvykle končí.
S výjimkou vlaků od Střelic (včetně jihlavských rychlíků), které končí na kusých kolejích na nástupištích 5 a 6, neprojedou na hlavní nádraží žádné vlaky od jihu. Například rychlíky do Olomouce a Šumperka nepojedou ani přes dolní nádraží, začínat budou v Králově Poli a zastaví ještě v Židenicích. Naopak vlaky přijíždějící ze severu, které v Brně končí, vesměs na hlavní nádraží pojedou. Spojení Králova Pole, Židenic a hlavního nádraží pak zajistí nová železniční linka S33.
- RegioJet: většina vlaků Židenice a dolní nádraží, večerní vlak z Prahy s příjezdem ve 22:54 v Židenicích a na hlavním nádraží
- Ex3 (Praha – Št. Hradec a Praha – Budapešť): Židenice a dolní nádraží
- R8 (Brno – Bohumín): Královo Pole a Židenice
- R9 (Praha – Havl. Brod – Brno): Královo Pole
- R11 (Brno – Plzeň): hlavní nádraží
- R12 (Brno – Šumperk): Královo Pole a Židenice
- R13 (Brno – Břeclav – Olomouc): dolní nádraží
- R19 (Praha – Svitavy – Brno): Židenice a hlavní nádraží
- R56 (Brno – Veselí n. M.): Židenice
- S2 (Březová n. S. – Brno – Křenovice): severní větev Židenice a hlavní nádraží, jižní větev Chrlice (mezi hlavním nádražím a Chrlicemi autobusy)
- S3 (Níhov – Brno – Břeclav): Řečkovice, Královo Pole, Lesná, Židenice, dolní nádraží, Modřice
- S4 (Brno – Náměšť n. O.): hlavní nádraží, Horní Heršpice
- S6 (Brno – Veselí n. M.): část vlaků hlavní nádraží, Židenice, část až ze Židenic
- S41 (Brno – Oslavany): hlavní nádraží, Horní Heršpice
- S33 – mimořádná linka: Královo Pole, Lesná, Židenice, hlavní nádraží
Mezistátní doprava: V noci z Ostravy do Berlína, ve dne do Krakova
Zmíněná změna v provozu nočního Metropolu jde ruku v ruce se změnou provozu vlaku, s nímž byl Metropol ve své historii úzce provázán. Česko se nově stává součástí sítě nočních spojů Nightjet. Jeden takový vlak pojede přes české území z Vídně do Berlína. Nepůjde ale o tradiční trasu Vídeň–Praha–Berlín, po které jezdíval noční vlak již za komunismu, nýbrž o novátorskou trasu přes Polsko. Vlak pojede přes Břeclav, Ostravu, Opolí, Vratislav a Frankfurt nad Odrou.
Na českém území pojede Nightjet v čase, kdy dosud jezdil tradiční vlak Chopin z Vídně do Varšavy a zpět. Nezanikne ovšem ani noční spojení Vídně s Varšavou, případně Prahy s Varšavou, které Chopin rovněž zajišťoval. Nový Nightjet poveze mnoho přímých vozů včetně těch, které budou pokračovat z Bohumína do polské metropole, spojení tak nezanikne.
- denní vlak: EC 172/173 Hungaria (Budapešť–Hamburk) – 1296 km
- hotelový vlak: EN 409/408 (Moskva–Nice) – 3315 km
- denní vlak výchozí z Česka: Ex 113/112 a EC 117/116 (Praha–Varšava) – 751 km
- hotelový vlak výchozí z Česka: EN 113/405/404/112 (Praha–Moskva) – 2079 km
- vnitrostátní vlak: SC 512/515 (Bohumín – Františkovy Lázně) – 584 km
Drobná změna se týká i mezistátní železniční dopravy na Slovensko. Místo dosavadního posilového vlaku Eurocity, který jezdí v pátek z Prahy do Košic a v neděli z Košic do Prahy, pojede Pendolino. Stejně jako ranní spoj Pendolino Košičan půjde o nejrychlejší spojení v současné nabídce všech dopravců i v historii – do Košic dojede za sedm a půl hodiny. Ovšem posilové košické Pendolino neposlouží těm, kdo se budou z Košic nebo třeba Tater vracet do Ostravy či Prahy v neděli. Místo toho pojede zpět již v neděli dopoledne, aby jednotka nechyběla ve vnitrostátním provozu.
Mírně se zlepší také spojení do Polska, i když nikoli do Vratislavi, kam bude jezdit Nightjet. Dosavadní přímý vlak Praha–Krakov poveze nově i přímé vozy do Varšavy, které v Bohumíně přejdou na vlak Vídeň–Varšava, vznikne tak třetí přímé denní spojení Prahy a Varšavy. Zároveň začnou jezdit i přímé vozy Vídeň–Krakov. Naopak do zmíněné Vratislavi se cestující, kteří nevyužijí noční vlak, dostanou nadále jedině obskurní cestou s přestupy v Ústí nad Orlicí a Lichkově, případně po jiných trasách s přestupy v zahraničí (z Prahy přes Drážďany, z Ostravy přes Katovice).
Na Polsko se v uplynulém roce zaměřil také český soukromý dopravce Leo Express. O prázdninách začal jednou týdně jezdit z Prahy do Krakova. Spojení sice na podzim přerušil, ale od konce listopadu opět jezdí. Mělo by to tak zůstat do Tří králů, pak si dá přestávku, ale od jara by měl krakovský Leo Express opět jezdit.
Alternativní dopravci: Stabilizace provozu a malý průnik do dominia ČD
Soukromí dopravci tentokrát s příchodem nového jízdního řádu nemění téměř nic. Ani krakovský spoj Leo Expressu není úplná novinka a jinak zůstává počet vlaků dopravce stejný jako dosud. „Vlaky (…) vyrazí čtyřikrát denně na trasu Praha–Bohumín a zpět, jedenkrát denně Praha–Karviná a zpět, dvakrát denně Praha–Košice a zpět, dvakrát denně Praha – Staré Město u Uherského Hradiště a zpět,“ vyčíslil mluvčí společnosti Emil Sedlařík.
Stejně je na tom RegioJet. Bez změn zachová současné spojení z Prahy do Havířova, Návsí a Košic, z Prahy do Vídně a do Bratislavy a noční vlak do Humenného.
Původně dopravce připravoval spuštění nového vlaku z Prahy do Českého Krumlova, kterým by konkuroval expresu ČD. Nakonec ale zůstane přímé železniční spojení obou turistických destinací doménou drah. V jízdním řádu sice figuruje alespoň RegioJet Praha – České Budějovice, ten však začne jezdit až v dubnu.
Jediná významná změna se tak týká dopravce Arriva, který není soukromý v pravém slova smyslu, ale vlastní ho německá Deutsche Bahn. Arriva zachová své motorové expresy z Prahy na Slovensko, ale vyklidí linku do Benešova u Prahy. Místo toho se jako první z dopravců, kteří nejprve začali provozovat komerční vlaky, dočkal veřejné zakázky a od Českých drah převezme provoz na regionální lince Praha–Roztoky. Nově by měly tyto vlaky i v pracovní dny začínat, resp. končit již v Hostivaři – dosud do Hostivaře zajížděly pouze o víkendech, jindy končily v Libni.
„Ve špičkách pracovních dní pojedou spoje městské linky z Roztok až do Hostivaře po 30 minutách, mimo špičku a o víkendech pak jednou za hodinu,“ přiblížil pražský radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě).
Regionální doprava: Změny ve středních Čechách, posílení v Adršpachu
Změna dopravce na lince z Prahy do Roztok je jen jednou z delší řady novinek v regionální dopravě v Praze a Středočeském kraji. S odchodem Arrivy na zmíněnou linku úplně nezaniknou ani spěšné vlaky mezi Prahou a Benešovem, převezmou je však České dráhy a bude jich méně. Jezdit budou hlavně ve špičce – ráno do Prahy, odpoledne z Prahy – a oproti dosavadní praxi budou ve spěšných vlacích platit jízdenky integrované dopravy.
Více spěšných vlaků potom bude jezdit také mezi Prahou, Kolínem a Kutnou Horou, které ve špičkách pracovních dnů posílí dopravu tak, že se budou po půlhodině střídat s rychlíky.
Více osobních vlaků pojede z Prahy do Říčan, z Olbramovic do Sedlčan, z Kutné Hory do Zbraslavic a z Čáslavi do Třemošnice, organizátor dopravy ROPID si od posílení slibuje lepší provázanost regionálních vlaků s rychlíky.
V Plzeňském kraji kromě již zmíněného zrušení pravidelné dopravy mezi Svojšínem a Borem a přesměrování vlaků z Plzně do Chrástu přes Ejpovice přijdou s novým jízdním řádem změny v dopravě mezi Plzní a Nepomukem. Dosavadní staré soupravy vozů z 80. let nahradí nové nízkopodlažní elektrické jednotky a zároveň zejména o víkendech přibude spojů a linka z Plzně do Nepomuku, resp. Horažďovic bude začínat již na nádraží Jižní Předměstí.
Rychleji budou jezdit osobní vlaky na trati Karlovy Vary–Potůčky v Karlovarském kraji. „Dochází u regionálních spojů díky revitalizaci tratě ke zkrácení doby jízdy o 8 minut,“ vyčíslil krajský ředitel ČD Vladimír Omelka. Kraj také spolu se svým německým protějškem objednal posílení dopravy na mezistátní lince Cheb–Zwickau.
Na loňskou změnu dopravce na pošumavských tratích naváže v Jihočeském kraji mírná úprava jízdních řádů tak, aby zohledňovala skutečné provozní problémy. Dva dopolední vlaky z Českých Budějovic do Nového Údolí budou proto mít od jara do podzimu jinou jízdní dobu – první pojede z krajského města o půl hodiny dříve, druhý bude mít plánovaný příjezd na Šumavu o necelou půlhodinu později. V jízdním řádu by tak měla být rezerva, aby například při nakládání kol nevznikalo zpoždění.
Na novobystřické úzkokolejce potom končí největší útlum. Vlaky, které od října jezdily jen o víkendech, budou opět jezdit denně.
Královéhradecký kraj posílí vlaky do turistických oblastí regionu. Dva ze spěšných vlaků z krajského města, které dosud končily v Trutnově, pojedou o víkendech až do Svobody nad Úpou, tedy tak blízko krkonošským svahům, jak to po kolejích jde. Navazovat na ně budou autobusy do Pece pod Sněžkou a na Pomezní Boudy. Pro trať Trutnov – Teplice nad Metují, která vede přes Adršpach, potom vydala správa železnic hned dvě verze jízdního řádu. Platnost zimní skončí před Velikonocemi, platnost letní den po svatém Václavovi.
Od Velikonoc do konce září budou jezdit posilové vlaky z Adršpachu do Teplic, některé z nich budou pokračovat dále do Chocně nebo do Polska. Sezonní víkendové spojení Adršpachu s Polskem se potom rozšíří ze dvou na tři páry denně. V létě pojede také více osobních vlaků z Jaroměře do Staré Paky.
Novinky v Libereckém kraji se týkají především tratě z krajského města směrem na Českou Lípu. V Dobranově, Zákupech a Velkém Grunově nebude zastavovat většina vlaků – kraj místo nich objednal autobusy – a část spojů nebudou zastavovat ani v Pertolticích pod Ralskem a Srní u České Lípy. „Díky tomu bude možné tu dopravu zrychlit, posunout křižovací místa,“ zdůvodnil změnu Otto Pospíšil ze společnosti Korid LK, která dopravu v kraji organizuje. Ve směru z Liberce bude časová úspora jen malá, u osobních vlaků zpravidla čtyři minuty. V opačném směru ale odpadne dlouhé čekání v Křižanech, takže bude zrychlení téměř čtvrthodinové. Kratší bude i čekání v České Lípě, takže cestující z Ústeckého kraje se dostanou do Liberce ještě rychleji.
Pardubický kraj mnoho změn nechystá. To, co se mělo změnit, se změnilo hlavně v červnu a nyní na krajském úřadě především vybírají nové dopravce, kteří budou jezdit se spěšnými a osobními vlaky od prosince 2019. Přesto mírné úpravy pocítí cestující na trati Svitavy – Polička – Žďárec u Skutče, kde se v pracovní dny zhorší spojení mezi Pustou Kamenicí a Žďárcem (dopoledne jen jeden vlak místo dosavadních dvou) a poslední večerní vlak ze Svitav bude jezdit celý týden ve stejný čas, zatímco dosud jezdil v sobotu o tři čtvrtě hodiny později (ve čtvrt na dvanáct, nově celý týden v půl jedenácté).
Další změna, která se zároveň týká i sousední Vysočiny, nastane na druhé trati, která prochází Žďárcem u Skutče a spojuje Pardubice s Havlíčkovým Brodem. Vlaků mezi oběma městy přibude, s výjimkou dopoledne budou jezdit každou hodinu.
V Moravskoslezském kraji se změnou jízdního řádu vyjede více spěšných vlaků z Ostravy do Havířova – ty, které již jezdí, doplní několik nových, které ovšem budou začínat až na zastávce Stodolní a končit budou na havířovském nádraží, nikoli až v Českém Těšíně jako ostatní spěšné vlaky. Na cestě zastaví také na nádraží Ostrava-střed a v Kunčicích. Mimo Ostravu kraj objednal posílení dopravy na trati z Nového Jičína ke koridoru do Suchdola nad Odrou. „Získáváme hodinový takt,“ zdůraznil krajský ředitel ČD Miroslav Klich. Hodinový takt, tedy systém, kdy jezdí vlaky každou hodinu ve stejnou minutu, vznikne také mezi Ostravou a Frýdlantem nad Ostravicí, kde se dosud odjezdy každou hodinu lišily.
Jména pro linky místo pro jednotlivé vlaky
Bez významu pro cestování samotné, ale s určitým symbolickým významem, pak je změna, která se týká názvů vlaků. Ty se totiž České dráhy rozhodly téměř všechny zrušit. Místo vlaků však pojmenovaly jednotlivé dálkové linky. Takové slučování začalo již loni, kdy tradiční jména mnichovských expresů Franz Kafka a Albert Einstein musela ustoupit souhrnnému pojmenování Západní expres a na trase Praha–Budapešť se místo tradičních jmen Jaroslav Hašek či Slovan začal používat název Metropolitan.
S novým jízdním řádem již nezůstane kámen na kameni, zmizí i tak tradiční názvy jako Krakonoš, který jezdil od 40. let (Praha–Trutnov), Karlex (Karlovy Vary – Berlín, dnes Praha–Cheb), který byl na nádražích slyšet od 50. let, Praha (Praha–Varšava) jezdící od 60. let, Detvan (Praha–Zvolen, dnes Ostrava–Zvolen) a Beskyd (Brno–Žilina, dnes Ostrava – Banská Bystrica) používané od 70. let nebo Antonín Dvořák (Praha–Vídeň, dnes Praha – Štýrský Hradec), což bylo jméno prvního vlaku EuroCity, který v roce 1991 začal jezdit do Československa.
„Linky jezdí v pravidelných intervalech po jedné až dvou hodinách. Cestující při tak hustém provozu, jednotných soupravách a službách přestávají rozlišovat jednotlivé vlaky po jménech. Ta měla smysl v dobách, kdy jezdilo na většině tratí jen několik málo rychlíků nebo expresů za celý den,“ zdůvodnil odklon od pojmenování jednotlivých spojů Michal Štěpán z vedení ČD.
Některá tradiční jména vlaků se nyní vracejí, ale v docela novém pojetí. Na nádraží bude například opět rezonovat název Vindobona, který dříve patřil zcela výjimečnému páru expresů Berlín–Praha–Vídeň a zpět. Nově půjde o název linky Praha – Vídeň – Štýrský Hradec, na které jezdí jednotky Railjet.
Rychlíky z Prahy do Českých Budějovic pak dostanou souhrnné jméno Vltava, které dosud patřilo rychlíku Praha–Moskva. Všechny spoje z Prahy na Ostravsko kromě těch, které pojedou dále do Polska, pak ponesou jméno Ostravan používané na železnici od 40. let.
„Jména vlaků přirozeně nejsou neměnná stejně jako jízdní řád a mohou v budoucnosti reagovat na různé změny v trasách vlaků. Není tedy vyloučeno, že se objeví znovu i některé starší názvy,“ ujistil však mluvčí drah Petr Šťáhlavský.
Unikátní jména přesto několika konkrétním spojům zůstanou. Hlavně to budou ty, které přes Česko projíždějí a nemají zde ani jednu konečnou stanici, jako jsou Polonia a Sobieski (Vídeň–Varšava popř. Gdyně), Báthory (Budapešť–Varšava) a Hungaria (Budapešť–Berlín). Kromě nich ještě zůstávají vyjmuty z jednotného pojmenování vlaky, které se svojí trasou od ostatních liší – například Porta Bohemica (která nejezdí do Berlína jako ostatní vlaky z Prahy do Německa, nýbrž do Lipska) nebo Slovenská strela (která končí v Bratislavě, a nikoli v Budapešti jako vlaky Metropolitan) – a zůstávají i komerční názvy Budvar (České Budějovice – Praha) a Přerovský zubr (zmíněný večerní vlak protažený z Olomouce do Přerova).
- Berliner: Praha – Berlín – Hamburk (linka Ex3)
- Berounka: Praha – Plzeň – Klatovy – Železná Ruda (R16)
- Bezděz: Kolín – Rumburk – Šluknov (R22)
- Bezdrev: Plzeň – České Budějovice (R11)
- pozn.: bývalé jméno tradičního rychlíku, který jezdil od 50. let do roku 2008 po trase České Budějovice – Most
- Bouzov: Brno – Šumperk (R12)
- Cvilín: Krnov – Opava – Ostrava (R27)
- Fatra: Ostrava – Zvolen (Ex1)
- Hradečan: Praha – Hradec Králové – Trutnov (R10)
- Ještěd: Pardubice – Liberec (R14)
- Jizera: Praha – Turnov – Tanvald (R21)
- Jižní expres: Praha – České Budějovice – Linec (Ex7)
- Krušnohor: Praha – Ústí nad Labem – Cheb (R5)
- Labe: Praha – Děčín (R20)
- Lány: Praha – Kladno – Rakovník (R24)
- Lužnice: Praha – Veselí nad Lužnicí (R17)
- Metropolitan: Praha – Bratislava – Budapešť (Ex3)
- Moravan: Brno – Břeclav – Olomouc (R13)
- pozn.: jméno používané nejméně od 70. let pro posilový rychlík z Prahy na Valašsko, v některých letech do Trenčína, později pro rychlík či expres Brno–Bohumín
- Opavan: Praha – Opava (Ex1)
- Ostravan: Praha – Bohumín – Žilina (Ex1)
- pozn.: bývalé tradiční jméno označující pro dráhy nejdůležitější expres z Ostravy do Prahy používané od roku 1946
- Otava: Praha – Písek – České Budějovice (R26)
- pozn.: bývalé jméno tradičního rychlíku Praha–Sušice
- Pendolino: Františkovy Lázně – Praha – Bohumín
- Pendolino Košičan: Praha – Košice
- pozn.: Košičan bývalo jméno přímého expresu Praha–Košice, který jezdil od 70. let, od roku 2016 jako Pendolino Košičan
- Ploučnice: Ústí nad Labem – Liberec (R15)
- Praděd: Olomouc – Opava – Ostrava (R27)
- Rožmberk: Plzeň – České Budějovice – Brno (R11)
- Slezan: Brno – Bohumín (R8)
- Slovácký expres: Praha – Luhačovice a Praha – Veselí nad Moravou (R18)
- Střekov: Kolín – Ústí nad Labem (R23)
- Svitava: Praha – Pardubice – Brno (R19)
- Valašský expres: Praha – Vsetín – Žilina (Ex2)
- Varsovia: Praha – Bohumín – Varšava (Ex1)
- Vindobona: Praha – Vídeň – Štýrský Hradec (Ex3)
- pozn.: bývalé jméno slavného expresu, který jezdil od 50. let do roku 2014 z Berlína přes Prahu do Vídně
- Vltava: Praha – Tábor – České Budějovice (R17)
- pozn.: bývalé jméno tradičního rychlíku Praha–Moskva
- Vysočina: Praha – Havlíčkův Brod – Brno (R9)
- pozn.: jméno tradičně používané pro rychlík Praha – Nové Zámky, později z Brna do Chebu
- Západní expres: Praha – Plzeň – Mnichov a Praha – Plzeň – Cheb (Ex6)
- pozn.: bývalé jméno expresu, který jezdil z Prahy do Paříže, později byl zkrácen do Frankfurtu a vozil přímé vozy do Paříže, šlo o jeden z mála expresů překračujících železnou oponu, v roce 1992 ho nahradil vlak EC Karlštejn směřující z Prahy do Dortmundu
Jednotné pojmenování linek se netýká nočních vlaků, nadále tedy budou jezdit Metropol, Slovakia a Bohemia. Soukromí dopravci pak místo názvů vlaků vždy uváděli název firmy – tj. RegioJet, Leo Express a Arriva Express – což se nemění.
