Prezident Miloš Zeman předal v neděli státní vyznamenání 41 lidem, za některá jména ale sklízí kritiku. Nejvíc výtek padá na ocenění pro prezidentovy podporovatele a sponzory strany SPOZ nebo lidi spjaté s komunistickým režimem.
Vyznamenání dostala třeba bývalá předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Prezident její ocenění zdůvodnil bojem proti provozovatelům solárních elektráren, sama Vitásková však byla dříve odsouzena na 8,5 roku za neoprávněné udělení licencí solárním elektrárnám na Chomutovsku. Vrchní soud ji letos obžaloby zprostil, případ ale ještě přezkoumává Nejvyšší soud.
Viněna je též ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušení povinnosti při správě cizího majetku za to, že v roce 2014 jmenovala místopředsedkyní úřadu Renatu Veseckou. „Paní Vitásková nemá úplně vyjasněnou historii,“ říká předseda Pirátů Ivan Bartoš. „To tak vždycky bývá,“ reagovala Vitásková na kritiku.
Medaili Za zásluhy dostal od prezidenta také kontroverzní podnikatel Pavol Krúpa. „Každý na to má nějaký názor. Když chce někdo něčeho dosáhnout, tak ti, co tomu nevěří a nedávají šanci, by tomu neměli překážet,“ uvedl Krúpa. Jeho vyznamenání už dříve kritizoval například premiér Andrej Babiš (ANO).
Podnikatel vede spory s podnikatelem Zdeňkem Bakalou, proti kterému se prezident dlouhodobě vymezuje. Krúpova firma také dříve finančně podpořila Stranu práv občanů Zemanovci. Miliony korun poslaly Zemanovi na prezidentskou kampaň i firmy zbrojaře Jaroslava Strnada, zakladatele Czechoslovak Group. Také on si odnesl vyznamenání.
Spory se už před ceremoniálem vedly také o jméno Jany Lorencové. Bývalá investigativní novinářka se v 90. letech proslavila například reportážemi o kauze lehkých topných olejů, v letech 2013–2017 byla poslankyní za hnutí ANO. V poslední době na sebe upozorňuje hlavně publikováním smyšlených zpráv na sociálních sítích, které před týdnem zmapoval pořad Newsroom ČT24.
Sýse si poslanci spletli se Sísem
Medaili má i spisovatelka a signatářka Charty 77 Lenka Procházková, kterou loni Zeman navrhl za členku Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, Senát ji ale odmítl. Kritici jí vyčítali současné postoje, s hodnocením minulosti podle nich nakládá ideologicky.
Dalšímu oceněnému, Karlu Sýsovi, je naopak vytýkáno působení za komunismu, kdy byl prominentním a angažovaným básníkem režimu a redaktorem stranického kulturního týdeníku Tvorba. Podepsal také antichartu. „Stovky lidí nemohly publikovat, naopak Karlu Sýsovi vycházeli básničky nevalné kvality,“ uvedl historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek.
Jeho nominaci přitom částečně způsobil omyl. Někteří poslanci si totiž špatně přečetli, koho podpořili a za své hlasování se později omlouvali. „Já jsem si zmýlil Karla Sýse s Petrem Sísem, kterého jsem chtěl podpořit,“ vysvětloval Ondřej Veselý (ČSSD).
Návrh prošel i podvýborem, který vede poslanec Pirátů Vojtěch Pikal. „Byl to omyl způsobený tím, že jsem si navržené dostatečně před hlasováním neprověřil. Za tuto chybu jsem se již několikrát v minulosti omluvil a v klubu byla přijata opatření, aby se podobná situace již v budoucnu nemohla opakovat,“ řekl Pikal. Sám Karel Sýs po kritice označil českou společnost za nemocnou.
Někteří kritizovali také medaile udělené umělcům. Prezident ocenil například zpěváka a skladatele Michala Davida, herce a baviče Jiřího Krampola, herce Ivana Vyskočila nebo hudebníka Ondřeje Hejmu.
„Když jsem byl mladý kluk, tak mě ani ve snu nenapadlo, že bych někdy něco takového mohl dostat,“ řekl Jiří Krampol. „Zasloužili se o to lidé, kteří se mnou spolupracují těch 40 let, co jsem v branži,“ uvedl Michal David.
Okamura: Výběr vypovídá o hodnotách
„Já bych určitě rozvědčíky, aparátčíky komunistické minulosti nevyznamenával, ani bych nezakládal znovu kategorii zasloužilí umělci,“ kritizuje některé oceněné osobnosti předseda hnutí STAN Petr Gazdík a poukazuje na tituly udělované za minulého režimu.
Naopak spokojení jsou třeba komunisté nebo SPD. „Výběr vyznamenaných mimo jiné vypovídal o hodnotách, které chtěl pan prezident vyzdvihnout – obrana evropských hodnot, boj s terorismem, občanská statečnost, vytrvalost, talent a pracovitost,“ napsal ČT předseda SPD Tomio Okamura.
„Rozsah vyznamenaných a jména byla vcelku vyvážená, to znamená, že odpovídala tradici,“ říká místopředseda KSČM Stanislav Grospič. „Prezident pokryl zhruba spektrum jako v minulosti, z každé oblasti se tam objevili nomimovaní,“ dodal.
Politici napříč stranami se ale shodují, že konečný výběr jmen je pouze na prezidentovi. „Jsou to návrhy pana prezidenta, já to akceptuji a rozumím jeho argumentům,“ uvedl premiér Andrej Babiš.
Prezident na hlasy kritiků reagoval už ve svém projevu během slavnostního večera. „Často jsou to lidé, kteří sami v životě nic nedokázali,“ míní Miloš Zeman.
Naopak třeba o jménech vyznamenaných sportovců se velká polemika nevedla. Medaili získal fotbalista Petr Čech, olympijská vítězka v lyžování a na snowboardu Ester Ledecká a tenisté Petra Kvitová, Helena Suková a Radek Štěpánek.
Všichni politici také ocenili, že prezident vyznamenal in memoriam české vojáky, které v srpnu v Afghánistánu zabil sebevražedný atentátník – Kamila Beneše, Martina Marcina a Patrika Štěpánka.
- Nejvyšším státním vyznamenáním je Řád bílého lva, druhým je Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
- Prezident uděluje také medaile Za hrdinství a Za zásluhy.
- Řádovými dny pro propůjčování či udělování státních vyznamenání českým občanům jsou 1. leden a 28. říjen, zvykem je předávat je především na slavnostním večeru 28. října na Pražském hradě. Cizí státní příslušník je může dostat kdykoli.
