Už v sobotu se po sedmi letech slavnostně otevře Národní muzeum včetně jeho pantheonu. V překladu to znamená chrám, kde se uctívala božstva. V Národním muzeu se jedná o nejslavnější prostor v centrální části objektu, ve kterém je pětapadesát soch a bust významných českých osobností. Téměř po sto letech se přitom do pantheonu vrací i podobizna rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. a jeho ženy Alžběty.
O víkendu se opět otevře pantheon Národního muzea. Po sto letech se do něj vrátí socha císaře
2 minuty
Události ČT: Pantheon Národního muzea se o víkendu opět otevře
V Národním muzeu se v těchto dnech konají poslední přípravy na jeho sobotní otevření. To se týká i tamního pantheonu. „Zase to bude středobod Národního muzea, kde se opět budou konat společenské, státní a jiné akce,“ uvedl generální ředitel muzea Michal Lukeš.
Do „síně slávy“ se tak v těchto dnech postupně vrací zrestaurované sochy a busty významných českých osobností, které jsou buď vědci nebo umělci. „Politici zde samozřejmě jsou, ale z důvodů, že Tomáš Garrigue Masaryk byl filozof nebo Edvard Beneš sociolog,“ řekl náměstek ředitele Národního muzea Michal Stehlík.
Kromě českých vlastenců se do síně slávy vrátily také podobizny císaře Františka Josefa I. a jeho ženy Alžběty, zvané Sissi, které byly odstraněny v roce 1919. „František Josef ze svého osobního majetku věnoval několik tisíc na stavbu muzea. Bylo to vlastně poděkování,“ vysvětlil Stehlík důvod, proč Češi sochy rakouského císařského páru do pantheonu umístili.
Počtem soch v pantheonu otřásl komunistický puč
Výraznou změnou ale prošel počet soch v pantheonu od roku 1891 pouze jednou, a to po komunistickém puči, který se odehrál v roce 1948. Zatímco některé osobnosti se tehdy z Národního muzea vytratily, jiné naopak přibyly.
„Zmizel třeba Tomáš Garrigue Masaryk i Edvard Beneš. Zmizeli také šlechtici jako Clam-Martinic, a dokonce i Rieger jako šlechtic. Vytratily se ale i dávné osobnosti jako Petr Parléř a mistr Teodorik, protože to byli Němci. To byla idea Zdeňka Nejedlého,“ vysvětlil Stehlík. Komunista Nejedlý zastával na přelomu čtyřicátých a padesátých let funkci ministra školství a národní osvěty.
Kromě císařovny Sissi je mezi českými velikány pouze jediná žena, a to Božena Němcová. „Byl to takový spisovatelský symbol toho národního cítění z 19. století,“ uvedl Stehlík s tím, že její busta se do síně slávy dostala až v období první republiky.
Počet významných osobností, které jsou pantheonu v současné době, se měnit nemá. Podle vedení Národního muzea by se jich totiž do „síně slávy“ víc nevešlo.
