Před třemi měsíci Reportéři ČT oznámili, že nechají prozkoumat DNA prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka. Vzorky DNA měly potvrdit, či vyvrátit domněnku, že skutečným otcem TGM byl císař František Josef I. Masarykova pravnučka Charlotta Kotíková však testy zakázala a Reportéři ČT se rozhodli přání respektovat. Přehled pátrání i právní a etický rozměr případu nabízí reportáž Davida Vondráčka.
Masarykův císařský původ zůstane záhadou. Test DNA je právní i etický problém
Masarykův císařský původ zůstává záhadou. Test DNA je právní i etický problém (zdroj: ČT24)
Autor knihy Císařův prezident David Glockner tvrdí, že Tomáš Masaryk byl synem rakouského císaře Františka Josefa. Masarykova matka byla panskou kuchařkou, historici se domnívají, že pracovala na habsburském zámečku v Hodoníně. Na začátku léta 1849, kdy byl Masaryk počat, se podle Glocknera mladý císař v Hodoníně zdržoval. Hypotézu, že TGM nebyl synem panského kočího, připouští v poslední době i seriózní historici.
Také další okolnosti Masarykova života vzbuzují pochybnosti o jeho původu. Jasné důkazy, že byl císař otcem TGM, však neexistují. Pravdu mohlo přinést zkoumání DNA, které by porovnalo genovou stopu Masaryků a Habsburků. Do pátrání Reportérů ČT, které mělo dohadům učinit přítrž, se zapojil také renomovaný genetik Daniel Vaněk.
Šaty po TGM a krev Habsburků
Reportér David Vondráček získal zhruba 15 předmětů, které zachycují biologickou stopu Masaryků, včetně Tomáše Masaryka, jeho syna Jana Masaryka i současného příbuzného, který žije na Slovensku. Základem bylo neprané šatstvo po TGM, které získalo Masarykovo muzeum. S Národním archivem bylo domluveno zapůjčení osobních věcí Jana Masaryka. Reportérům ČT se podařilo získat pro srovnání i genovou stopu Habsburků, krev následníka trůnu Ferdinanda d'Este.
David Vondráček o zkoumání DNA Tomáše G. Masaryka (zdroj: ČT24)
„Byli bychom rádi, kdyby světlo vyšlo na povrch. Z hlediska Masarykova pozitivizmu, podle kterého byl zastáncem toho dobrat se pravdy na základě kognitivního poznání, by bylo zajímavé, kdybychom měli odpověď,“ říká Magdalena Mikesková, ředitelka Muzea TGM v Rakovníku.
Občanský zákoník zákaz umožňuje, právník nabízí odlišný pohled
K testům však nakonec nedošlo. Reportér David Vondráček během pátrání kontaktoval také Masarykovu pravnučku Charlottu Kotíkovou, která žije v USA. Ta ovšem loni v prosinci v dopise oznámila, že povolení ke zkoumání DNA nedává. Pátrání je podle Kotíkové bulvárně laciné, neuctivé k Masarykovi a k celému českému národu.
Charlotta Kotíková
Z právní analýzy vyplynulo, že nový občanský zákoník umožňuje příbuzenstvu v přímé linii zakázat zkoumání DNA předků pro vědecké nebo historiografické potřeby. Této možnosti v Česku, nakolik je Reportérům ČT známo, zatím nikdo nevyužil. Podle odborníka na občanské právo Petra Šustka však konkrétní situace nabízí různé právní pohledy.
„Je potřeba na to nahlížet i v perspektivě, že Tomáš Garrigue Masaryk byl veřejně známou osobou, byl to politik, a v současné době převládá výklad, že politici, hvězdy šoubyznysu a jiné známé osobnosti jsou osobami veřejně činnými a je právní zájem na tom, aby společnost měla o těchto osobách vícero informací než o běžných osobách. Takže dnes jako právník se k tomu stavím tak, že pokud by k tomu výzkumu DNA v podrobnostech mělo dojít, tak bych s tím souhlasil,“ uvažuje právník Petr Šustek.
Marek Vácha: Přání příbuzných je silnější než zájem společnosti
Pátrání zároveň klade závažné etické otázky. „Motivaci paní Charlotty Kotíkové chápu velmi dobře, protože, přiznejme si, nikdo z nás by pravděpodobně neměl radost, kdyby se takovýto výzkum týkal našeho vlastního pradědečka. Pokud si příbuzní přejí, aby se do toho nesahalo, abychom ty věci nechali spát, tak pro mne je to přání silnější než zájem společnosti,“ říká Marek Vácha z Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě UK.
S paní Kotíkovou jsme se několikrát setkali a doufám, že o tom přemýšlí podobně jako já, že by jakékoliv zjištění odvedlo pozornost k nepodstatným věcem. Podstatné je to, jak se Masaryk sám rval se životem, s institucemi, s nacionalismem, s antisemitismem nebo s autoritářstvím.
Další pohled na zákaz testů nabízí filozof Jan Sokol: „První, co člověka napadne, je, že to není moc moudré, protože když už se ta věc jednou rozkřikne, tak teď ji zastavovat, to všelijaké chýry a fámy podpoří.“
Habsburské archivy
Rozdílné jsou také pohledy na to, nakolik by případné historiografické zjištění mohlo být také výbušným politickým tématem. „Dnes je to už osmdesát let po Masarykově smrti historická záležitost a myslím si, že jakékoliv zjištění v tomto směru nemůže nijak otřást hodnocením Masarykovy osobnosti ani ideovými základy tohoto státu,“ říká odborník na novodobé české dějiny Josef Tomeš.
S tím by však patrně nesouhlasil profesor filozofie Otakar Funda, který měl počátkem devadesátých let možnost studovat habsburské archivy. Výsledky svého bádání svěřil do rukou několika českých historiků s tím, že představují politikum a že je nelze sto roků zveřejnit. Jedním z nich je historik Petr Čornej, který tvrdí, že nemůže obsah Fundova dopisu sdělit. „Jedná se o státní zájmy a záležitost, která může být různým způsobem politicky využita, aniž možná tušíme jak,“ dodal Čornej.
Test DNA pomohl najít Romanovce a změnil pohled na Jeffersona
Po zveřejnění pátrání Reportérů ČT před třemi měsíci se o kauzu začala zajímat světová média, například BBC nebo Frankfurter Allgemeine Zeitung, a srovnávala situaci s příběhem ruské carské rodiny Romanovců, kterou bolševici zavraždili v Jekatěrinburgu. Teprve s pomocí DNA prince Philipa, manžela britské královny, který je příbuzný Romanovců, se podařilo těla členů carské rodiny identifikovat.
Genetické testy také pozměnily obraz prezidenta USA Thomase Jeffersona, autora prohlášení nezávislosti. Zkoušky DNA jeho potomků v roce 1998 prozradily, že se svou černošskou otrokyní Sally Hemingsovou měl pět nemanželských dětí. „Tato skutečnost přispěla ve Spojených státech k polidštění mramorového otce zakladatele a vyvolala velký zájem o počátky historie USA,“ podotýká reportér Vondráček.
Zkoumání v ochranném režimu
Reportéři ČT nakonec dopěli k závěru, že budou přání pravnučky TGM respektovat a zkoumání přeruší. David Vondráček chce v budoucnu Charlottě Kotíkové nabídnout ještě diskrétní variantu, kdy zkoumání probíhá v ochranném režimu. „Zkoumání by proběhlo ve znaleckém režimu, kdy znalec musí dodržovat absolutní mlčenlivost o všech souvislostech, které se dozvěděl. Pak by bylo na rodině, aby rozhodla, jak s tím naložit,“ vysvětluje genetik Daniel Vaněk.