Vědci získali DNA Boženy Němcové. Budou moci vyvrátit či potvrdit spekulace o jejím původu

Nahrávám video

Byla Božena Němcová šlechtického původu? Díky objevu českých vědců na tuto otázku zřejmě brzy získáme odpověď.

Podařilo se jim to z vlasů uložených v archivu muzea v České skalici. Analýzou se potvrdila jejich pravost a badatelům se otevírá prostor pro další výzkum původu slavné spisovatelky. Přesné datum, kdy se Božena Němcová narodila, není potvrzené. Nejčastěji se mluví právě o čtvrtém únoru – a to buď roku 1817 nebo 1820.

Kdybych měla volit, tedy bych si přála narodit se znovu asi za dvě stě let, anebo ještě později, neboť nevím, bude-li do té doby takový svět, v jakém bych já chtěla žít s rozkoší.
Božena Němcová
z listu Janu Helceletovi ze 17. prosince 1851

Mezioborový tým odborníků vedený Mgr. Milanem Horkým, ředitelem Muzea Boženy Němcové v České Skalici, po dvouletém komplexním výzkumu zahájeném v lednu 2015, vydal stěžejní oznámení.

Podařilo se získat mitochondriální DNA Boženy Němcové (asi 1820–1862) a jejího syna Hynka (1838–1853). Více než 150 let stará DNA byla extrahována z vlasů ze sbírek Muzea Boženy Němcové v České Skalici citlivým postupem. DNA Boženy Němcové „je tu“ jednou pro vždy, v budoucnu nebude nutné pro případné další získání její DNA narušovat pietu místa jejího spočinutí na vyšehradském hřbitově.

Spekulace bude možné potvrdit, nebo vyvrátit

DNA Boženy Němcové byla identifikována především díky shodě s DNA jejího syna Hynka. „Připustíme-li dlouhodobé spekulace o šlechtickém původu Boženy Němcové, je zde otevřena cesta k jejich potvrzení, či vyvrácení,“ uvádí se ve zprávě. „Němcová byla vždy moderní, emancipovaná, daleko před standardy doby. Je-li nyní získána DNA z jejích vlasů a z vlasů syna Hynka postupem 21. století, lze snad předpokládat, že by jí právě tento typ zájmu a pozornosti vyhovoval,“ tvrdí vědci, kteří na tomto výzkumu pracovali. Tým expertů bude nadále usilovat o vyjasnění původu Boženy Němcové.

Co je mitochondriální DNA

Jedná se o DNA, která se nachází mimo buněčné jádro a předává se do další generace striktně prostřednictvím vaječné buňky matky, tzv. maternálně. Proto je tento typ DNA použitelný výhradně při určování dědičnosti po předcích v nepřerušené ženské (mateřské) linii. Výjimkou mohou být synové v první generaci. Tato možnost byla využita v případě Boženy Němcové a syna Hynka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 21 mminutami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 52 mminutami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 6 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 7 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 7 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 10 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
včera v 15:42
Načítání...