Před 80 lety odešel Beneš do londýnského exilu. Britové chtěli ujištění, že nebude politicky aktivní

3 minuty
Události: Osmdesát let od exilu prezidenta Edvarda Beneše
Zdroj: ČT24

Přesně před osmdesáti lety, 22. října 1938, odcestoval bývalý československý prezident Edvard Beneš do Velké Británie. Do exilu odešel poté, co se vzdal postu hlavy státu kvůli mnichovské dohodě. Politicky aktivní být ale zpočátku nesměl, Británie byla totiž odhodlaná územní požadavky Adolfa Hitlera respektovat.

Podzim roku 1938 strávil Edvard Beneš v domě na jihozápadě Londýna. Uchýlil se tam poté, co Československo následkem mnichovské dohody přišlo přibližně o třetinu svého tehdejšího území. 

Když Beneš odešel do Británie, dostalo tamní ministerstvo zahraničí od československé diplomacie ujištění, že bývalý prezident nebude ve svém anglickém exilu politicky aktivní. To samé přitom požadovala i britská vláda. 

Spojené království bylo totiž totiž před 80 lety odhodlané dodržovat dohodu s Hitlerem, což pro řadu tamních politiků dodnes slouží jako historická lekce. 

„Pořád tu byli Britové, kteří říkali, podívejte, vždyť v Sudetech žijí jen Němci. Takže ano, Adolfe Hitlere, je v pořádku, abyste si je vzal. Pak jsme samozřejmě pochopili, že Adolf Hitler chtěl celé Československo,“ řekl britský labouristický poslanec Chris Bryant. 

Po třech měsících v Londýně odcestoval Beneš do Spojených států. „Byl jsem velmi rád, že jsem u vás mohl žít tři klidné měsíce. Doufám, že do Anglie budu moct opět brzy přijet,“ řekl tehdy bývalý československý prezident britským novinářům, kteří před jeho odjezdem obklopili dům, v němž pobýval. 

Hitlerovy požadavky ale Beneš před reportéry komentovat nechtěl. „Část britské a taky americké žurnalistiky mu slibovaly velmi lákavé honoráře za žurnalistické vylíčení mnichovské tragédie, ale Beneš na nic takového nepřistoupil,“ uvedl autor biografie o Benešovi Jindřich Dejmek z Historického ústavu AV ČR.

Po vypuknutí druhé světové války se ale Benešova role změnila. Britský král ho zval do Buckinghamského paláce a s válečným premiérem Winstonem Churchillem zase provedli přehlídku československé zahraniční armády v Anglii.

Podle historiků se Edvard Beneš svým působením v Británii zasloužil o poválečnou obnovu Československa: „Beneš hrál v Londýně roli v tom, že se postupně změnilo veřejné mínění, ale taky názor vlády. Pak jsme uznali, že je třeba obnovit Československo,“ poukázal Thomas Lorman ze Školy slovanských a východoevropských studií z Londýnské univerzity.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Umělá inteligence rozpozná výtržníky, používat se ale na stadionech nesmí

Kamerové systémy s využitím umělé inteligence na rozpoznání obličejů měly výrazně pomoci v zamezení přístupu agresivním fanouškům na stadiony – používat se ale nesmí. Od února platí evropské nařízení, podle kterého smí podobnou technologii využívat jen policie, a to při vyšetřování závažných trestných činů. Ministerstvo vnitra a Ligová fotbalová asociace teď hledají cestu, jak umožnit, aby se tento bezpečnostní systém na stadionech mohl využívat.
před 4 hhodinami

Policisté pomáhají s doprovodem aut v akutních situacích

V posledních týdnech se na policejní hlídky v terénu obrátilo několik řidičů, kteří potřebovali zkrátit dojezdový čas do nemocnic. Mnohdy jde o rodiče, kteří vezou své děti v akutních stavech. Jen ve čtvrtek takto policisté provázeli kolonami dvě ženy, které začaly rodit. Policisté doporučují, aby se lidé primárně obraceli na záchrannou službu, která může poskytnout rady i po telefonu. V případě, kdy je řidič již na cestě a jedná se o akutní případ, je ale policie ochotná pomoci, uvedl mluvčí pražské policie Jan Daněk.
před 5 hhodinami

Na Pražském hradě se v sobotu otevřou běžně nepřístupné prostory

Veřejnosti se v sobotu mezi devátou a osmnáctou hodinou otevřou jindy nepřístupná místa Pražského hradu. Lidé se budou moci podívat třeba do Španělského sálu, který vznikl v době Rudolfa II. a v současnosti slouží pro zvláštní příležitosti. Jeden z největších hradních komplexů světa se připravuje na tisíce návštěvníků, kteří mohou prostory navštívit zdarma. Podobnou příležitost mají dvakrát do roka.
před 6 hhodinami

Soud uložil Sisákovi v kauze Via Chem nepravomocně osm let vězení

V kauze údajně zmanipulované insolvence Via Chem Group uložil v pátek středočeský krajský soud podnikateli Petru Sisákovi osmileté vězení a peněžitý trest šestnáct milionů korun. Za mříže poslal i Sisákova právníka Iva Halu či pražského advokáta Jana Pacovského. Rozhodnutí není pravomocné, všichni vinu odmítají. V případu čelí obžalobě dohromady patnáct lidí a pět firem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Spojenci slíbili poslat Ukrajině novou vojenskou pomoc

Spojenci na pátečním zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Po setkání zástupců vlád pěti desítek zemí to řekl britský ministr obrany John Healey. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že Praha je připravena dodávat další velkorážovou munici.
před 12 hhodinami

Segregace ve školách trvá. Odpovědnost mají obce, potřebují ale podporu státu

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.
před 16 hhodinami

Zájem měst o dotaci na ekologickou MHD překonal nabízenou částku

O dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na nákup ekologických autobusů nebo tramvají za první týden výzvy požádalo už devatenáct dopravních podniků. Jak SFŽP uvedl pro Českou televizi, objem žádostí už přesáhl osm miliard korun. To je o asi miliardu více než vyčleněná částka. Podle oslovených dopravních podniků dotace pomohou nejen s nákupem elektrobusů a tramvají, ale také s rozšířením trolejbusové dopravy.
před 19 hhodinami

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 20 hhodinami
Načítání...