Před 80 lety odešel Beneš do londýnského exilu. Britové chtěli ujištění, že nebude politicky aktivní

Nahrávám video

Přesně před osmdesáti lety, 22. října 1938, odcestoval bývalý československý prezident Edvard Beneš do Velké Británie. Do exilu odešel poté, co se vzdal postu hlavy státu kvůli mnichovské dohodě. Politicky aktivní být ale zpočátku nesměl, Británie byla totiž odhodlaná územní požadavky Adolfa Hitlera respektovat.

Podzim roku 1938 strávil Edvard Beneš v domě na jihozápadě Londýna. Uchýlil se tam poté, co Československo následkem mnichovské dohody přišlo přibližně o třetinu svého tehdejšího území. 

Když Beneš odešel do Británie, dostalo tamní ministerstvo zahraničí od československé diplomacie ujištění, že bývalý prezident nebude ve svém anglickém exilu politicky aktivní. To samé přitom požadovala i britská vláda. 

Spojené království bylo totiž totiž před 80 lety odhodlané dodržovat dohodu s Hitlerem, což pro řadu tamních politiků dodnes slouží jako historická lekce. 

„Pořád tu byli Britové, kteří říkali, podívejte, vždyť v Sudetech žijí jen Němci. Takže ano, Adolfe Hitlere, je v pořádku, abyste si je vzal. Pak jsme samozřejmě pochopili, že Adolf Hitler chtěl celé Československo,“ řekl britský labouristický poslanec Chris Bryant. 

Po třech měsících v Londýně odcestoval Beneš do Spojených států. „Byl jsem velmi rád, že jsem u vás mohl žít tři klidné měsíce. Doufám, že do Anglie budu moct opět brzy přijet,“ řekl tehdy bývalý československý prezident britským novinářům, kteří před jeho odjezdem obklopili dům, v němž pobýval. 

Hitlerovy požadavky ale Beneš před reportéry komentovat nechtěl. „Část britské a taky americké žurnalistiky mu slibovaly velmi lákavé honoráře za žurnalistické vylíčení mnichovské tragédie, ale Beneš na nic takového nepřistoupil,“ uvedl autor biografie o Benešovi Jindřich Dejmek z Historického ústavu AV ČR.

Po vypuknutí druhé světové války se ale Benešova role změnila. Britský král ho zval do Buckinghamského paláce a s válečným premiérem Winstonem Churchillem zase provedli přehlídku československé zahraniční armády v Anglii.

Podle historiků se Edvard Beneš svým působením v Británii zasloužil o poválečnou obnovu Československa: „Beneš hrál v Londýně roli v tom, že se postupně změnilo veřejné mínění, ale taky názor vlády. Pak jsme uznali, že je třeba obnovit Československo,“ poukázal Thomas Lorman ze Školy slovanských a východoevropských studií z Londýnské univerzity.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 29 mminutami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
14:37Aktualizovánopřed 37 mminutami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 4 hhodinami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 10 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.