Poslanci odmítli nové zdroje evropského rozpočtu. Stropnického vystřídal Venhoda

Sněmovna v úterý odmítla nové zdroje financování rozpočtu Evropské unie pro roky 2021 až 2027. Odsoudila také hlasování Evropského parlamentu, který doporučil Evropské komisi přezkoumat stav demokracie v Maďarsku pod vládou Viktora Orbána. Poslanci debatovali i o návrhu změny služebního zákona, jednání ale přerušili.

V úvodu jednání sněmovny složil slib nový poslanec Petr Venhoda (ANO), který nahradil odcházejícího exministra Martina Stropnického. Ten míří od listopadu na post velvyslance do Izraele. Venhoda se chce podle svých slov zaměřit hlavně na ekonomickou oblast.

Zástupkyně ANO a ČSSD poté poslancům představily návrh, aby státní tajemníci na ministerstvech nepodléhali kárné odpovědnosti, ale mohli být vládou odvoláni stejně jako náměstek ministra vnitra pro státní službu. Odvolání by bylo přezkoumatelné soudem stejně jako u jiných státních úředníků.

Kateřina Valachová (ČSSD) požadovala prodloužit ze 40 na 60 služebních dnů lhůtu, po níž by bylo možné úředníka hodnotit. Pokud by jeho působení bylo shledáno nevyhovujícím, měl by mít na nápravu 90 namísto 40 dnů. Totéž navrhl i Jan Bartošek z opoziční KDU-ČSL, který navíc chtěl zrušit zamýšlený dvoukolový systém výběrových řízení na pozice ve státní správě na rozdíl od dosavadních tří.

Právě toto ustanovení by podle opozice i odborů umožnilo vládě zbavit se po systemizaci nepohodlných úředníků a obsadit jejich místa spřátelenými osobami. Do druhého kola by se totiž mohli kromě kariérních úředníků přihlásit i lidé mimo státní správu, pokud mají zkušenost z řídících funkcí.

Novelu předložila ještě menšinová vláda ANO. Nová pravidla by podle vládního hnutí měla více otevřít státní správu odborníkům zvnějšku a usnadnit odvolání vedoucích pracovníků na základě nového systému hodnocení. Proti novele měl výhrady Odborový svaz státních orgánů a organizací, podle něhož novela přinese destabilizaci a posílení politického vlivu na státní správu.

Sněmovna nechce nové zdroje rozpočtu EU

Poslanci odmítli zavádění nových zdrojů financování unijního rozpočtu pro roky 2021–2027. Současně s tím doporučili, aby se dodatečné možnosti financování unijního rozpočtu hledaly prostřednictvím úspor v provozu a optimalizací rozpočtů institucí EU.

Schválili tak kritický postoj Babišovy vlády, ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se při sněmovní diskusi postavila proti zavádění nových zdrojů. Kabinet také chce, aby členské státy dostaly větší pravomoci rozhodovat o zaměření evropských peněz na národní priority.

Jedním z nových zdrojů víceletého finančního rámce EU mají být tři procenta ze společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob. Ročně by to mohlo podle odhadu komise přinést asi 12 miliard eur (asi 305 miliard korun). 

Dalším zdrojem má být 20 procent z výnosů z dražeb v rámci systému emisních povolenek. Ročně by to mohlo vynést tři miliardy eur (asi 76 miliard korun). Třetím novým zdrojem má být příspěvek členských států vypočítaný podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů. Komise odhaduje každoroční přínos na sedm miliard eur (asi 178 miliard korun).

Poslanci se zastali Orbánovy vlády

Sněmovna se také usnesla, že pokládá za chybné a nešťastné hlasování Evropského parlamentu, který 12. září doporučil Evropské komisi zahájit sankční řízení s Maďarskem kvůli vážnému ohrožení hodnot Unie. Hlasování Evropského parlamentu proti Maďarsku podle českých poslanců „jen dále prohloubí příkopy a nedůvěru mezi starými a novými členskými státy Evropské unie“.

Autorka kritické zprávy o situaci v Maďarsku Judith Sargentiniová tehdy zdůraznila, že Orbánova vláda umlčela opoziční média, zbavuje další generace možnosti kriticky přemýšlet a brání nevládním organizacím sloužit lidem na okraji společnosti, zatímco jednotlivci se obohacují na účet peněz od poplatníků z Evropské unie.

Evropská komise už poslala Maďarsko k unijnímu soudu kvůli podobě maďarského zákona o azylu a navracení uprchlíků. Budapešť také dostala v červenci dva měsíce čas na vysvětlení dalšího zákona, kterým byla zakázána jakákoli pomoc lidem žádajícím o azyl.