Kárné řízení se soudcem Kydalkou kvůli jeho výrokům o Klausově amnestii odročeno

Soudce Kamil Kydalka, který v minulosti rozhodoval například v kauze H-System, ve středu stanul před Nejvyšším správním soudem. A to kvůli svým výrokům o Klausově amnestii, které zazněly v pořadu Seznam Zprávy. Dle Kydalky byly podmínky amnestie nastavené tak, aby se týkaly konkrétních lidí. Podle zjištění soudu tím mohl Kydalka mínit podnikatele Pavla Tykače. Tykačův mluvčí pak mohl iniciovat kárnou žalobu na Kydalku, kvůli které se soudce ve středu hájil před Nejvyšším správním soudem. Ten jednání odročil.

Video Soudce Kamil Kydalka stanul před kárným senátem kvůli výrokům o amnestii
video

Soudce Kamil Kydalka stanul před kárným senátem kvůli výrokům o amnestii

Kárnou žalobu podal na Kydalku jeho nadřízený, předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Důvodem bylo to, jakým způsobem kritizoval pro Seznam Zprávy Klausovo amnestijní rozhodnutí a jeho domnělé pozadí. 

Podle Kydalky měl aboliční článek amnestijního rozhodnutí pomoci konkrétním lidem a mimo kamery prý soudce sdělil reportérce Sabině Slonkové domněnku, kdo si abolici, tedy zastavení vleklých trestních stíhání, objednal a kolik zaplatil. Šlo údajně o 300 milionů korun, důkazy ale podle zveřejněné reportáže nezazněly. Z Kydalkových úst mělo padnout jméno podnikatele Pavla Tykače.

Kydalka podle Vávry chyboval, když se nevhodně vyjádřil o amnestii; na druhou stranu mu ovšem nadřízený připsal zásluhu spočívající v mediálním osvětlování kauzy H-System. Kydalka v minulosti soudil zakladatele H-Systemu Petra Smetku a kauzu nedávno intenzivně komentoval v rámci veřejné diskuse o verdiktu Nejvyššího soudu, který nařídil vystěhování někdejších klientů H-Systemu z Horoměřic.

„Byla to i jeho zásluha, že někteří čelní představitelé státu zchladili své komentáře a uvědomili si, že celá věc je složitější,“ uvedl Vávra. I proto změnil původní stanovisko a nežádá pro Kydalku žádný kárný postih. Projednání žaloby pokládá za dostatečné.

Zároveň ale trvá na tom, že při komentování politického rozhodnutí o amnestii Kydalka vykročil z mezí toho, k čemu by se měli soudci vyjadřovat. „Řekl jen to, co bylo obecně známo, nic míň, nic víc,“ reagoval Kydalkův advokát Michal Paule.

Kárná žaloba údajně vyšla z podnětu Tykačova mluvčího

Podle informací z různých důkazních materiálů mohl Kydalka v rozhovoru mezi čtyřma očima  novinářce Slonkové sdělit jméno podnikatele Pavla Tykače, který údajně mohl z abolice těžit. Ze středečního jednání pak také vyplynulo, že podnět k podání kárné žaloby na soudce vzešel právě z okruhu okolo Tykače, konkrétně od jeho mluvčího Jana Chudomela.

Soud nechal přehrát spornou reportáž Seznam Zpráv i další Kydalkova mediální vystoupení. Redaktorka jméno, které jí Kydalka řekl, v reportáži vyslovila, avšak autoři ho „vypípali“. Slonková při svědeckém výslechu řekla, že si už dané jméno nepamatuje. „Nevím to,“ konstatovala. Podobným způsobem před soudem vypovídal její spolupracovník Jiří Kubík. 

Vávra upozornil na to, že by se svědectví neměla ubírat k dokazování toho, zda amnestie Václava Klause byla zaplacená. To prý není předmětem kárného obvinění a projednávání pak trvá zbytečně dlouho.

Jednání má pokračovat 31. října, ač Vávra i Kydalka upozornili, že mají nařízená jednání, která nemohou kvůli kárnému řízení odložit a nemohou se tedy zúčastnit. Snahu změnit termín předseda kárného senátu razantně smetl a řekl, že o změně termínu debatovat nebude. Kydalka se proti tomu hodlá ohradit, vidí to jako snahu znemožnit svou obhajobu.

Kydalkovy výroky se neřeší poprvé

Jednání se v minulosti vícekrát odkládalo, a to kvůli zdraví Kydalky i jeho advokáta a také kvůli neúspěšné námitce podjatosti vůči předsedovi senátu Jakubu Camrdovi.

Kydalka už dříve stanul před kárným senátem kvůli tomu, jak vstoupil do debat kolem komunálních voleb v Mnichovnicích u Prahy. Podle soudu pochybil, když se vyjádřil k politickému boji v této obci, kde má chalupu.

Senát ho v roce 2015 uznal vinným, žádný postih mu neuložil. Jako dostatečný trest hodnotil samotné projednání kárné žaloby. Kydalka vnímal rozhodnutí kárného senátu jako omezení své svobody projevu a neúspěšně se obrátil na Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.