Vláda schválila změny ubytovacích poplatků. Jednala i o karenční době

Poplatek z ubytovacích kapacit se zřejmě změní. Vláda ve středu schválila návrh novely, podle kterého by se měl vztahovat i na ubytovatele v soukromí. Norma také počítá se sloučením ubytovacího poplatku s rekreačním a lázeňským. Novému poplatku by podléhal krátkodobý pobyt bez ohledu na místo a účel. Vláda jednala také o karenční době, financování neziskového sektoru nebo personálních otázkách.

Ilustrační foto
Zdroj: isifa/LN Autor: František Vlček

Ministerstvo financí navrhuje maximální sazbu sjednoceného ubytovacího poplatku od nabytí účinnosti novely v lednu 2020 na 21 Kč za den. Od roku 2021 by pak měl poplatek stoupnout na 50 Kč za den. Obce mohou ale zavést nižší poplatek. Hospodářská komora a Asociace hotelů a restaurací návrh podporují.

V současné době může většina obcí vybírat jen poplatek z ubytovací kapacity, který činí šest korun na lůžko a den. Oba poplatky, tedy z ubytovací kapacity a rekreační a lázeňský, mají zavedeny jen ty obce, které jsou lázeňským místem nebo atraktivním turistickým cílem. Lázeňský a rekreační poplatek je 15 korun na osobu a den.

Nový poplatek z pobytu bude moci vybírat jakákoliv obec bez ohledu na to, zda jsou v ní lázně. Poplatek si může každá obec bez rozdílu nastavit podle svých potřeb, nejvýše však na úroveň maximální sazby. Poplatku nepodléhá přechodné ubytování pro studenty a žáky, tedy například vysokoškolské koleje. Poplatek není třeba hradit také za zdravotnická nebo lázeňská zařízení, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení, a za zařízení sloužící sociálním a charitativním účelům.

Srovnání trhu. I kvůli Airbnb

Cílem normy je kromě zjednodušení systému také to, aby nebyli zvýhodňováni lidé nabízející ubytování v soukromí. „Provozovatelé nabízející ubytování přes Airbnb mají oproti hotelům nebo penzionům tu výhodu, že na rozdíl od nich nemusejí do koncové ceny pobytu promítnout místní poplatky za ubytování. Díky tomu, že se nový poplatek bude vztahovat na poskytnutí placeného ubytování bez ohledu na to, zda je místo ubytování kolaudováno jako ubytovací zařízení, či nikoliv, tuto nerovnost odstraňujeme,“ uvedla již dříve ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Počet hostů ubytovaných v Česku prostřednictvím aplikace Airbnb loni meziročně vzrostl o 52 procent na 1,02 milionu, uvedla dříve společnost Airbnb. V ČR funguje od roku 2009. Vedle Airbnb působí na trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals či Vrbo.

Podle analýzy společnosti Colliers International například v Praze podíl aplikace Airbnb na počtu přenocování vzrostl loni o 4,7 procentního bodu na 14,7 procenta. Je to větší podíl než v Londýně (6,9 %), Amsterdamu (11,8 %), Berlíně (6,5 %) či Madridu (10,1 %), ale méně než v Paříži (15,2 %). Loni si hosté zarezervovali v Praze 1,79 milionu přenocování, což je o 61 procent meziročně víc, ukázala analýza.

Generální finanční ředitelství (GFŘ) a hlavní město letos uzavřely memorandum o výměně informací ohledně pronajímatelů krátkodobého ubytování. Finanční správa již má informace o ubytovatelích, na základě kterých hodlá kontrolovat, zda platí daně. Praha je využije k výběru ubytovacích poplatků, kterým poskytovatelé krátkodobých pronájmů podléhají stejně jako hotely či penziony.

Novela se týká i psů a charity

Ministerstvo financí v novele také navrhlo upravit vyjmutí charitativních akcí z poplatku za užívání veřejného prostranství a poplatku ze vstupného. „Toto vynětí se zachovává, avšak doplňuje se protizneužívací klauzule, podle které lze vynětí z poplatku uplatnit pouze v případě, kdy je výtěžek akce na charitativní účely skutečně odveden,“ uvádí materiál.

Novela mění i úpravu poplatků ze psů. O sníženou sazbu by podle předlohy mohli požádat majitelé, kterým je minimálně 65 let. Snížená sazba by tak neměla být nadále vázána na pobírání důchodu. Od poplatku budou rovněž nově osvobozeni kromě držitelů průkazu ZTP/P i držitelé průkazu ZTP. Norma také rozšiřuje osvobození od tohoto poplatku na provozovatele všech druhů útulků pro ztracené psy a opuštěné psy.

ANO spojuje karenční dobu s elektronickou neschopenkou

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády zopakoval, že před zrušením karenční doby je nutné, aby fungovala elektronická neschopenka. „Domluvili jsme se, že alespoň ta první část, kdy lékař vystaví neschopenku, by měla být elektronicky, aby se to zaměstnavatel dozvěděl,“ řekl. Debata se podle něj vede i o kompenzacích pro zaměstnavatele, které by mohly mít podobu slevy 0,2 procenta na zdravotním pojištění, což by znamenalo zhruba 3,5 miliardy
korun.

Obnovení proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci prosazuje ČSSD. Kabinet se v programovém prohlášení zavázal, že od pololetí příštího roku proplácení náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci ve výši 60 procent základu příjmu obnoví. Několik poslanců ANO se proti tomuto návrhu minulý týden postavilo ve sněmovním hospodářském výboru.

Premiér připomněl, že poslanci ANO se podepsali pod koaliční smlouvu s ČSSD. „Byla to podmínka vzniku vlády, pokud bychom měli asi jiného partnera, tak bychom to nepodepsali. My to podepsali a plnit to budeme,“ řekl. Poslanci v hospodářském výboru podle Babiše vyjádřili svůj názor, své slovo budou držet, ale je třeba se domluvit na detailech.

„E-neschopeka jako projekt je zásadně zpožděna mou předchůdkyní za ANO. Jsou to dvě věci, které spolu nesouvisí,“ uvedla před středečním jednáním kabinetu ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dovede si představit, že systém by mohl být na základě předpisů, které má projednávat sněmovna, připraven k 1. lednu 2020.

Elektronické neschopenky měly původně v Česku fungovat od příštího roku, jejich vystavování mělo být ale dobrovolné. První Babišova vláda tento závazek v červnu zrušila. Podle tehdejší ministryně práce Jaroslavy Němcové (ANO) byly změny špatně připraveny a nedaly se do ledna stihnout. Kabinet rozhodl, že se vytvoří nová norma, která by platila od roku 2021.

Financování neziskového sektoru

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) také navrhuje uvolnit systém rozdělování peněz na příští rok pro neziskový sektor. Po sporu o to, kam přesně finance neziskovým organizacím plynou, by tak ministerstva mohla začít vypisovat výběrová řízení. Schillerová řekla, že její resort hledá technické řešení, jak bude sledovat pohyb peněz určených neziskovým organizacím. Nově by mělo být zajištěno, že stát ví, jak a na co peníze neziskový sektor čerpá.

Zprávu o otevření prostoru pro vypisování výběrových řízení uvítala ministryně práce a sociálních věci Jana Maláčová (ČSSD). „Výběrová řízení byla zahajována 1. září,“ uvedla s tím, že doufá, že odklad nezpůsobí posun v termínu, odkdy budou moct peníze neziskové organizace čerpat.

Konstatovala také, že úspory v rozpočtu pro neziskové organizace, které požadoval premiér Babiš, ve své kapitole nenašla. Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s ministerstvem školství přerozděluje neziskovému sektoru nejvíc peněz.

Podle rozboru financování, který si nechává každý rok připravit vláda, největší část dotací pro neziskové organizace putuje do podpory sportu. V roce 2016 to byla víc než třetina z rozdělované sumy 17,89 miliardy korun. Zhruba 30 procent částky se pak využilo na sociální věci a na zaměstnanost.

Personálie a evropské fondy

Dále kabinet scvhálil jmenování Jana Sixty státním tajemníkem na ministerstvu zemědělství. Tím se stane na základě rozhodnutí vlády od 15. září. V současnosti je státním tajemníkem na ministerstvu financí. Bývalý tajemník na ministerstvu zemědělství Jiří Bakalík požádal o uvolnění z funkce, vláda mu v srpnu vyhověla. Spolu s tím by měl kabinet schválit výběrové řízení na místo státního tajemníka na ministerstvu financí s nástupem od 15. října.

Ministři se také zabývali možností financování dopravní infrastruktury z peněz Evropské investiční banky. Česko by mělo využít v příštích šesti letech až 82 miliard korun z jejího úvěru. Peníze mají nahradit snižující se zdroje financí na dopravní stavby, které pro období od roku 2019 do roku 2027 vyčíslilo ministerstvo dopravy. Podle úřadu jsou podmínky úvěru výhodnější než v případě běžných půjček.