Prezident Miloš Zeman přijal pozvání amerického velvyslance Stephena Kinga k obědu, který ambasador uspořádal u příležitosti letošních oslav 100. výročí vzniku Československa. King se Zemanem jednali o možnostech ekonomické spolupráce Česka a Spojených států nebo o bezpečnostních otázkách.
Zeman přišel na oběd k velvyslanci USA. Mluvili o dějinách, ekonomice i bezpečnosti
„Setkání svědčí o důležitosti transatlantické vazby pro obě strany i výjimečné roli USA v období formování naší samostatné republiky,“ avizoval oběd tiskový odbor kanceláře prezidenta.
„Probírali širokou řadu témat, jakými jsou například společný zájem na evropské bezpečnosti v rámci přijatých závazků vůči NATO nebo příležitosti pro růst americko-českého ekonomického partnerství, včetně sektorů energetiky a obchodu,“ uvedl tiskový atašé amerického velvyslanectví Edward Findlay.
Spojené státy mají v České republice zájem třeba o více než desetimiliardovou zakázku na vojenské vrtulníky pro českou armádu. Americká společnost Westinghouse by se také mohla zúčastnit případného tendru na výstavbu dalšího jaderného bloku v ČR.
Význam amerického trhu
Americký trh je podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy (SPD) Radka Špicara pro české firmy velmi důležitý. „Spojené státy dlouhodobě patří mezi nejvýznamnější mimoevropské trhy, už poměrně dlouhou dobu jsou číslem jedna v tomto žebříčku. Významné jsou tím, že českým exportérům se daří do Spojených států vyvážet zboží s vyšší přidanou hodnotou, než na jiná teritoria,“ upřesnil.
Dostat se na americký trh však není podle Špicara jednoduché. První překážkou jsou obavy českých podnikatelů, aby na vysoce konkurenčním trhu uspěli. Druhou je pak rozdílné právní prostředí. „Přesto, když se k tomu některé české firmy odhodlaly, tak poměrně rychle slavily na americkém trhu velký úspěch,“ upozornil Špicar a uvedl příklady firem Mitas a Linet. Řekl, že američtí spotřebitelé jsou velmi nároční, avšak ochotní platit nemalé peníze.
Politická setkání nejsou pro ekonomické vztahy s USA podle Špicara zásadní, protože Spojené státy jsou demokracií a vyspělou a fungující tržní ekonomikou s kvalitní vymahatelností práva. „Ekonomická diplomacie tam hraje menší roli než v autoritářských režimech, kde jsou velké obchody bez politického krytí velmi komplikované,“ řekl Špicar, i když připustil, že politici mohou otevírat dveře především v oblasti veřejných zakázek.
Obchodní válka může stát stovky miliard
Ohrožením pro úspěch českých firem na druhé straně Atlantiku je podle Špicara obchodní válka, kterou s Evropou postupně rozpoutává americký prezident Donald Trump. Nejhorší dopady by mělo omezení dovozu evropských automobilů. „Potom bychom se v tom nejhorším scénáři bavili o ztrátách v řádu desítek a možná až stovek miliard korun. To bychom pocítili všichni velmi tvrdě,“ varoval viceprezident průmyslnického svazu.
Významná je i aktivita amerických firem, které patří v Česku k významným investorům. „Například GE Aviation nemá v Česku montovnu s nízkými platy, naopak investuje do spolupráce s vysokými školami, do výzkumu, do vývoje, do práce s vysokou přidanou hodnotou, které potom odsud vyváží do celého světa, a to je nesmírně cenné,“ zdůraznil Špicar.
Zeman se do Bílého domu zatím nedostal
Pražský hrad ve vztahu ke Spojeným státům vznáší také téma přijetí Miloše Zemana v Bílém domě. Český prezident s Donaldem Trumpem po jeho zvolení do úřadu amerického prezidenta telefonicky hovořil a Pražský hrad následně zveřejnil, že se v dubnu 2017 setkají v Bílém domě. Schůzka se však neuskutečnila.
Vztahy mezi Zemanem a americkou ambasádou se zlepšily po nástupu Kinga v prosinci 2017. „Na osobní úrovni vztahy evidentně fungují lépe než s předchozím velvyslancem,“ řekl v ČT amerikanista Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jiří Pondělíček.
Připomněl, že předchozí velvyslanec Andrew Schapiro kritizoval v roce 2015 Zemanovu účast na vojenské přehlídce v Moskvě. Tu ostatní západní politici odmítli na protest proti ruské anexi ukrajinského Krymu a bojovým akcím ruských vojáků na východní Ukrajině.
Zeman letos nezvládne Valné shromáždění OSN
Český prezident v posledních letech jezdil do USA na zasedání Valného shromáždění OSN. Letos se zářijového setkání světových státníků nezúčastní. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí po obědě se Zemanem řekl, že ho prezident požádal, aby ho zastoupil. Místo předsedy vlády ale z časových důvodů do New Yorku odcestuje Jan Hamáček (ČSSD), který je pověřen řízením ministerstva zahraničních věcí.
Vicepremiér Hamáček svou účast na zasedání potvrdil na pondělním setkání s českými velvyslanci. Neúčast Zemana již dříve tiskový mluvčí prezidenta zdůvodnil tím, že „vše důležité už bylo na Valném shromáždění řečeno“.
Zeman po svém zvolení v roce 2013 a 2014 do New Yorku neletěl s tím, že to je práce premiéra. V letech 2015 až 2017 ale Valné shromáždění OSN navštívil. Mluvil vždy především o boji proti terorismu a o migraci.
Bez USA by Československo nevzniklo
Úterním obědem prezident také symbolicky ocenil roli Spojených států při vzniku Československa. „Nezávislá Československá republika by nikdy nevznikla bez přispění USA a prezidenta W. Wilsona, jenž ambice středoevropských národů podpořil,“ podotkl jeho mluvčí.
V lednu 1918 předložil americký prezident Woodrow Wilson program 14 bodů, který dal základ uspořádání Evropy po první světové válce. Patřilo mezi ně právo národů na sebeurčení, což posloužilo jako základ pro rozpad Rakouska-Uherska a vytvoření samostatného Československa.