Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl do funkce ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Ministr chce úzce spolupracovat s profesními skupinami, pokračovat v elektronizaci justice a komunikovat s poslanci. Kněžínek v čele ministerstva nahradil Taťánu Malou (ANO), která rezignovala v pondělí.
Babiš uvedl, že pokud se bude Kněžínkovi dařit, může v čele ministerstva setrvat dlouho. Řekl také, že on sám se bude resortu věnovat více než dřív.
Devětatřicetiletý právník a dosavadní místopředseda Legislativní rady vlády spojil většinu svého profesního života s Úřadem vlády, nechystá se však přivést si odtamtud nové spolupracovníky. „Neuvažuju o tom, že bych si s sebou někoho přiváděl. Tým je kompaktní, dobře fungující.“
Babiš očekává proměňování slov na činy
„Pan ministr je odborník, pracuje v resortu dlouho. Na úřadu vlády jsem s ním řešil veškeré legislativní věci a právní záležitosti, často i on-line, to znamená esemeskou a telefonáty. Bral jsem ho jako ve firmě, kde je nejdůležitější právník,“ uvedl k ministrovi premiér.
Babiš ovšem jednoznačně neřekl, že s narychlo vybraným Kněžínkem počítá na celé volební období. „Ohledně působení pana ministra se ještě uvidí, jak to bude probíhat. Budu mu držet palce,“ konstatoval. Kandidátů, kteří by funkci mohli vykonávat, je podle premiéra „strašně moc“. Zdůraznil, že ministr by měl být hlavně manažer a komunikativní člověk, který bude „proměňovat slova na činy“.
Premiér se rovněž domnívá, že ministerstvo musí více komunikovat se všemi profesními skupinami. Dále zmínil, že důležité je prosazení insolvenční novely a zákona o znalcích ve sněmovně. V souvislosti s insolvenční novelou podle něj bude pravděpodobně nutné navýšit kapacity soudů.
Střídání po třinácti dnech
Prezident Miloš Zeman jmenoval Kněžínka ministrem v úterý a vyhověl tak Babišovu návrhu. Kněžínek vystřídal Taťánu Malou (ANO), která v pondělí podala rezignaci po třinácti dnech ve funkci kvůli podezření z plagiátorství ve svých diplomových pracích.
Kněžínek bezprostředně po svém jmenování označil za krátkodobé priority prosazení návrhů ministerstva, které nyní projednávají poslanci, například zákon o znalcích. Z dlouhodobých priorit pak uvedl práci na nových procesních kodexech, tedy na civilním řádu soudním a na trestním řádu.
Narodil se 8. května 1979 v Jihlavě. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, magisterské (obor právo a právní věda) i postgraduální studium (obor veřejné právo – ústavní a trestní právo), v roce 2004 složil státní rigorózní zkoušku (obor ústavní právo).
V letech 2003 až 2007 pracoval na ministerstvu dopravy, od roku 2007 působil na Úřadu vlády ČR, kde vystřídal řadu funkcí především v sekci Legislativní rady vlády. V letech 2012 a 2013 byl náměstkem předsedy Legislativní rady vlády, v roce 2015 byl krátce náměstkem ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD).
V srpnu 2015 ho vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) jmenovala takzvaným prošetřovatelem (při Úřadu vlády), tedy osobou, která měla vyšetřovat protiprávní jednání členů vlády nebo dalších vysoce postavených činitelů.
V této funkci řešil například případ náměstka ministra financí Tomáše Vyhnánka, který v lednu 2016 nařídil úřednici z ministerstva, aby v Bruselu zjišťovala informace od Evropského úřadu proti podvodům (OLAF) k vyšetřování dotační kauzy Čapí hnízdo týkající se skupiny Agrofert tehdejšího ministra financí a současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Kněžínek tehdy rozhodl, že Vyhnánek ani Babiš zákon neporušili.
V červenci 2018 byl jmenován ministrem spravedlnosti. V úřadu nahradil Taťánu Malou (ANO), která odstoupila kvůli podezření z plagiátorství.
