Francie uznala československé právo na samostatnost před sto lety. Přihlíželo tomu 6000 legionářů

Před 100 lety se Čechoslováci dočkali prvního uznání svého práva na samostatný stát. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil na pláni u východofrancouzského města Darney, kde se tehdy shromáždilo na šest tisíc československých legionářů, aby přísahali věrnost rodícímu se státu. Přijel i francouzský prezident, který při té příležitosti uznal Československou národní radu. Výročí přísahy se od roku 2002 slaví každoročně 30. června jako Den ozbrojených sil České republiky.

„Nebylo to diplomatické uznání československé exilové vlády de iure, mluvilo se tam o uznání Čs. národní rady jako základu příští vlády, ale v zásadě to bylo uznání rady de facto jako nejvyšší autority československých snah o samostatnost,“ vysvětlil význam tehdejších událostí historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma.

Na pláň přišli legionáře pozdravit například budoucí ministr zahraničí Edvard Beneš i francouzský prezident Raymond Poincaré. Ten jménem své země uznal právo Čechů a Slováků na samostatný stát. Jednotce předal jako dar od města Paříže prapor zhotovený podle návrhu Františka Kupky.

6 minut
Historik Oldřich Tůma o prvním uznání československé snahy o samostatnost
Zdroj: ČT24

V následujících dnech se příslušníci Československé střelecké brigády přesunuli na frontu, kde se na samém konci války v září a říjnu 1918 zapojili do těžkých bojů proti Německu. Při nich padlo téměř dvanáct set vojáků.

Čeští a slovenští dobrovolníci přitom bojovali ve Francii už v roce 1915, kdy zasáhla do bojů v rámci cizinecké legie československá rota Nazdar. Na jaře 1918 vznikl v Cognacu 22. pěší pluk a později 23. pěší pluk. Obě jednotky se staly základem brigády vyhlášené v Darney.

Zpráva od Darney putovala k Čechoslovákům dlouho

Událost u Darney byla jedním z posledních hřebíčků do rakve habsburské monarchie. „Znamenalo to skoro definitivní potvrzení toho, že státy Dohody už rezignovaly na to, že se podaří s Rakouskem-Uherskem uzavřít separátní mír. Znamenalo to, že už se s ním nepočítá jako s mocností, která by v poválečné Evropě měla existovat,“ řekl Tůma.

Novinka se z východní Francie do Československa dostávala jen velmi krkolomně. „Pořád byla válka, byla tady cenzura, ještě neexistovalo rozhlasové vysílání, kterým by domácí veřejnost o takových záležitostech mohla být uvědoměna. Existovaly určité kontakty mezi odbojem v exilu a představiteli domácího odboje, ale to bylo relativně zdlouhavé přes kurýry a neutrální země. Ti, kdo ty informace měli, se dopouštěli velezrady, takže je nemohli nějak veřejně prezentovat,“ popsal náročný proces Tůma.

Představitelé domácí politiky se celou řadu informací o politických jednáních o legiích dozvěděli až na konci října, když se setkali s Edvardem Benešem na neutrální půdě v Ženevě.

Uznání ve Francii by se zřejmě neodehrálo bez událostí, které mu předcházely v Rusku. Tam se počátkem léta 1918 českoslovenští legionáři poprvé silně střetli s bolševiky.

„To bylo něco, co v těch týdnech přineslo znalost informace o legiích na první stránky světového tisku. I tehdy platilo, že co není v médiích, jako by neexistovalo. To je, myslím, velice důležitý kontext toho rozhodnutí západních vlád, nakonec Československo takto předběžně uznat. Bez boje československých legionářů proti bolševikům v Rusku by se to asi nestalo v té době a tím způsobem,“ myslí si Tůma.

Památka přežívá díky francouzskému nadšenci

Legionářskou přísahu připomíná v Darney pomník, který se ovšem nerodil snadno. Vznikl v roce 1938, kvůli novému předválečnému napětí ho už ale nikdo neodhalil. O dva roky později ho nacisté zničili.

Nový pomník měl být odhalen v roce 1968, plány ale narušila srpnová okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Slavnost se tak konala s desetiletým zpožděním, a to bez oficiálních československých představitelů.

Památník v Darney
Zdroj: ČT24

O pomník se už přes půl století stará tamní učitel dějepisu André Poirot. V roce 2014 za to od českého ministerstva zahraničí získal cenu Gratias Agit. „Ze začátku to pro mě samozřejmě byla taková kuriozita, kterou jsem se snažil probádat,“ vzpomínal tehdy. Pak se z péče stala jeho celoživotní vášeň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Po útoku nožem v Hradci Králové zemřely dvě ženy

V jednom z obchodů v Hradci Králové zaútočil ve čtvrtek ráno muž nožem, dvě pobodané ženy zemřely. Šlo o prodavačky. Policie podezřelého muže zadržela, uvedla, že je to šestnáctiletý Čech. Zjišťuje jeho motiv, nůž našla u obchodu. Podle policie je situace pod kontrolou a nikomu dalšímu nehrozí nebezpečí. Útok se stal v obchodní zóně v ulici Akademika Bedrny.
09:54Aktualizovánopřed 8 mminutami

Končí termín pro první kolo podávání přihlášek na střední školy

Ve čtvrtek končí termín podávání přihlášek na střední školy pro první kolo přijímacích zkoušek. Uchazeči je mohou podávat po celý den, lze využít elektronický systém DiPSy. Přihlášku musí podat všichni zájemci o studium na střední škole. Tedy i ti, kteří se hlásí na nematuritní obory.
před 28 mminutami

Loňský rok byl mimořádný, hájí odměny pro vedení univerzity Králíčková

Loňský rok byl mimořádný z hlediska výzev a projektů, uvedla v Událostech, komentářích rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková v reakci na kritiku výše odměn managementu univerzity. Vyjádření tiskového oddělení UK, které odměny dávalo do souvislosti s předloňskou střelbou na filozofické fakultě, však podle ní nebylo „šťastné“. Místopředseda akademického senátu školy a jeden ze signatářů dopisu Andrej Farkaš uvedl, že tragická událost se v minulosti použila k překrytí selhání.
před 51 mminutami

Policie zahájila stíhání Tomia Okamury a SPD kvůli volebním plakátům

Policie zahájila trestní stíhání předsedy SPD Tomia Okamury a hnutí SPD kvůli kontroverzním plakátům z loňské volební kampaně. Okamura o tom ve čtvrtek dostal zprávu do datové schránky, oznámila mluvčí SPD Lenka Čejková. Informaci potvrdil mluvčí pražské policie Jan Daněk. Policie podle dřívějších informací podezírá Okamuru z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo z omezování jejich práv a svobod. Plakáty podle ní měly rasistický nebo xenofobní podtext.
před 1 hhodinou

Skrýš za komínem chalupy na Náchodsku vydala tajemství z druhé světové války

Prostor za komínem chalupy na Náchodsku vydal tajemství z druhé světové války. Řemeslníci tam našli ostatky a drobné předměty, které si za protektorátu u tehdejší majitelky schovali nejspíš její židovští přátelé.
před 1 hhodinou

Za přecházení před pendolinem uložil Drážní úřad rodičům pokutu

Drážní úřad udělil pokutu několik tisíc korun rodičům, kteří loni v prosinci se svými dětmi přecházeli koleje v Zábřehu na Šumpersku. Těsně se vyhnuli srážce s projíždějícím pendolinem. ČT to bez uvedení konkrétní výše pokuty potvrdila mluvčí Drážního úřadu Pavlína Straková. Policie se případem začala zabývat poté, co na sociálních sítích začalo kolovat video z incidentu, případ později předala Drážnímu úřadu. Otec se policii sám přihlásil.
před 2 hhodinami

Zamrzlá voda v hadicích i obtížný terén. Počasí komplikuje práci hasičům

Silné mrazy znamenají i větší riziko požárů. Lidé si často přitápějí dřevem v kamnech či krbech, pokud je mají k dispozici. A když začne hořet, mají pak problémy i hasiči. Složitější je pro ně doprava na místo, v hadicích zamrzá voda a větší pozor musí dávat i při samotném zásahu.
před 5 hhodinami

Podvodníci cílí na nemovitosti s více vlastníky. Pomoci mají změny v nahlížení do katastru

Domy a pozemky s více dědici nebo částečně v exekuci jsou čím dál častěji předmětem „výhodných“ realitních obchodů. Nabízí se při nich rychlý odkup naoko bez starostí, ale obvykle za zlomek skutečné hodnoty. Přeprodat ho se pak takzvaní realitní šmejdi podle zkušeností snaží za násobně vyšší sumu ostatním spoluvlastníkům. Pomoci čelit těmto praktikám mají změny v nahlížení do katastru.
před 6 hhodinami
Načítání...